12 km severozápadním směrem od Ml. Boleslavi město vytvořené jako tržní osada na levém břehu řeky Jizery

V době husitských válek zabral Mnichovohradištské panství sirotčí hejtman Jan Čapek ze Sán, kterému vlastnictví, takto získaného majetku, oficiálně potvrdil v r. 1436 již zmiňovaný Zikmund. Po Janu Čapkovi se zde vystřídalo ještě několik majitelů. Za Mikuláše Berky z Dubé, stoupence Jiřího z Poděbrad, došlo však v květnu 1468 ke vpádu Lužičanů, kteří město i s přilehlým okolím vydrancovali a vypálili. Od synů Mikuláše Berky získalo Hradiště Staré Město Pražské.

Od Pražanů získal Hradišťské panství král Ladislav II. a ten je vyměnil s Janem a Bernardem z Valdštejna za Hradišťko u Chlumce. Od Valdštejnů se zdejší zboží dostalo prodejem k Janovy Svojanovskému z Boskovic. Ten však kvůli dluhům byl nucen části panství prodávat svým věřitelům, přitom vznikaly časté spory a to vedlo až k zásahu krále Ferdinanda I., který problémy vyřešil vyplacením Janových věřitelů a o několik let později prodáním celého Janovi z Vartenberka.

Za účast na protihabsburském povstání byl majetek Adamovy z Vartenberka (syn Jana z Vartenberka ) zkonfiskován a ponechány mu byly pouze majetky související z Hradištěm a Zvířeticemi. Adam se snažil získat zpět část svých severnějších majetků (jako Hrubý Rohozec nebo Skály) a proto přenechal Hradištské panství královské komoře, aby se uvolnil z uvalených trestů a mohl manipulovat alespoň se sousedními Zvířeticemi. Tak se stalo, že o Hradiště se rozdělila bohatá měšťanská rodina z Kouřimy a zbohatlý advokát.

Vdova po příslušníku měšťanské rodiny, Jindřichu Žibřidovi z Velechova, Krescencie, se dostala do sporů se zbytkem této rodiny, a ty byly ukončeny až po dlouhých sporech svatbou z Kryštofem Budovcem z Budova. Ten odkázal svůj majetek synovci Václavu Budovcovi z Budova, který vlastnil již mino jiné i sousední hrad Zásadku. Nový majitel měl větší nároky na bydlení, takže malá tvrz mu nemohla stačit a proto si na jejím místě nechal kolem r. 1606 vystavět nový zámek.

Konfiskované majetky Václava Budovce koupil, rok po jeho popravě, císařský plukovník Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v Chebu (1624) tvořily statky na mnichovohradišťsku majetkovou základnu rodu Valdštějnů až do roku 1925.

V r. 1657 zámek v Mnichově Hradišti vyhořel. Podle popisu z pozdějších let to byl patrový objekt s 28 místnostmi. Přízemí sloužilo k hospodářským účelům, jako kanceláře úředníků nebo byty služebnictva. V patře pak byly obytné prostory majitele, společenské místnosti a hostinské pokoje.

K barokní představě a rozšíření došlo až za Valdštejnů, pod vedením italského stavitele Marka Antonia Canevalliho.Vzhledem k tomu, že křídla renesančního zámku svírala ostrý úhel, byl stavitel nucen k vyrovnání rozdílů postavit východní křídlo v kosém úhlu. To vše způsobuje jistou nepravidelnost, které se nebylo možné vyhnout (viz foto). Dále byla úplně zbořena věž, která snad pocházela ještě z původní tvrze. Naopak byla přistavěna nová věž v prostředku hlavního traktu. Celá budova zachovává blokový ráz. Z plochy fasády vystupují pouze kamenná ostění a patrové římsy.

V 19. století bylo v jižním nároží zámku, v největší místnosti, zřízeno empírové divadlo. Jeho jeviště je dodnes zachováno. V r. 1724 byl zámek opět zničen rozsáhlým požárem, avšak škody byly ihned odstraněny. Celé 18. st. zde byly prováděny neustále stavební úpravy. K velkým úpravám došlo ještě koncem 19. století.

V zámku je dnes umístěna rozsáhlá knihovna, rozšířená o knihovnu z duchcovského zámku. Sbírka obsahuje mimo jiné i jedinečnou sbírku panfletické literatury z období třicetileté války. Z dalších je třeba se zmínit o bohatých sbírkách porcelánu a keramiky z Míšně, Vídně, Itálie, Anglie, Číny a Japonska nebo kolekce vzácné antické keramiky.

Nedílnou součástí zámeckého areálu tvoří i budovy bývalého kapucínského kláštera, nebo kostela Tří králů a kaple sv. Anny. Do kaple sv. Anny byly v r. 1794 převezeny pozůstatky Albrechta z Valdštejna z kartuziánského kláštera Valdic, který byl císařem Josefem II. zrušen. Náhrobek z červeného mramoru s bronzovým reliéfem vévody, od sochaře Kolaczska, byl postaven v r. 1934, jako připomínka třísetletého výročí  Valdštejnovy smrti.

tvrz Košátky 

zpět na okres - Ml.Boleslav