Polsko |
Kraj Podkarpackie - HRADY |
|
|
ODRZYKOŃ - KAMIENIEC | |
velká ruina čtyřdílného hradu nad údolím řeky Wislok | |
znak okresu Krośnieński |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hrad byl podroben mnoha archeologickým průzkumům. Přesto jeho počátky nejsou zcela vyjasněny. Ve 14. stol. byl ve vlastnictví krále, který jej někdy před r. 1402 daroval svému podkancléři Klemensovi z Moskorzowa. Pak tento majetek dědili jeho potomci, kteří se také po něm psali Kamieniecki.. | |
R. 1530 se dostal střední hrad, společně s východním předhradím (dnes tzv. Korczyńským), do rukou Severyna Bonera a vzniklo zajímavé společenství, neboť západní část (tzv. Odrzykońská) patřila stále původnímu majiteli. Bonerové si své obydlí vybudovali v čele dnešního středního hradu. | |
Od r. 1579 se zde častěji měnili majitelé. Zboží postupně drželi Sienieńští, Stadnicové, Skotničtí a Firlejové. Z té doby pochází četné spory mezi majiteli a jsou listině doloženy. V letech 1630 až 1730 byl celý hrad sjednocen v majetku rodu Firlejů díky svatbě Žofie Skotnické s Mikulášem Firlejem. | |
Od počátku 18. stol. však hrad chátrá a přestává plnit funkci rodového sídla. Ještě r. 1796 měl zachované střechy. Takto zanedbaný hrad byl od pol. 19. stol. do r. 1945 znovu rozdělen mezi Biberstein - Starowiejské a rod Fredrů, resp. rodinu Szeptyckých, od konce 19. stol. již jen jako romantická ruina. | |
V současné době je poněkud násilně opravován a je veřejnosti za poplatek přístupný. | |
|
|
Jak doložil archeologický výzkum, bylo na místě dnešního hradu raně středověké opevnění. Zděný hrad jej nahradil až v I. pol. 14. stol. Jednalo se o malý hrad (cca 400m²) na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku, který zaujímal polohu na nejvýše položeném místě. Vstup do tohoto hrádku se nacházel na severovýchodní straně jednoduchou kulisovou bránou. Dvojdílný nepravidelný palác zabral západní polovinu hradního jádra. K hradu přiléhalo na východě vějířovité předhradí (dnes střední hrad) o rozloze 600 m². Čelo tohoto předhradí bylo zajištěno ještě příkopem a valem. | |
V 15. a 16. stol. se hradní areál rozšířil o další dvě části. Jednalo se o tzv. Odrzykońské předhradí (lépe "záhradí), které vymezovalo trojúhelníkovou plochu 800 m² a obsahovalo také i studnu. Bylo obklopeno vysokou obvodovou hradbou, jenž byl zpevněna na jižní straně vícepodlažní hranolovou baštou. Zde se nachází také erb rodu Kamienieckých. Přístup umožňovala jednoduchá kulisová brána s protáhlým předbraním, vysunutým ven před jihovýchodní hradbu. Komunikační systém tohoto předhradí s vlastním jádrem hradu musel být velmi komplikovaný, neboť výškový rozdíl činí několik metrů. | |
Zhruba v této době se stavělo i na druhé straně hradu, kde vzniklo druhé předhradí, tzv. Korczyńské o rozloze téměř 1 700 m². Mělo polygonální tvar rozšiřující se opět východním směrem. Bylo ohrazeno hradbou, k níž byl na severní straně přiložen obdélný hospodářský objekt. Vjezd zprostředkovávala brána v severní části východní čelní hradby, před níž se nacházel příkop a most. Toto předhradí bylo pak spojeno se středním hradem původní kulisovou branou. Před tímto předhradím se mohla vyskytovat předsunutá bašta, není však doložena. | |
V I. pol. 16. stol. se také stavělo i v hradním jádře. Palác byl zvýšen o reprezentativní třetí podlaží, nad nímž obíhala obranná chodba, vyložená na kamenných krakorcích, které jsou dodnes viditelné na severní straně hradu. Takto zvětšená budova musela být z venčí podepřena mohutným podpěrákem na severozápadě. | |
Celý hrad byl obklopen soustavou valů a příkopů. V okolí nelze vyloučit existenci dalších dřevěných, předsunutých a pozorovacích opevnění. | |
Zajímavá konfigurace hradu s několika vzájemně obtížně komunikujícími částmi snad vychází z majetkové situace tehdejší doby, kdy byl majetek rozdělen mezi několik rodin. | |
hrad Baranów Sandomierski |
zpět na mapu kraje Podkarpatckie |
kostel Trzcinica |