Polsko

Kraj  Podkarpackie - HRADY
ĆMIELÓW   
zřícenina opevněného renesančního vodního hradu

znak okresu  a města

Ruiny vodního hradu a pozdějšího zámku leží severovýchodně od městečka, uprostřed mokřin v údolní nivě říčky Kamiennej. Objekt nebyl doposud archeologicky zkoumán; stavební průzkum zde prováděli v 50. letech 20. st. A. Miłobędzki a A. Gruszecki. Zatím se však nepodařilo přesně určit dobu založení hradu.

V listinných pramenech se castrum Ćmielów poprvé objevuje r. 1388. Není však jisté, zda se tato zpráva týká zdejšího hradu, či spíše objektu v nedalekém Podgrodziu. S vodním hradem stojícím dnes v Ćmielowě lze s určitostí spojovat teprve dokument z r. 1509, připomínající zde purkrabího, a listinu z následujícího roku, která výslovně uvádí zdejší hrad.
Většina badatelů se shoduje, že dnes viditelné ruiny jsou zbytkem opevněného renesančního zámku, postaveného až v letech 1519 až 1531 Krzysztofem Szydłowieckým (erb zavinuté střely), kastelánem sandoměřským (1509 až 1515), krakovským (1526 až 1532) a královským kancléřem (1515 až 1532). Pozdějšími majiteli byli od druhé pol. 16. st. Tarnowští, poté Ostrogští, Wiśniowiečtí, Sanguszkové a Małachowští.
R. 1657 byl obléhán a dobyt Švédy. Od r. 1702 byl částečně rozebrán na stavební materiál, okolo r. 1800 bylo dochované předzámčí přeměněno na pivovar a r. 1905 na lázeň.

Zámek, jehož zbytky jsou dnes viditelné, je snad nástupcem staršího vodního hradu nebo přenesením staršího neúspěšného založení ze zaniklého Ćmielowa - Podgrodzia.
Ve třetině 16. st. sestával z palácové rezidence na ostrůvku obklopeném širokým vodním příkopem (spíše rybníkem) a ze vstupního předzámčí, stojícího na jižní straně a zabíhajícího do jinak pravidelné obdélné vodní plochy. Z vlastního zámku se dochovaly nízké zbytky dvou nevelkých souběžných obdélných křídel na východě a západě, uzavírajících mezi sebou nádvoří. Obě křídla na severu spojovala zámecká kaple, vstupující svým polygonálním presbytářem s dvěma opěráky přímo do vodní hladiny. Její stavba byla dokončena r. 1528. Kaple se nacházela v přízemí, v patře nad ní se bydlelo. Jižní strana jádra zcela zanikla. Zámek byl přístupný po mostě, zřejmě od jihu. Před lety byl ostrůvek porostlý travou a přehledný, dnes je zcela zarostlý stromy a houštinami.
Příkop je široký 30 - 50 metrů, takže vytváří zhruba obdélnou vodní plochu o celkových rozměrech cca 90 x 120 metrů, do které pří jižním nároží vstupuje plocha předzámčí. Je napájen z potoka, protékajícího východně od objektu. Vnější stranu vodní plochy obtáčí val, který v nárožích vybíhá do zemních bastionů. Bastiony byly snad nasypány až jako vylepšení opevnění ve druhé pol. 17. st. za Wiśniowieckých v rámci oprav po švédském řádění. V terénu jsou dosud znatelné, kromě zničeného jihovýchodního sektoru. Koruna valu a bastionů nesla kamennou poprsní zídku, jak je patrné z malých zbytků zdiva v jihozápadním bastionu.
Ze zástavby předzámčí v jižním úseku vnějšího opevnění a na výspě vybíhající do rybníka se dochovala spodní část protáhlého obdélného hospodářského křídla s třípodlažním objektem brány, umístěným v jeho východní části a vystupujícím z jeho fronty rizalitem jako věž s mohutnými opěráky. V přízemí věže je klenutý průjezd brány s lomeným ostěním portálu v kamenném rámu (vpadlině). Ve zdi nad portálem je nad obdélným oknem l. patra zazděna kamenná fundační deska datující stavbu Krzysztofa Szydłowieckého ,,šlechetného a velkomyslného pána, vojvody krakovského a kancléře královského" do r. 1531. Horní patra brány osvětlují velká obdélná okna. se zachovalými renesančními ostěními Po obou stranách vjezdu se nacházejí klíčové střílny, dnes takřka v úrovni terénu. Brána je zastřešena, zbytek předzámčí bez střech chátrá a rozpadá se. V západní části k tomuto traktu přiléhalo krátké a úzké kolmé křídlo, vybíhající směrem k severu k vodě.

Dnes je objekt doslova nedobytný (zejména jeho jádro na ostrově) - bažiny kolem, kopřivami zarostlé valy, široká zelená vodní plocha příkopu pokrytá žabincem a mračna komárů.
V okolí nalezneme hrad Podgrozie a opevněný kostel Ptkanow

hrad Bodzentyn

zpět na mapu kraje Swietokrzyskie

 kostel Checiny