|
Bavorsko |
|
|
Bavorsko |
|
|
Kraj Dolní Bavorsko - HRADY |
||||
|
Kraj Dolní Bavorsko |
||||
|
|
|
 |
||
|
|
Aicha (tvrz) |
|
Lichteneck | |
|
|
Altnuβberg |
|
Linden | |
 |
Bärnstein |
|
Neuenbuchberg | |
|
|
Buchenau |
|
Neunuβberg | |
|
|
Egg |
|
Neurandsberg | |
|
|
Englburg |
|
Oberzwieselau | |
|
|
Falkenfels |
|
Pasov | |
|
|
Freudensee |
|
Rammelsburg | |
|
|
Fürsteneck |
|
Rinchnach | |
|
|
Fürtenstein |
|
Saldenburg | |
|
|
Hals |
|
Saulburg | |
|
|
Haselbach |
|
Steinburg | |
|
|
Helmberg |
|
Steinach | |
|
|
Kaltenstein |
|
Weisenstein | |
|
|
Kollnburg |
|
Wolfgerstein | |
|
|
|
|
|
|
AICHA
 |
| "biskupská" opevněná vodní tvrz |
|
|
|
|
|
|
| Kdy a kým byl poprvé v obci Aicha zámek vybudován, není jisté. Listinně potvrzen však byl až za biskupa Vojtěcha Pasovského (946 až 970) šlechtic jménem Dietrich, který měl Aichu jako pasovské léno. Tento Dietrich von Santapach a Itinespach obdržel od biskupa Vojtěcha, vedle jiných držav, také biskupskou Aichu, která jako léno přešla dále na manželku Rilindu a jeho dceru Gerhildu. Pravděpodobně se jednalo o biskupský pohraniční dvůr. R. 1120 se musel v obci nalézat již kostel, neboť k tomuto datu odváděli Alrune Aichachirchen a jeho děti Jindřich, Adéla a Irmengard, jakož i jeho celé potomstvo ročně pět denárů na dómskou kapitulu v Pasově. Tento rod zde sídlil již v 10. st. - zmíněný Dietrich von Aicha, v r. 1120 v Aicha usedlý Alrune a dále nacházíme ještě v r. 1155 v listinách, týkajících se kláštera sv. Nikoly v Pasově, Duringa a Hadmara de Aicha. |
| V r. 1267 je zde uveden ještě Reinoldus de Eicha. Zdali všichni výše uvedení již sídlili na tvrzi Aicha, není známo, ale je to velmi pravděpodobné. S jistotou můžeme tvrdit, že prvním známým vlastníkem tvrze byl v r. 1360 rytíř Martin Pfeil, syn Wolfa Pfeila von Walchsing, a měl bratra Martina Pfeila a Eberharda Pfeila. Touto dobou (domněle už r. 1330) byla Aicha ve vlastnictví urozeného rodu hrabat von Hals jako biskupské léno. Od nich jako nevýznamné léno byla odkázána bratrům Pfeilům. V urbáři dómu ve městě Straubing je na začátku 14. st. uvedeno, že páni von Hals mají v Aichachkirchen vystavěnou věž. |
| Dne 21. srpna r. 1410 se zřekl Eberhard Pfeil u lantkraběte Jana von Leuchtenberg všech svých nároků na sídlo a ves Aichach, takže Martin Pfeil se stal jeho jediným lenním držitelem. Páni von Pfeil vlastnili vedle Aichy také Kading a Haselbach. |
| V r. 1509 se oženil Albrecht Pühler II von Weideneck s dcerou rodu Pfeil a získal tím panství Aicha. Ale již r. 1540 přešla Aicha opět do dalších rukou. Dalším sňtkem Erasmuse Siegertshofera s Alžbětou Pühler, jedinou dcerou Jiřího Pühlera, přešla Aicha na jeho rod. Její otec Jiří Pühler byl synem Albrechta Pühlera II. Antonín Siegertshofer von Aicha a Praebach, syn Erasma, byl poručníkem v Reichenbergu a zemřel dne 22. září 1548. Jeho syn Kašpar zemřel r. 1562. |
| V r. 1565 přešla Aicha patrně svatbou na pana Martina Stoera von Limperg, Grosswiesen a Waldkirchen. A poté po dobu pšti generací patřil tomuto rodu. František Alexander Stoer, syn Jana Oty Stoera, nakonec prodal panství Aicha kolem r. 1682 knížecímu radovi Kašparovi baronu Schmidt von Sulzbach. V erbu Stoerů je trojlistá pomněnka a jako ozdoba helmu ženská postava s dlouhými vlasy. |
| Kolem r. 1689 změnila Aicha znovu svého majitele. Koupil jej Bedřich Sigmund Sünzl von Soeldenau, ale již 4. října 1689 ve věku 46 let umírá. Po smrti bydlela jeho vdova Kordula Jacobe ještě několik let zde na tvrzi. |
