Sasko

Kraj  Sasko - HRADY
KRIEBSTEIN     
nejkrásnější rytířský hrad Saska
lokace :   51° 2'32.66"S   /    13° 1'3.22"V

   

další foto další foto zde (klikni brána) 

V jeho 600-leté historii se za sebou zde vystřídalo neuvěřitelných 30 majitelů. První písemná zmínka o hradě pochází z r. 1384, pravděpodobně se též jedná i o dobu jeho založení. Tehdy byl majitelem hradu rytíř Dietrich von Beerwalde, jemuž byl hrad až do jeho smrti svěřen v léno. Od svého založení byl hrad obytným a rezidenčním sídlem rodu von Beerwalde, do jejichž vlastnictví náležela i města Waldheim a Hartha. V r. 1407 je toto zboží vráceno rodu zpět v léno. Po Dietrichově smrti v r. 1408 přešel majetek na jeho vdovu Alžbětu, později na její dceru Kláru.  K masopustnímu úterku v r. 1415 zahájil rytíř Dietrich von Staupitz se svými muži přepadení hradu Kriebstein. Markrabě Bedřich "Bojovný" proto oblehl hrad. Dlouhou dobu obléhání nevydrželi především ženy. Manželka rytíře von Staupitz prosila markraběte, jestli by ženy mohli odejít z obklíčeného hradu se stravou, co na zádech unesou. Bedřich Bojovný se hlavně těšil, když s tím souhlasil, na ženské šperky, které by jim poté nechal zabavit jako výkupné. Příštího rána se ale velmi podivil, když se otevřela hradní brána a uviděl, jak ženy své muže na zádech vynášejí. Po tomto lstivém činu žen z Kriebsteinu byl Bedřich tak dojat, že Staupitzovi, původně odsouzenému na smrt, daroval život. Bez úhony ale z toho přesto nevyvázl, byl zajat a uvězněn do r. 1422 na hradě Eilenburg.
V r. 1465 přechází panství s hradem na Hugolda III. von Schleinitz, který zastával u kurfiřtského dvora významné postavení dvorního maršálka. V r. 1490 umírá Hugold a hrad tak přechází do vlastnictví dalších rodů. V r. 1529 se zde hned několikrát za sebou vystřídají jmajitelé. Mezi lety 1543 až 1550 dochází k největšímu rozkvětu panství za vlády Jiřího von Carlowitz. V době jeho největšího rozkvětu v průběhu 16. st. ovládal hrad 2 města a 33 vesnic.
Dalším významným držitelem se stává pouze na 1 rok kurfiřt August (1583). Hned následujícího roku opět několikrát hrad vystřídá své majitele.  Posledním majitelem se stala v r. 1825 rodina von Arnim, jedna z větví rozsáhlého rodu von Planitz, jímž patřil hrad až do konce II.. sv. války v r. 1945.  Již v r. 1930 byly části hradu Kriebstein otevřeny k prohlídkám pro veřejnost. Pozoruhodné je, že hrad byl rodinou Arnim stále pečlivě udržován v dobrém stavu. Uskutečnila se nákladná restaurace kaple bez státních příspěvků.
V r. 1945 byl hrad podle někdejší pozemkové reformy zabaven. Od r. 1949 je hrad veřejnosti přístupný, v jeho vnitřních prostorách bylo zřízeno muzeum. Od té doby se také započalo s jeho opravami a zařadil se tím mezi nejmalebněji položené hradní dispozice v Německu.
V lednu 1993 se dostal do vlastnictví Svobodné země Sasko.

