Wallis |
|
Zenden Sierre/Siders - HRADY |
|
|
klášter Notre-Dame de GÉRONDE (řád sv. BERNARDA) (Sierre/Siders) | |
komplex kláštera církevního řádu cisterciáků | |
lokace : 46º17´4´´ / 7º32´45´´ | |
znak města |
|
znak řádu cisterciáků |
|
Klášter v Géronde je situován v jižní části na předměstí Sierre. Nedaleko od něj se nachází na východním kraji svahu zbytky zdí zříceniny středověkého hradu a kaple sv. Felixe. | |
Zdejší klášter stojící na západním okraji návrší byl do dnešní podoby vystavěn z popudu sionského biskupa Andrease di Gualdo r. 1425 v prostoru keltského opida, v místě zbořené předkřesťanské svatyně a na místě původního farního kostela pocházejícího již z přelomu 5. a 6. stol. Nedaleká zřícenina kaple sv. Felixe sloužila tehdy jako hradní svatyně a byla využívána jako pohřební kaple. | |
Od středověku byl klášter sídlem různých významných duchovních řeholí a řádů a ještě dnes je komplex kláštera s kostelem sv. Martina duchovním centrem kraje. Ve 13. a 14. stol. poskytoval přístřeší augustiniánům, kteří byli závislí na opatství v Abondance. Po nich následují od r. 1331 kartuziáni, mezi lety 1425 až 1644 se zde usadili karmelitáni, kdy zde byl vystavěn současný jednolodní gotický kostel sv. Martina (1425 až 1430). Z původní výbavy kostela se dodnes zachovaly dvě řady šestimístných chórových lavic s bohatou figurální a ornamentální výzdobou. Největšího rozkvětu dosáhl klášter za Antonína Fonteho († po r. 1468) magistra a profesora teologie. Nakonec v 17. stol. klášter využívali jezuité. | |
Mezi roky 1748 až 1780 se zde nacházel biskupský seminář. Zatímco v době revoluce sloužil Géronde francouzským kněžím jako útočiště, v letech 1804 až 1806 sloužil řádu trapistů, po nich se dostal do majetku obce a mezi roky 1808 až 1817 byl zde obnoven biskupský seminář pro poslední studijní ročníky. V letech 1831 až 1834 opět sloužil exilovým kněžím trapistů, po nich od r. 1870 jsou zde sídlící opět dominikáni, kteří uprchli před francouzským antiklerikalismem. | |
Po událostech francouzské revoluce zde byl umístěn také mobiliář z Valér a dalších kostelů v Sionu a nakrátko zřízeno regionální muzeum. | |
Po dohodě s oblastí Wallis byl klášter v Géronde mezi lety 1893 až 1929 využíván jako ústav pro hluchoněmé a od r. 1929 byl prázdný a chátral. | |
Až r. 1935 se do zdejších prostor na pozvání biskupa Victora Bielera přistěhovala část řádu cisterciáků, konkrétně řeholnice z kláštera sv. Bernarda v Collombey a zahájil tu opět klášterní život. Díky jejich práci a modlitbám, které věnují svůj život, těší se velké oblibě v celé zdejší oblasti. Klášteru dnes však opět hrozí „vymření“, neboť věkový průměr řeholnic je kolem 70 let. | |
V r. 1980 se v průběhu příprav na oslavy výročí 35 let přítomnosti řádu sv. Bernarda v Sierre se vznítila při opravě střechy dělníkům asfaltová lepenka. Následkem vznikl požár, který málem sežehl celý klášter. Po uhašení byly poškozeny naštěstí jen vrchní patra obytných prostor řeholnic. | |
Osazenstvo kláštera se dnes zabývá, kromě pravidelných modliteb za blaho nás všech, hlavně pěstováním vína. Produkce kláštera je ročně až 10 000 lahví Fendantu, Malvazu a Černého Pinotu. Příjmy z prodeje pokrývají až dvě třetiny potřeb kláštera. Část financování pochází také z pronájmu pěti hostinských pokojů, které si je zde možno najmout. | |
Nejblíže se nachází Ancien Sierre a Géronde | |