Wallis

Zenden Sierre/Siders - HRADY
 tvrz VILLA    (Sierre/Siders)        
zachovalá pozdně středověká tvrz a dnes národní archiv vína
lokace :   46º17´38´´ /  7º31´17´´

znak města

znak rodu Preux

    

Jak naznačuje název Villa, ve Wallisu málo užívaný, stávalo zde v minulosti nějaké sídlo již v době římské. Tento název vystihuje, že zde spíše stávala jakási ves nebo osada, nežli panské sídlo. Její příběh však byl již dávno zapomenut.
Současná Villa dnes tvoří část předměstí města Sierre, jímž byla před 800 lety malá osada stísněná kolem svého kostela, která si až do regulace Rhony a příchodu železnice udržela svůj osobitý vzhled. Pak byla začleněna do správního celku kraje Sierre a stejnojmenného města, jehož se stala poměrně vzdálenou součástí. Tento správní celek byl posléze rozpuštěn na jednotlivé a dnes nezávislé celky Veyras, Miege, Venthone, Mollens a Randogne.
Datum výstavby současného sídla není známé. Zachované archivní záznamy však dokladují, že stavitelem byl v letech 1530 až 1545 některý z příslušníků rodu de Preux, patrně na základech nebo s využitím staršího objektu. Po sto letech byla tvrz opět přestavěna do dnešní podoby, což dokazuje datace vtesaná do kamene nad bosáží vchodu. Osmihranná věž a východní křídlo, jsou ale v podstatě původní. Vnitřní dekorace a vybavení odpovídá postupnému vývoji bydlení a komfortu minulých dob.
Další zprávy o tom, jak to na zámku v následujících stoletích klapalo jsou velmi sporadické. Rod de Preux pocházel původně z Vevey a zdejší majetky získal díky manželským svazkům s rodem de Platea, který tehdy vládl v centrálním Wallisu. Finanční nezávislost a vzrůstající moc rodu Preux umožnila postupně přestavět a vybavit své sídlo okázale a komfortně. Panství tomuto rodu patřilo až do počátku 20. stol. Poslední majitelka Kateřina Meyer umírá v r. 1923.
Nebyla však majitelkou v přímé rodové linii, ale potomkem jedné z vedlejších příbuzných linií rodu. Poté je majetek prodán v r. 1939 rodině Vaudoise.
Panchaud z Bottens měl úmysl zde vybudovat muzeum švýcarského odívání, ale díky dnes neznámému podvodníkovi byl nucen od tohoto projektu ustoupit. Zámek zatížený hypotékou připadl walliské bance Cantonale a po ničivém zemětřesení v r. 1946 měl být zbourán. Doslova za „pět minut dvanáct“ byl zachráněn před demolicí několika významnými místními patrioty. Po jejich intervenci na městské radě v Sierre a po založení nadace zámku Villa, byl objekt od banky vykoupen za 125 000 franků.
Smyslem a činností nadace bylo zobrazení původních tradic kraje. Proto bylo toto venkovské sídlo přetvořeno v kulturní centrum se zaměřením na ochranu krajového patriotismu, ideologie a gastronomie. K oživení tohoto tématu zde byla zřízena restaurace, zaměřená na gastronomické speciality kraje a vinné sklepy, jenž se postupně staly “Mekkou” vína ve Wallisu. Dále zde byla také zřízena galerie umění.
Vše bylo slavnostně otevřeno v r. 1952 a mezi lety 1953 až 1989 zde proběhlo na 130 výstav a expozic všech významných walliských umělců. Kromě Olsommera, Lathiona nebo Billea zde vystavovali i umělci zahraniční, jako například Dominko a objekt hostil také účastníky mezinárodní Alpské bienále. Všechna tato činnost a excelentní vedení umožnila získat nejen dostatečnou finanční hotovost na údržbu objektu, ale také unikátní sbírky uměleckých předmětů.
Bohužel v r. 1989 přichází kolektiv Karela Ondřeje Monniera, jenž chtěl přinést „nový elán“ a „eleganci na pole kultury“. Výsledky se daly brzy očekávat a tak všechny následující výstavy byly ztrátové. Poslední umělec zde vystavoval v r. 1992 a zisk od r. 1989 činil pouhých 100 000 franků ! Tím byla veškerá náklonnost umělců těmto místům zničena.
Přesto něco z původních projektů nadace přetrvalo. Například naplnění po 40 letech došla myšlenka otevření muzea walliského vína, jehož sbírky jsou rozděleny mezi zámek Villa a rodinu Zumhofen ze Salquenenu. Stoupenci této myšlenky si dali za úkol zřídit „jediné sídlo vína“, obsahující muzeum vína a knihovnu s kartotékou vín. Předseda tohoto spolku přenesl pak některé předměty a sbírky na zámek Villa.
Bohužel jeho sbírka jej nepřežila. V 80-tých letech byly tyto vinařské starožitnosti částečně zničeny nebo ztraceny. To co zbylo bylo obnoveno, vyčištěno a stalo se základem budoucího muzea. Byla zde také zřízena degustační místnost, Sensorama, jenž vybavená potřebným zázemím slouží pro soutěže a odborné semináře. V zámecké vinotéce je uloženo kolem 650 druhů walliských vín v 39 základních odrůdách, mezi než patří například Humagne bílý a červený, Muškát, Riesling Sylvaner, Chardonnay, Dole Blanche, Syrah, Gamay a nebo Cabernet Sauvignon. Mezi rarity sklepů patří Lafnetscha, Gouais, Reze nebo Eyholzer.
Od r. 2005 je vedení podniku svěřeno novému vedení pod gescí Dominika Fornage, jenž se snaží vehnat novou dynamiku do podnikání sklepů. Proto byly v r. 2005 sklepy zvětšeny o další dva prostory a říjnu téhož roku zde bylo uloženo dalších 150 novinek walliského vinohradnictví od 107 vinohradníků a 8 lihovarníků. Mimo jiné zde byl také uložen nový 700 litrový sud.
Nejblíže se nachází zámek Mercier

 tvrz Vidomnes

zpět na mapu Sierre

 tvrz Aula magna