Sasko - Anhaltsko |
Kraj Burgenland - HRADY |
||||
Naumburg - město | ||||
Burgscheidung | Neuenburg | |||
Droyβig | Rudelsburg | |||
Eckartsburg | Saaleck | |||
Goseck | Schönburg | |||
Memleben | Wendelstein | |||
Nebra | Zeitz | |||
hrad-zámek |
hrad |
zřícenina |
klášter |
NAUMBURG |
hlavní město kraje se středověkým jádrem |
|
|
|
V r. 1010 vystavěl nedaleko dnešního naumburkského dómu, v místě křížení důležitých obchodních cest, míšenský markrabě hrad, jako ochranu důležitého komunikačního uzlu. Nedaleko v zápětí vzniklo tržiště a osada, kterým byly postupně udělovány různá oprávnění (1028 - právo trhu a 1030 statut města...). Současně s těmito právy bylo přeloženo sídlo dosavadního biskupství ze Zeitzu do Naumburku (1028). Tím byl dán základ dynamickému rozvoji města a kraje. Následně bylo přistoupeno k plánovité výstavbě města kolem čtverhranného tržiště (náměstí) východně od současného chrámu. První průkazné zmínky o Naumburku pochází z let 1236 a 1276, kdy město získalo povolení k opevnění a bylo obklopeno kruhem hradeb a příkopů. |
R.1384 bylo přistoupeno ke zvětšení opevněné plochy města směrem na jihozápad. Na přelomu 14. a 15. st. byl Naumburk významným tržním městem s možností dálkového obchodního styku, zvláště pak s pivem a vínem. |
Po vyhlášení sekularizace v polovině 16. st., byly některé církevní budovy a majetek zabaven světskou mocí. Tento osud potkal, kromě některých částí Naumburku i mimo město ležící kláštery Sv. Jiří a Sv. Moritze (1542-43). Tím byl dán základ pro další rozšiřování města. |
Po ztrátě majetku, církevní moc na zprávě města a kraje postupně upadala a byla nahrazena světskou samosprávou, která však rozvoji města příliš neprospívala a město postupně kulturně i obchodně upadalo. Tento vývoj se však netýkal církví založených škol (zvláště klášterní školy, která byla přeložena současně s biskupstvím), které v 17. a 18. st. patřily k nejvýznamnějším v kraji. |
V letech 1714 a 1716 postihly město ničivé požáry a město bylo téměř komplet zničeno. |
Po začlenění pod Pruskou správu, bylo město na okraji zájmů tehdejších politických proudů. Přesto zde byla zřízena škola a výzkumný ústav ovocnářský, střední škola zemědělská a poštovní. |
Katedrála sv. Petra a Pavla |
První stavba kostela byla zahájena a posvěcena již v r. 1042. Teprve až r. 1210 byla na místě původního románského kostelíka zahájena stavba velkého chrámu v pozdně románském stylu, která byla dokončena až v r. 1242 a současně vysvěcena. Již kolem r. 1250 zde začal opět ožívat stavební ruch budováním západního chóru v raně gotickém stylu a v 1 pol. 14 st. přestavbou východního chóru ve stylu vrcholné gotiky. V podstatě se od této doby neustalé na chrámu pracovalo. Tyto práce byly ukončeny přestavbou jihozápadní chrámové věže v r. 1884. Poslední zvuky kameníků, zedníků a stavebních strojů byly ve větší míře slyšet v prostoru katedrály ještě v letech 1960 až 68, kdy docházelo ke kompletní rekonstrukci celého klášterního areálu. |
Chrám je nádherná třílodní katedrála s dvěma chóry - východním a západním, přičemž po stranách východního chóru se nachází boční apsidy (viz. foto). Zde se také nachází dvě osmiboké chrámové věže zakončené barokními kopulemi s lucernou. Dvě protilehlé věže jsou naopak čtvercového průřezu stavěné podle vzorů z Laonu a Bamberku, zakončené ostrou špičkou. V sousedství katedrály se nachází komplex klášterních budov s "Rajským" a hospodářským dvorem. |
Na výzdobě naumburgského kláštera se podílel neznámý kamenický mistr (který byl pravděpodobně činný i v Merztu a Mainzu, Amiensu a Noyonu). Jeho díla patří k pokladům německého umění. Nepřekonatelné jsou jeho soubory soch a reliéfy na jižní, západní a severní straně areálu, nebo ve vnitřních prostorách chrámu. Jsou to například výjevy ze života Krista, nebo významných činovníků jeho i minulé doby. K vidění jsou zde podobizny Dietricha z Brehny a Grepy, Ekkehart a jeho manželky Uty, Konráda Hermana a Sizza z Käfernburgu, Viléma z Camburgu nebo Tima z Kistritzu. Jeho dílem jsou také některé chrliče vody, drobnější předměty výbavy dómu, tumba biskupa Hildewarda (východní chór), nebo nedokončený reliéf kralujícího Krista, Marie a Jana (východ-chór). |
Za povšimnutí stojí také oltářní stěna ve východním chóru z r. 1567, kazatelna z r.1466 nebo oltář vytvořený kolem r. 1350. |