Golub


GOLUB DOBRZYŇ - GOLAU (GOLLUB)
Řádový hrad s předhradím na vysokém návrší na pravém břehu řeky Drwecy (Drewenz)

znak města







R. 1254 předává Řád mezi jinými "Golub" biskupovi ve Wloclawku (Leskau). Místo se nalézalo severně od důležitého přechodu řeky a bylo už tehdy nadáno kulmským městským právem.

V r. 1293 jej Řád získává výměnou zpět a začíná zde stavět nový hrad na místě původního dřevěného obranného objektu, jehož existenci potvrdil archeologický průzkum prováděný po II. světové válce.

K r. 1296 je první listinná zmínka o hradu či ještě hradišti. Zděný hrad byl podle pozdější kroniky Petra Duisburského postaven v letech 1302-1306 z vůle zemského komtura Konráda von Sack, který je zde v r. 1305 uváděn (†1309).

Hrad byl zbudován ve čtyřech etapách. Kolem r.1300 byla postavena obvodová hradba, kolem r.1310 vznikla obytná křídla, hlavní věž a latrínové zařízení (dansker). Ve třetí etapě po r.1330 byla vybudována jihozápadní válcová věž na čtvercovém základě a na počátku 15. st. shodná věž na severozápadě. Dlužno poznamenat, že dostupná polská literatura uvádí u obou věží zcela protichůdné informace, například že r. 1422 nařídil král Vladislav zbořit jižní věž, která však dodnes stojí a pochází patrně právě z doby vlády zmíněného panovníka.

Po r. 1422 probíhají přestavby a opravy hradu poškozeného válečnými události. (Patrně tehdy vznikly obě věže, z nichž se dochovala jen jižní.) R. 1410 král Vladislav hrad zřejmě dobyl na Řádu a posléze jej daroval rytíři Němci ze Štítník, který jej však po prvním toruňském míru byl nucen Řádu vrátit.

Během dalšího obléhání králem Vladislavem Jagellonským r. 1422 hradní posádka vypálila předhradí a hrad byl těžce poškozen dělostřelbou. R. 1446 byl opraven a znovu zastřešen.

R. 1454 byl dobyt vojsky Pruského spolku, ale r. 1462 se jej zradou opět zmocnili křižáci. Po druhém toruňském míru (1466) se hrad dostal do vlastnictví polské koruny a byl pak v letech 1466-1772 sídlem královského správce - starosty. Po r. 1527, za starosty Stanislava Kostky, byl důkladně přestavěn.

Další velkou přestavbu zažil zejména v letech 1616-23, kdy byl hrad vlastnictvím princezny Anny Švédské - Vasovny. Křídla dostala renesanční atiky, zbudovány byly nárožní věžičky a nové komíny. V západním průčelí na místě parkánu byla přistavěna dvoupatrová budova.

V době švédského vpádu r. 1655 byl hrad zpustošen a poté už jen chátral. V r. 1842 a 1807 strhla vichřice část atik a zřícené zdivo probořilo klenby, takže stavba byla už v té době považována za zříceninu.

Zabezpečovací práce začínají na počátku minulého století, po r. 1920 je na hradě zřízeno místní muzeum, mezi válkami proběhly opravy střech a portálu kaple. Po r. 1947 byly rekonstruovány ambity, klenby kaple a část obvodových zdí s atikami.

Přestavba z let 1959-67 upravila hrad pro kulturně-osvětovou činnost.

V okolí se nachází hrady *Kowalewo* a Radziki


hrad Dybow	zpět na mapu kraje Kujavsko - Pomorskie	hrad Grudziadz