Siewerz


*SIEWERZ*
Zřícenina vodního hradu

znak města







další fotky hradu zde (klikni brána)

Zřícenina hradu krakovských biskupů stojí na nízkém návrší v lučinatém údolí na pravém břehu říčky Czarnej Przemszy, na jihovýchod od města

První archeologický výzkum zde provedl v roce 1963 W. Błaszczyk. Tento výzkum potvrdil založení hradu v první polovině 14. st. Další výzkumy prováděl T. Dębowski v letech 1970-74. Tyto rozsáhlejší práce blíže odkryly vnitřní zástavbu hradu a její postupný vývoj.

Počátky osídlení okolí lokality sahají až do 11. st. V 70. letech 12. st. je podle písemných pramenů součástí Krakovska, ve 13. st. pak podléhá opolským knížatům. Slezská knížata územím Siewierze vládla až do r.1443, kdy jej těšínský kníže Wacław l. prodal krakovskému biskupovi Zbigniewowi Oleśnickému.

Krakovští biskupové se pak v průběhu 16. st. postarali, aby jejich rezidence byla pohodlná a dostatečně opevněná.

V 17. st. význam i stav hradu upadal, což dokumentuje i soupis inventáře z r. 1645. Devastaci urychlil nájezd Švédů a s ním spojené škody. Objekt byl sice provizorně opraven, ale v průběhu 18. st. se stav nadále zhoršuje.

Posledním zde pobývajícím biskupem byl Felix Pavel Turski, který opustil zcela zdevastovaný objekt r. 1800. To už ale bylo siewierzské knížectví (od r.1790) součástí korunního majetku. Zkázu pak zastavily teprve zabezpečovací práce, prováděné v 50. a 70. letech 20. st.

Výsledky výzkumů prokázaly, že původní hrad z I. pol. 14. st. vznikl na uměle nasypaném pahorku, obtočeném příkopem a zemním valem.

Objekt původního hradu tvořila výhradně dřevěná zástavba. První zděná zástavba - nepravidelně lomená i oble vedená obvodová hradba a válcová věž o průměru 9 m stojící volně dále za hradbou v centrální části nádvoří - je budována až na počátku 15. st.

Původní brána byla situována na jižní straně, kolem pol. 15. st. byla vybavena hranolovou věží.

V následující stavební etapě, datované do doby nedlouho před r.1518, byl přeložen vstup na opačnou (severní) stranu a vybudována zde nová hranolová věžovitá brána s osmibokou horní částí, vystupující částečně z obvodu hradby. Za biskupa Jana Konarského byl při obvodové hradbě na východní straně dispozice postaven zalomený palác.

Mohutná válcová věž pak byla (patrně ve 30. letech 16. století) rozebrána a její recyklované zdivo posloužilo k výstavbě jižního a západního křídla hradu. Tato křídla byla nadstavěna ze smíšeného zdiva nad starší kamennou obvodovou hradbu, takže velké obdélné renesanční „zámecké" okenní otvory se navenek projevují až v horním patře. Objekt tak získal vyrovnaný vzhled trojpodlažní renesanční rezidence.

Teprve v r. 1575 se biskup František Krasiński rozhodl posílit obranyschopnost hradu. Jelikož však byla hradba na všech stranách obestavěna obytnými křídly, musela se obranná linie vysunout mimo původní jádro.

Celý objekt byl proto obehnán jednoduchou nevysokou zdí o půdorysu pětiúhelníka. Prostor za touto hradbou byl zvýšen návozem zeminy, čímž byla získána plocha pro pozice obránců, popřípadě dělostřelectva.

Severní brána (obsahující ve svém zdivu množství klíčových střílen) pak byla zpevněna předbraním - dvoupodlažním protáhlým barbakanem s četnými mohutnými střílnami. Tím byl dokončen stavební vývoj objektu.

Po opravě v 70. letech 20. st. je objekt veden jako udržovaná zřícenina veřejnosti nepřístupná.

V okolí hrad Bedzin


hrad Pilica	zpět na mapu kraje Slaskie	hrad Bedzin