Strzelno


*STRZELNO*
klášter
znak města





Město náleží mezi nejstarší v Polsku, bylo osídleno již v době neolitu. Jeho počátky jsou spojovány s legendou o sv. Vojtěchu (rod Slavníkovců - viz. Libice nad Cidlinou). Kronikář Jan Dlugosz píše k datu 16. březnu 1133 : Petr Wlostowic, palatin Boleslava Křivoústého, zakládá ve své vsi Strzelno, v diecézi kruszwické klášter a nechává vystavět kamenný kostel pro řád premonstrátů, klášter Norbertanek. Nejstarší zápis o něm pochází z r. 1145. Součástí starého klášteru Norbertanek, existujícího od 12. – 18. st. (v kostele se nacházejí románské dřevořezby ze 12. st.), je románská rotunda sv. Prokopa taktéž ze 12. st.

Rozvoj vsi a později obchodní osady byl umožněn městskými právy, které město získalo v r. 1231 za knížete Kazimíra Kujavského. Tyto práva potvrdil též Kazimír Veliký v r. 1356 a byly dále rozšiřovány v letech 1393, 1424, 1436 a naposledy r. 1546 za Zikmunda Starého.

Město bylo *mnohokrát zničeno*, zvláště v době švédských válek v pol. 17. st. Po záboru r. 1773 spadá pod pruskou správu. Následkem vojenských operací během povstání 2. ledna 1919 bylo město osvobozeno.

Současné město je památkovou rezervací s klášterním komplexem obsahujícím okázalé románské, gotické a barokní sakrální budovy. Nachází se tu rotunda sv. Prokopa, bazilika svaté Trojice a další klášterní budovy. Původní románská architektura baziliky při pozdějších gotických a barokních přestavbách podlehla velkým změnám. Prostá a funkční architektura přitom obsahuje bohaté figurální a ornamentální řezbářství. Výstavba na přelomu 12. a 13. st. ji řadí do skupiny staveb, které byly inspirované středoevropskou štukovou výzdobou.

Největší zvláštností této okázalé, však poměrně nevelké stavby, je neobyčejně bohatá řezbářská výzdoba, která v mnoha hlediscích nemá sobě podobnou v celém Polsku. Jejími hlavními prvky jsou 2 pískovcové sloupy (viz foto), jejichž dřík je ozdoben figurálními motivy. Sloup na severní straně zobrazuje personifikaci hříchů, na jižní ctností. Část figur je možné identifikovat. Kromě sloupů, a výzdoby tympanonů se zachovaly i další románské řezby a architektonické detaily. Když si uvědomíme, kolik památek je soustředěno až na tehdejším okraji kulturní Evropy, svědčí to o úrovni vzdělání řádových sester, jakož i snaze jeho zakladatelů. Zhotovení sloupů se připisuje huti ze středního Německa, nejpravděpodobněji ze Saska.

Rotunda sv. Prokopa v Stzrelnu patří k nejsložitějším stavbám mezi polskými rotundami. Kruhová loď tvoří pouze jeden z několika částí stavby. Dvě malé apsidy přiléhají k lodi ze severní strany. Na západní straně stojí válcová věž, která je uvnitř spojena s lodí krátkou chodbou. Tympanony zakladatelů kostela Svaté Trojice i Sv. Prokopa, jakož i sloupy uvnitř, patří mezi nejoriginálnější díla románské štukové výzdoby v Polsku.

V okolí hrad Kruszwica


hrad Świecie	zpět na mapu kraje Kujavsko - Pomorskie	hrad Toruń