| Polsko |
 |
| Polsko |
|
|
Kraj Świetokrzyskie- HRADY |
||||
|
|
|
 |
||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
Kryźtopór (Újazd) |
|
||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
BODZENTYN
 |
|
| v místě hradiště vystavěn renesanční zámek barokně upravený a přestavěný jako vězení pro heretiky... | |
|
znak města a okresu |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
Romantické ruiny zámku krakovských biskupů, vystavěného na západním okraji města na výběžku nad říčkou Psarkou. Tyčí se zde trosky tří obytných křídel různého stáří, vzniklých postupně a tvořících posléze zhruba pravidelnou trojkřídlou dispozici. |
|
|
|
|
|
Město bylo již podle svého jména založeno biskupem Bodzantem (z rodu erbu Poraj - bílé růže) v letech 1348 až 1355. Tento biskup byl dobrým hospodářem i odvážným politikem, o čemž svědčí řada jeho úspěšných lokací i uvržení krále Kazimíra Velikého do klatby. Nové město zaujalo ploché návrší, v jehož západní části nad říčkou byl situován hrad. Hrad je sice umístěn na výběžku z městských hradeb, avšak respektování této lokality pro jeho umístění svědčí o společném založení hradu a města či alespoň o záměru stavby hradu již při založení města, i když při archeologickém průzkumu zde žádné konstrukce, které by bylo možné jednoznačně přiřadit hradu z pol. 14. st., nalezeny nebyly. Existenci hradu pak dokládá dokument z r. 1420, zmiňující práci tesaře Fraňka na místní věži. Hrad byl sídlem biskupů či jejich purkrabí a správců, kteří jsou tu pravidelně uváděni již od počátku 15. st. R. 1410 je tu doložen i pobyt krále Vladislava Jagełłonského a jeho dvora při setkání s posly z Pomořan. |
|
|
|
|
| R. 1413 město (většinou dřevěné) i hrad vyhořely. Četné přestavby byly prováděny i za následujících biskupů Fryderyka Jagełłonského, Jana Konarského, Piotra Tomického a Jana Małachowského, které znamenaly postupnou proměnu hradního sídla na pohodlný zámek. Tento zámek sloužil jako honosná biskupská rezidence až hluboko do druhé pol. 18. st. | |
| R. 1797 jej zabraly rakouské okupační úřady a proměnily jej ve špýchar a vojenský lazaret. Když jej pak po r. 1815 opustily, rychle se proměnil v ruinu. Akvarely T.Chrzańského (Atlas II. K.Stronczyńského) z konce první pol. 19. st. již ukazují jen zříceninu zámecké budovy, sice dochované v plné výši až k podstřešní římse, ale zbavenou většiny střech i krovů. Zbytky krovů neslo pouze barokní jižní křídlo. | |
|
|
|
| Podle záznamů z kroniky Jana Długosze („ in oppido Bodzanczin castrum muro prudenti dispositione erexit") byl prvotní hrad, sloužící jako opevněná biskupská rezidence, ale zejména jako správní sídlo místního biskupského panství, založen ve II. pol. 14. st. krakovským biskupem Florianem z Mokrska (1367 až 1380). Za nejstarší je považována obvodová hradba jádra, zřejmě však k němu již od počátku náleželo i rozsáhlé jižní předhradí, později obehnané hradbou se dvěma malými hranolovými baštami na západní straně nad řekou. Hrad a město tak v podstatě věrně kopírovaly dispozici královského Szydłowa. Objekt byl zkoumán v 60. letech stavebně historickým (M.Brykowska) a archeologickým průzkumem (J.Kuczyński). Tyto výzkumy nedokázaly odhalit relikty nejstaršího sídla ze 14. st., takže je nutno zvážit, zda nejstarší hrad nebyl (i přes latinské ujištění Jana Długosze) pouze dřevěný a nezanikl při požáru r. 1413 či zda byl vyhořelý hrad kompletně rozebrán. | |
| V 15. st. vnitřní hrad zaujímající prostor lichoběžníka tvořila obvodová hradba doplněná věží v severozápadním nároží a k ní přiléhajícím palácem při severní straně. Hranolová nárožní věž je zmiňována ještě v popisu hradu z r. 1652, kdy je v její spodní části uváděno pouze shora po laně přístupné vězení. M.Brykowska dedukuje, že tato věž, v přízemí čtyřboká, mohla být v horních patrech válcová, podobně snad jako v nedalekém Szydłowě. Tato hypotéza však není nijak archeologicky doložena. | |
| Vjezd do hradu vedl z předhradí od jihu, do předhradí se vstupovalo z města od východu. Jádro hradu je svou rozlohou skromné, ovšem celkový záměr byl vzhledem k obrovskému předhradí velmi ambiciózní. | |
| Přestavba hradu proběhla za biskupa Zbigniewa Oleśnického ve druhé čtvrtině 15. st., týkala se však především severního křídla. V letech 1488 až 1503 za biskupa Fryderyka Jagełłonského pak byla snad již zahájena výstavba hlavního objektu jádra - velkého východního křídla. Velký palác byl jednotraktový, trojpodlažní, podsklepený, o rozměrech 14 x 38 m. Přízemí zaujímaly obslužné prostory, v 1. patře byly umístěny obytné místnosti a ve 2. patře reprezentační prostory, především velká jídelna se čtyřmi rozměrnými okny v jižní části. V severozápadním nároží byla nakoso postavená malá věžice, která snad měla funkci schodišťové či záchodové věže. Vstup do paláce vedl z nádvoří od západu. V severovýchodním nároží paláce byla nakoso přistavěna věž (později zaniklá), rovněž třípodlažní, při renesančních přestavbách v 16. st. opatřená vysokou atikou a nesoucí ve 2. patře polygonální arkýřovou kapli, patrnou na jednom z akvarelů T.Chrzańského. | |
