Polsko |
Kraj Kujavsko - Pomorskie - HRADY |
||||
Brodnica | Papowo Biskupie | |||
Dybow | Pokrzywno | |||
Golub Dobrzyń | Radzyń Chelminski | |||
Grudziadz | Radziki Duźe | |||
Kowalewo Pomorskie | Świecie | |||
Kruszwica | Strzelno | |||
Nove | Toruń | |||
Zlotoria |
hrad-zámek |
hrad-zámek ruina |
hrad |
klášter |
ruina |
TORUŃ (THORN) | |||
krajské město a zříceniny křižáckého hradu | |||
znak města |
|
||
|
|||
|
|||
Zříceniny křižáckého hradu ve významném historickém městě zapsaném do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Hrad sám leží na pravém břehu řeky Visly mezi toruňským Starým a Novým městem. |
|||
Území Toruně ležící na jižní hranici Kulmerlandu patřilo v 1. pol. 13.st. do knížectví Mazovského, kterému v letech 1199-1247 vládl Konrád Mazovský. Krajina byla často ničena nájezdy pohanských Prusů. | |||
Odpovědí na zničení země Prusy r. 1216 byla polská křížová výprava v letech 1222-23, která však skončila neúspěšně. Patrně tehdy navrhl slezský kníže Jindřich Bradatý Konrádu Mazovskému povolat do země Řád německých rytířů. Ti získali Kulmerland (Chelmsko) od Konráda r. 1225 a r. 1230 se dostali na levý kujavský břeh Visly, kde obsadili starší hradiště Nieszawa (Nessau). | |||
Na jaře r. 1231 překročili pod vedením mistra Hermanna Balka a za pomoci polských knížat Vislu a kus po proudu v místech, kde řeka dosahovala šíře až 2,5 km a byla přebroditelná, postavili první sídlo v Kulmerlandu tam, kde se dnes nalézá osada Starý Toruń (asi 8 km západně od dnešního města). | |||
R. 1234 již bylo dokončeno podrobení Kulmerlandu, ale hradiště v Nieszawě bylo stále ještě hlavním sídlem křižáků v zemi vedle Kulmu (Chelmna) a Rhedenu (Radzvně). Pod ochranou těchto prvních hradů vznikla také první města Kulm a Toruń, která již r. 1233 získala městská práva. | |||
R. 1235 získal Řád od Konráda Mazovského východní část Kulmerlandu nad řekou Drweca (Drewenz). Následujícího r. 1236 bylo město Toruń přeneseno na dnešní bezpečnější místo nepodléhající záplavám, kde tehdy stálo hradiště a trhová osada Postolsko u ústí potoka Postolec. | |||
Hradiště bylo zřejmě původně oválného tvaru, ale jeho jižní část patrně podemlela a zničila řeka Visla, takže v době založení hradu už mělo tvar podkovy. Hrad křižáky založený na tomto místě asi r. 1236 byl z východní strany ohraničen bahnitým údolím říčky Mokra (Bach), na jižní straně Vislou a na západní straně údolím potoka Postolec. Prvotní hrad byl patrně dřevěný jen s některými zděnými částmi (např. část severovýchodní obvodové hradby, která může pocházet z doby před r. 1241. Toruń však náležela do nevelkého počtu opevněných míst Řádu, která odolala při prvním velkém povstání Prusů v letech 1242-46 dobytí. Po jeho potlačení byla země rozdělena na komturství, hrady zůstaly osazeny řádovými konventy a silnými posádkami. | |||
Nový zděný hrad začal řád budovat až v r. 1255. První zmínka o toruńském komturovi pochází z r. 1251. V r. 1454 založil Řád mezi hradem a pozdějším opevněním Nového Města špitál sv.Ducha, který byl vedle špitálu v Elbingu jediným v Řádovém státě. R. 1311 založil velmistr v jeho sousedství klášter benediktinek. | |||
Po bitvě u Grunwaldu se město a hrad dobrovolně vzdaly vojskům krále Vladislava Jagiellonského a řádový hrad obsadila polská posádka. Dne 1.2. 1411 byl na zdejším tržišti uzavřen první toruňský mír, který ale trval jen krátce. Do Toruně se vrátila na hrad posádka Řádu. | |||
R. 1414 vyhlásily Polsko a Litva svůj program na vrácení Kulmerlandu a válka vzplanula znovu. Po třech měsících byla ukončena mírem uzavřeným ve Strasburgu (Brodnici). | |||
R. 1422 opět polsko-litevská vojska vtrhla do Řádového státu a po příměří uzavřeném u melnského jezera získalo Polsko kujavské državy Řádu a strategicky cennou Nieszawu (Nessau) ležící naproti Toruni, kde nechal vzápětí král Vladislav postavit nový hrad. Toruň se stala pohraniční pevností. Na hradě bylo třeba zdokonalit opevnění a byla postavena nová obytná budova pro rozšířenou posádku. | |||
R. 1432 v čase, kdy byl Vladislav na Volyni, porušil Řád melnský mír, dobyl Nieszawu, která se už tehdy stávala konkurencí Toruně a držel ji po dobu 3 let. | |||
Celková politická a ekonomická situace a zvláště válečné konflikty s Polskem, časté uzávěry hranic Polska a další polské překážky obchodu spolu s vysokými daněmi, které Řád musel předepisovat na pokrytí svých válečných škod, daly postupně vzniknout odporu měšťanstva proti Řádu a založení měšťanské a rytířské konfederace, tzv. Pruského spolku. Tajná rada spolku vypověděla poslušnost Řádu a Toruń, jako první z pruských měst, vystoupila proti Řádu vojensky a dne 8.2. 1454 po krátkém útoku dobyla křižácký hrad. Rada Starého Města hned poté rozhodla o jeho zboření. Z hradu zůstala stát jen latrínová věž (Dansker), špitál, mlýn a části východní a západní hradby. | |||
V letech 1600-13 za purkmistra Heinricha Strobanda byla Toruň opevněna novým moderním zemním bastionovým opevněním. | |||
O padesát let později (1655-59) byla Toruň obsazena švédským vojskem, od léta r. 1658 polským a císařským vojskem obležena, r. 1703 bombardována a podpálena Švédy a její opevnění pobořeno tak, že do r. 1718 bylo bezbranné město vystaveno průtahům polských a ruských armád, kvartýrování a plenění. | |||
R. 1724 přichází do Toruně jezuité. | |||
Více na http://www.grodkopernika.prv.pl/ | |||
V 18. st. bylo město za válek o polské dědictví často vypleněno oběma stranami a v době sedmileté války v letech 1758-62 obsazeno Rusy. Staré opevnění z počátku 17. st. bylo modernizováno ještě po napoleonských válkách. | |||
V okolí se nachází Papowo, Zlotoria a Dybow | |||