Hrad patří do velké skupiny skalních hradů, tzv. typ Ostrožní hrad - to znamená, že dispozice se nalézá na krajním výběžku skály. Tato strmá skalní ostrožna je ze tří stran ve velkém oblouku obtékána říčkou Zschopau. Z jediné přístupové strany je od okolí oddělen uměle prohloubeným šíjovým příkopem. Dle současné typologie se jedná o kombinaci hradu s věží jako hlavní obytnou stavbou a tzv. Obytnou zástavbou podél nepravidelné oválné obvodové hradby.
Mohutná obytná věž (donjon), stojící na nejvyšším místě dispozice, hlavní dominanta hradu, je charakteristická pro stavby doby panování císaře Karla IV. Půdorysný rozměr donjonu je 22 x 12 m, tloušťka zdí 2 m, celková výška až po korouhev je 45 m. Jeho ještě pozdně středověké arkýřové věžičky a střešní světlík, dávají hradu nezaměnitelnou siluetu střech. Obytná věž vznikla jako novostavba za Dietricha von Beerwalde r. 1384. V r. 1407 byl rodu opět byl přidělen v léno a tak mohla začít druhá fáze výstavby, v které byly vybudovány další na skále předsunuté stavby (kaple, hala, malé hosp. křídlo). Gotická místnost tzv. „Stilzimmer“ obsahuje zachovaný původní středověký nábytek, kamna, další zajímavostí jsou maltou natřená dřevěná záklopová stropní prkna.
Hned vedle donjonu stojí skupina budov přiléhající k obvodové hradbě, jako věž brány, hospodářské křídlo, kuchyně a další budovy zakončené křídlem s kaplí.

Koncem 15. stol. (od r. 1471) proběhla na hradě, za účasti vynikajícího stavitele Arnolda Westfálského přestavba, jejíž pozdně gotická podoba je dodnes zachována. Ten se podílel již na přestavbách míšeňského Albrechtsburgu a Rochsburgu. Pozdější přestavby a rozšíření hradních prostor, zejména zvýšení budov v poslední čtvrtině 17. stol. - harmonicky spojilo stavební rozměry gotické stavby s novými doplňky.
Další přestavba probíhala na hradě v r. 1665, za vlády rodu von Schönberg, ale na jeho gotickou podobu to nemělo významný vliv. Došlo pouze ke zvýšení již stojícího donjonu a bočních křídel budov, brány a mezi těmito bylo vloženo nové vřetenové schodiště.
Poslední rozsáhlou stavební činností prošla památka mezi lety 1866 až1868, kdy její majitelé se ji snažili přizpůsobit tehdejší módní vlně novogotiky. Tyto úpravy byly provedeny důkladně, a tak je trochu nejasné, co je původní zdivo. Došlo k částečné změně vnitřních prostor , hospodářské křídlo bylo sníženo o dvě patra, severní obvodová hradba byla zajištěna novými opěrnými pilíři a snížena o obranný ochoz. Původní příhradová konstrukce kuchyně s valbovou střechou byla nahrazena novou a bohužel také mohutný komín a krb byly zbourány.
O životě středověkého člověka na hradě vypovídá zdejší velký počet zachovaných nástěnných maleb v různých místnostech, pocházejících jak z doby gotické, tak i renesanční. Mezi obzvlášť významné patří výmalba hradní kaple z 15. st. Z východu k ní přiléhá gotická hala, s křížovou žebrovou klenbou, sklenutá na dva pilíře, kterou se dostaneme do „Zadního“ zámku.
Kuchyně, brána, kaple a hospodářské křídlo vystavěné přímo na strmé skále nad řekou, pochází ze 17. st. a je celé průchozí chodbou v prvním. nadzemním podlaží. Přímo k boční zdi donjonu byla, uprostřed areálu, přistavěna pozdně gotická kuchyně. Uzavření celé dispozice došlo při výstavbě hospodářského křídla, jenž obsahuje kromě jiného též slavnostní sál a místnost se studnou. Její průčelí tvoří původní obvodová hradba, která se poté bokem napojuje na budovu brány.
Dále prohlídka hradu nabízí k prohlédnutí portrétní obrazy, gotické haly, rytířský sál, honební pokoj, pokladnici a významný křídlový oltář Sv. Alexia z r. 1520.
Pokud budete mít volný čas, navštivte cca 10 km jižním směrem vzdálenou zříceninu loupežnického hradu (Burgruine Raubschloss). Přístup je od obce Ringethal, Zde se dát napravo a zahnout na úzkou silnici, Nesmíte minout malou informační tabuli u okraje silnice. Hrad byl založen v r. 1315 a dostal název Lewenhain. dodnes jsou bohužel patrné pouze základy jeho zdí ve výšce 50 metrů nad městem Zschopau. Přesto návštěva stojí za to, neboť je odsud úžasná výhlídka na celé okolí. Autem můžete pohodlně parkovat u okraje lesa a dojít pak pouze několik metrů pěšky k troskám.
V okolí se nachází hrady v kraji Leipzig

 hrad Jossnitz

zpět na mapu Saska - Chemnitz

 hrad Lauterstein