Sasko

Kraj  Sasko - HRADY
JOSSNITZ     
opevněná Myslivna
lokace .    50°32'35.76"S  /   12° 8'12.45"V

znak okresu Plavno

 

Vogtland ležící v jihozápadní části Svobodného státu Sasko, se počítá se svými zalesněnými návršími a romantickými údolími k nejhezčím krajinám Německa. Uprostřed této zajímavé pahorkatiny se nalézá obec Jößnitz, vzdálená jen 5 km od Plavna, hlavního města Vogtlandu, obklopená rozlehlými smíšenými lesy, v nadmořské výšce cca 400 metrů a výhodným dopravním spojením. V Jößnitzu dnes žije 2402 obyvatel. Ze severní strany obce dodávají četné vrcholky hor z diabasu krajině charakteristický ráz střední Vogtlandské pahorkatiny. K významným návrším patří Warthübel (454 m.n.m.), Plossenhübel (433 metr), Hornhübel, jakož i Totenhübel a Poppenpohl. Mezi dvěma posledně jmenovanými a někdejším zámkem, symbolem obce, se rozkládá tzv. Stará ves. Nad ní, na světlém návrší, stojí kostel s věží přistavěnou k východnímu průčelí. Z kopce Warthübel může návštěvník spatřit severozápadním směrem zvlněnou náhorní plošinu Durynska, z které se vyjímá hora Syrauer Windmühlenberg, a vzadu velký les Mehlteuer. Obcí Jößnitz protéká potok Kaltenbach, který pramení východně od obce Syrau, poblíž Siebenlind. Na okraji staré vesnice se spojuje pod zámeckým kopcem s potokem Sattelbach, jenž přitéká z Oberjößnitz, a společně pokračují k železničnímu náspu, dále přes mlýn Pfaffenmühle, nádherným údolím Nymphental, než ústí do řeky Weisse Elster. V říjnu 1902 byla v Jößnitzu jako opěrném bodě na železniční trati zřízena zastávka z Plavna do Reichenbachu. Tím se změnil vzhled až do té doby zemědělské obce, byly založeny nové ulice a zahrady, tak vznikla " Nádražní čtvrt" po obou stranách dráhy s vilami, jednogeneračními a bytovými domy. Ty tvoří centrum dnešní obce. Po rozdělení rytířských držav r. 1929 se vyvinulo "Horní a dolní osídlení". Ještě dnes propůjčují panské domy a vily z první pol. minulého století rekreačnímu místu jeho mondénní charakter.
Zámek Jößnitz je dodnes symbolem stejnojmenné obce. Podle tradice měl na místě dnešního zámku vzniknout kolem r. 1300 rytířský hrad. Okolní krajina patřila do té doby pánům von Lobdaburg- Elsterberg. Zbytky zdí na místě tzv. „Myslivny" nasvědčují tomu, že tam bylo v době osídlení zřízeno staré opevnění. Pro německé rytíře a jejich družinu byla nová sídla nebezpečná a tak museli počítat se vzpourami a přepadeními. Z tohoto důvodu byla nutnost vytvořit opevněná sídla, kde by jejich rodiny a majetek mohly bezpečně ochránit. V blízkosti takto chráněných areálů nechali zřídit selské usedlosti, kde žila jejich čeleď, které nutně potřebovali pro správu svých území. Tyto byly nazývány vnějším opevněním (Vorwerk). Tímto způsobem vznikl pravděpodobně také rytířský statek v Jößnitzu. Zámek je situován na strmém návrší, v bývalém zámeckém areálu stávaly dříve dvě budovy.
Prvním písemně uvedeným rytířem byl v r. 1291 Tuto von Jößnitz. Později se na panství za sebou vystřídala celá řada různých majitelů, až se zdejší zboží krátce po reformaci stalo majetkem Jindřicha von Watzdorf, jehož rodina statek spravovala po mnoho let. Kolem r. 1842 prodal komoří Ota Bedřich Jindřich von Watzdorf, delegát zemského sněmu za oblast Vogtland, panství Jößnitz Janu Bedřichu Opitzovi, od něhož statek následně koupil C. W. von Schlieben.
Kolem r. 1860 bylo toto vše zbouráno. Tehdejší majitel chtěl sice dát nové budovy vystavět, ale kvůli jeho nenadálé smrti nebyl tento plán již více realizován. V dobrém stavu zachovaný střešní světlík na hlavní zámecké budově byl tehdy přemístěn na vedlejší zámek. Od té doby má dnešní zámek jen jednu „věž". Budova byla pravděpodobně v průběhu třicetileté války poškozena ohněm, neboť na jeho průčelí se nalézá letopočet 1643, jako ukončení jeho rekonstrukce. Mezi lety 1947 až 1973 sloužil zámek jako školní budova. V následujících letech byl z důvodu špatného stavu nevyužíván, protože chyběly prostředky na jeho opravu.
Teprve po sjednocení Německa se našla možnost, jak symbol obce zachránit. Byl založen „Spolek zámku Jössnitz", který shromáždil dostatek financí, aby umožnil sanaci historicky hodnotné stavby. Pod ochranou památkové péče byla původní budova skoro úplně odstraněna a při zachování starého vzhledu nově postavena. Dnes se ve vnitřních prostorách nalézá hotel a restaurace. Od r.2006 se v jeho blízkosti každoročně pořádají středověké slavnosti, kde je možné shlédnout umělecká řemesla, rytířské turnaje, trh a život ve středověku.
Dřívější zámek - rytířské sídlo shlíží z nevysoké skalní ostrožny nad malým parkem, jehož lavičky u rybníku zvou k odpočinku. Sportovně založenému návštěvníkovi je v obci k dispozici sportovní centrum, které využívá i místní škola, v centrální poloze se nachází tělocvična s kuželníkem a hřiště. Je tu provozován oddíl fotbalu, volejbalu, kuželek, stolního tenisu, karate a gymnastiky. Zdaleka viditelný stojí kostel se svou barokní věží, která získala svou dnešní podobu v r. 1755, na návrší nad starým jádrem vsi. Ačkoliv se jedná pouze o skromný vesnický kostelík, jsou v něm přesto uloženy některé pozoruhodné klenoty, například deskový obraz z dílny Lukáše Cranacha, současníka Martina Luthera, který vznikl v letech 1505 až 1515. Je na něm zobrazen sv. Jiří jako drakobijce a v dolní třetině obrazu rodina zakladatele kostela. Zajímavá je také křtitelnice vzniklá r. 1598, na níž je osm malých obrazů od malíře Benedikta Richtera, s motivy z bible odvolávající se na křest. V Zelené ulici č.p. 4 (Grünen Gasse) naleznete nejstarší budovu Jößnitzu, kterou jistě poznáte podle její vnější fasády, dům se jmenuje Umgebindehaus, nedávno byl přestavěn na penzión a tak srdečně zve k návštěvě.

Z původní dispozice se dosud zachovalo jen vedlejší zámecké křídlo se svým střešním světlíkem. Hlavní budova byla vybavena věžičkou a arkýřem, na straně příkopů ji chránily hradby a měla padací most.
Nejblíže stojí zřícenina hradu Liebau

 hrad Isenburg

zpět na mapu Saska - Chemnitz

 hrad Kriebstein