| V letech 1761 až 1765 se stává majitelem panství Aicha svobodný pán von Haeckl Edt, Hackledt a Klebstein. Mezi lety 1765 až 1777 je zámeckým pánem baron Schrecksleb a po něm následuje v letech 1777 až 1789 svobodný pán Jan Pongratz Schoenhueb, Pán Lixenriedu, zemský soudce oblasti Hengersberg a pěstitel vína. R. 1800 koupí přechází na pana barona Josefa Peckenzella, pána Aichy a Fickenhofu. |
| V r. 1816 poprvé vyskytují se zprávy, že tvrz přešela od té doby, do městské správy. Baron Peckenzell jí prodal barvířskému mistru Bedřichu Zaspelovi. Poté vládu nad Aichou získal šlechtic Kajetán von Hueb, pán von Eberhartsreut, Haus, Bibereck a Fickenhof. |
| V r. 1848 „zhasl“ také majestát Aichy. Zámek setrval nadále v občanském vlastnictví a sloužil jako činžovní dům pro několik malých nájemníků. Od Zaspela přešel zámek do majetku městského úřadu v Pasově. Od r. 1856 do r. 1866 bydlel na tvrzi lékař Dr. Alexander Erhard, syn slavného Pasovského dějepisce a lékaře stejného jména. R. 1884 se dostal zámek do držení Michaela Wagnera. Mezi roky 1907 až 1908 zde bydlel Dr. Hartmannn - praktický lékař, ale majitelkou byla vdova Růžena Wagnerová. |
| R. 1952 dostala tvrz znovu šlechtického majitele. Stal se jím princ Alexis Croy. Nový zámecký pán pochází z české linie rodu. V Čechách přišel o domov i vlastnictví. Rod Croy pochází z Picardie (Francie) a patří mezi vévodské rody. Již r. 1397 získal knížecí titul, v 15. st. došlo k rozrodu na dvě linie. Linie Croy-Dulmen, k níž patří i princ Alexis měla od r. 1677 titul říšských knížat. Matka prince byla princezna Lobkowicz, jeho manželka je rozená hraběnka Beaufort, dcera vévody de Beaufort, dříve na Petschau u Karlových Varů. |
|
|
| „Zámeček“ leží v údolí, a tudíž postrádá přirozenou ochranu výšinné polohu a příkré skalní stěny jako jiné hrady. Jedinou ochranou tvrze proti útočícím nepřátelům byly okolo běžící vodní příkopy. Části dřívějšího příkopu jsou dodnes zachovány. Původně ležela přímo v rybníku na východní straně vesnice. Patří mezi vesnické tvrze - panské domy, na východ od paláce s vedlejší obytnou budovovou. Všechny stavení jsou soustředěny kolem malého pravoúhlého nádvoří. Vnější opevnění (obvodová hradby) se bohužel dodnes nezachovaly. |
| Tvrz je třípatrová budova se štíty a přistavěnou kůlnou, bez vnějšího členění. Interiér nádvoří má nevšední malířskou výzdobu. Kolem dokola běží třípatrové podloubí. Arkády jsou v přízemí dovnitř otevřené, v prvním poschodí s převýšenými oblouky zčásti posunuté, sloupy mají osobité renesanční hlavice. Na třetím poschodí mají arkády rovný překlad. |
| Příchod k tvrzi leží na severní straně. Projde li se skrz zvýšenou věžovou bránu, dostane se člověk odsud přímo do interiéru nádvoří. Budova brány obsahuje také vchody do horních loubí. Z podloubí se vstupuje do jediného vnitřního prostoru, totiž do paláce. Ten má v každém poschodí čtyři místnosti, částečně zaklenuté. K pokoji v prvním patře vedou dveře, opatřené portálem v pozdně gotickém slohu. Odhaduje se, že stavba pochází z pozdního 16. případně časného 17. st. a že při stavbě nynější tvrze bylo použito zdivo ze staršího paláce. |
| V r. 1776 měl tehdejší majitel baron Schönhueb v horním poschodí zařízenou kapli, jenž obsahovala pěkný oltář. R. 1870 se zhroutila na severní straně část zámku pro své stáří. Obnova byla provedena jen primitivním způsobem. Jedna stěna s dvěma okny ukončuje dnes opět arkádový dvůr. Panský dům byl též dříve obydlím domkařů a dům vedle nového farního dvora sloužil jako ovčín zámku. |
| V okolí se nachází hrady Haselbach a Fürtenstein |
|
|
|
 |
|
kraj Horní Bavory |
zpět na mapu Bavorska |
kraj Dolní Franky |
