stránky hradu WEIHERSBERG

WEIHERSBERG

k obytným účelům upravený zbytek menšího hradu

První písemná zmínka o Weihersbergu pochází z r. 1285 a týká se starší osady s názvem "Freckawe" a "Zeissaw", které patřily ještě ke slovanskému osídlení z období 11. st. Původní název Zeissaw nebo Zeissach lze přitom interpretovat jako nivu (louku) člověka jménem Ciso (čížek), který založil na tomto místě statek. Název Weihersberg se objevuje teprve poměrně pozdě. Na jeho místo stojí jako předchůdce místní jméno "Freckau“, kterým je dnes pojmenováno již jen pole (katastr), nebo "Oberpfaffenreuth“ jehož název ukazuje na mýcení lesa u zaniklého farního kostela Pressath, kam se kdysi platil desátek. Dnešní jméno "Freckau“ se vyvinulo a nepochybně pochází ze starogermánského osobního jména "Frecko“ nebo "Fricko“. Je možné, že zde kdysi vedle sebe existovaly dvě osady - slovanského a germánského osídlení.

Celé ranné osídlení a vývoj vrchnosti v tomto území kolem Weihersbergu není ovšem jednoznačně popsán. Když král Jindřich „Svatý“ r. 1009 odevzdal oblast kolem Kemnath biskupství Bamberg, jistě byly také darovány obce Zessau a Freckau, později však patřili k lénu rodu von Leuchtenberg. Ti jej ale propůjčil dále Wolfartu Wilde v léno. K r. 1396 je zmíněn v lenní knize rodu Leuchtenbergů Loneis von Grün a svobodný pán von Hirschberg. Příslušníci von Hirschberg administrativně pak spravovali tuto oblast, ke které také dočasně patřil hamr v obci Trabitz a mlýn v Grünbachu. Jako protislužbu měli lennímu pánovi v době války a bojů přistavit dva koně a stát na jeho straně.

Zámek, který dříve stál uprostřed vesnice Zessau a na jehož místě později byl založen vesnický rybník, byl pravděpodobně vystavěn Janem Loneisem kolem r. 1470 a nazván "Nový Zeissau“. Tento původní zámek "Nový Zeissau“ je dodnes ještě zachován v nynějším zámku Weihersberg - v jeho jádru. Rytířské sídlo bylo centrem panství. Proč se Jan Loneis přestěhoval ze Zessau do Weihersbergu ze zdrojů nevyplývá. Je možné se však domnívat, že příčinou byly jeho osobní ambice.

Zámek, stojící uprostřed nádherných zahrad, se sousedními poli a lesy s velikým honebním revírem a vodou plnou ryb, patřil v té době k hospodářské a politické prestiži venkovské šlechty. Jan Loneis, nešlechtického původu sídlící na šlechtickém zboží, pocházel ale z bohaté Sulzbašské patricijské rodiny, chtěl zřejmě dokázat, že on se šlechtě vyrovná. Základ jeho hospodářské moci nepocházel z příjmů z venkovského majetku, ale z obchodu se surovým železem. K tomu přišla chytrá svatební politika. Následovník Hieronimus Löneis se svou nemajetnou kuchařkou Annou zplodil syna a čtyři dcery. Svými schopnostmi se však nemohl rovnat svému předku a jeho další aktivity v obchodu a průmyslu znamenaly hospodářskou zkázu pro rodinu. Na konci svého života byl tak zadlužený, že musel zámek ve spěchu a hluboko pod cenou nakonec prodat.

V okolí se nachází kovárna Deiβfurt


hrad Waldeck	zpět na mapu Horní Falce	hrad Wernberg