| Ve druhé pol. 16. st. se původní hrad postupně proměnil při přestavbě biskupa Franciszka Krasińského na renesanční zámek. Tehdy také vznikly renesanční arkády na dvorní straně velkého paláce. Někteří badatelé přisuzují výstavbu velkého východního křídla až tomuto investorovi, nicméně pokud je zmíněná veduta realistická, věž a arkýřová kaple se na rozdíl od východního křídla jeví spíše starší. Na renesanční přestavbě se za biskupa Piotra Myszkowského podílel i architekt italského původu Jan Balcer, čímž si pro sebe a svou ženu vysloužil zahradu na předměstí Bodzentyna. | |
| Další přestavby pokračovaly na počátku 17. st.. Na jižní straně byla nejprve postavena branská věž, umožňující využití palných zbraní. Avšak již po cca 50 letech byla rozebrána, objekt rezignoval na pevnostní funkce a za účelem dosažení barokní symetrie byla ve druhé pol. 17. st. zahájena další stavební etapa. Přestavbu ukončila stavební činnost za biskupa Jana Małachowského (1691). Tehdy přibylo jižní obytné křídlo se vstupním průjezdem a síní, čímž objekt získal zhruba pravidelný trojkřídlý tvar sjednocený společnou mansardovou střechou. Zároveň zcela zanikla středověká hradba na této straně. Tou dobou byly i zasypány příkopy a byla zbořena i severovýchodní věž. Zámek tak postupně získal formu barokní manýristické rezidence. | |
| V další barokní fázi bylo nádvoří (i východní křídlo) vybaveno arkádami a pilastry. Výškové úrovně a okenní osy jednotlivých palácových křídel byly sjednoceny, okna dostala široká barokní obdélná ostění se štítky s erbem rodu Małecz - stříbrnou točenicí či zavinutým šátkem na červeném poli (Małachowski) a rodu Slepowrón - havranem (Krasiński). Po rozebrání středověké hradební zdi bylo nádvoří poněkud rozšířeno i na západní straně, bylo srovnáno a vydlážděno. Za biskupa Jakuba Zadzika tu bylo vězení pro heretiky a ariány. | |
| V pol. 18. st. probíhaly stavební úpravy pod vedením architekta Jakuba Fontany. Objekt zámku byl přístupný z předzámčí průjezdem v jižním křídle s branou s portálem z růžového pískovce a mostem přes příkop. V předzámčí je doložena existence stájí, skladů, špýcharu a mlýna. Při jeho západní hradbě pak již před koncem 17. st. vyrostlo rozlehlé dřevěné stavení, které se postupně stalo příjemnějším obydlím než vlhké a chladné místnosti kamenného zámku. V 17. st. ho nazývali Panský dům, snad příbytek správců. Vjezd do předhradí umožňovala až do 18. st. dřevěná brána (zřejmě i jeho opevnění bylo dřevěné), teprve tehdy byl zajištěn zděnou branou. | |
| R. 1797 Kajetán Sołtyk, poslední zde sídlící krakovský biskup, předal bodzentynské sídlo Rakušanům. V době napoleonských válek zde byl zřízen vojenský lazaret. Po r. 1815 zůstal prázdný a opuštěný. Posléze bylo naplánováno upravit zámek pro potřeby továrny na výrobu porcelánu. K realizaci projektu nakonec nedošlo a zámek byl ponechán rozpadu. Do pol. 19. st. byly rozebrány střechy, krovy a stropy, byl zpracován i plán na rozebrání a recyklaci zdiva. K tomu již naštěstí nedošlo, r. 1902 byl objekt prohlášen za historickou památku. V nedávné době byly zříceniny zajištěny a zabezpečeny a jsou volně přístupné. | |
| Město | |
| Město Bodzentyn bylo založeno na celkem vhodném místě, na plochém návrší chráněném na západě tokem říčky Psarky a na severu bažinami v její nivě. Na jihu jej částečně chránil krátký svah, pouze na východě terén volně přecházel do okolní roviny. Ve 14. st. tudy procházela cesta z Kielců do Tarczeku - jedné z nejstarších biskupských osad v kraji s románským farním kostelíkem. Zřejmě to byl právě biskup Bodzant, kdo přenesl sídlo z Tarczeku na toto místo, založil novou osadu ve vhodnější poloze a nadal ji městskými právy. Snad již ve 14. st. bylo město opevněno jednoduchou hradební zdí, až do 18. st. prakticky v úplnosti dochovanou. | |
| Ničení a rozebírání hradeb bylo zahájeno až po odchodu krakovských biskupů z Bodzentyna r. 1797. Ještě r. 1789 se připomínají tři brány -jižní Krakovská, východní Opatovská (zbořena r. 1836) a třetí, umístěná zřejmě na severu nedaleko hradu. Opevnění bylo zničeno a rozebráno v průběhu první pol. 19. st., ve druhé pol. 19. st. se zmiňují již jen dvě bašty. Bodzentyn dvacátého století pak přerostl hradby a smazal jejich průběh. Do dnešních dob se tak dochovaly pouze malé fragmenty hradební zdi, nejdelší na severu severně od kostela, kde mokřady kolem říčky neumožnily další rozšíření města. | |
| V okolí se nachází osada a kostelík Tarczek | |
|
|
|
 |
|
kraj Lodzkie |
zpět na mapu Polska |
kraj Lubelskie |
hrad
