Lidzbark Warmiński


*LIDZBARK WARMIŃSKI*
biskupský hrad nad soutokem řek Symsarna (Simser) a Lyna (Alle) - nejvýznamnější profánní stavba středověkého Pruska.

znak města









Rozsáhlý biskupský hrad východně od města na výšině nad soutokem řek Symsarna (Simser) a Lyna (Alle). Vedle Marienburgu nejvýznamnější profánní stavba středověkého Pruska.

Na místě starého pruského hradiště snad zvaného Lecburk, které Řád dobyl r. 1241, zbudovali křižáci první, patrně dřevěné opevnění, které však Prusové vzápětí zničili. Město pak bylo přenecháno varmijskému biskupství, které zde krátce před r. 1260 postavilo zděný hrad. Historie se však opakovala a Prusové za svého druhého velkého povstání v letech 1260-74 hrad zcela zničili. Poté se však biskup vrátil, k r. 1289 zde vydává listinu, hrad obnovil a pod ním vzniká město, kterému biskup Eberhard von Neisse uděluje 12.8.1308 kulmské městské právo. Město osazují Slezané vedení lokátorem Johannem von Köln (u Briegu ve Slezsku), manželem biskupovy neteře, a díky biskupské přízni se rychle rozvíjelo.

V letech 1350-55 začíná biskup Johannes von Meissen s výstavbou dnešního rozsáhlého hradu, jeho nástupce Johannes Striprock v letech 1355-73 staví většinu budov a hrad dokončuje biskup Heinrich III. Sorbom výstavbou ambitu, vnější obvodové hradby, vodovodu a rozsáhlého hospodářského předhradí. R. 1392 je připomínána kaple. Hrad byl v letech 1315-21 a 1350-1795 stálou, a do r. 1835 občasnou rezidencí varmijských biskupů.

V 15.st. docházelo k těžkým sporům biskupa s městem, a tak když r. 1442 hrad utrpěl požárem, měšťané se přidali a hrad poplenili. V době třináctileté války (1454-66) byl hrad několikrát obléhán, poté byl v r. 1478 či 1479 poškozen požárem a r. 1497 vyhořel celkově.

V letech 1504-10 zde žil jako osobní lékař svého strýce biskupa Lukáše Watzenroda Mikuláš Kopernik.

R. 1520 obležen velmistrem Albrechtem a r. 1522 opět vyhořel při požáru města. V r. 1627 úspěšně odolal obležení švédskými vojsky Gustava II. Adolfa, v následujícím roce je zesilováno opevněni, zvláště na severní straně. V severských válkách padl do rukou Švédů a král Karel XII., který tu pobýval v letech 1703-04, nechal odsud nakonec odvézt četná umělecká díla a bohatou knihovnu.

V 16.-18.st. byli varmijskými biskupy po dobu téměř 250 let Poláci, a tak se v těchto časech stal hrad i důležitým střediskem kultury a osvěty. Po prvním dělení Polska r. 1772 bylo město obsazeno Prusy. Ti v r. 1795 sekularizují biskupství, poslední kníže-biskup Ignác Krasicki však přesto žije většinou na hradě.

R. 1835 je sídlo biskupa definitivně přeloženo do Frauenburgu. Pruská správa umisťuje r. 1818 na hradě nemocnici a současně začíná devastace objektu. V letech 1857-59 je hrad upraven na sirotčinec, a tak první záchranné práce se datují až ke konci 19.st.

Mezi oběma světovými válkami zde proběhl výzkum a za II..světové války zde měli Němci kasárny. Po r. 1953 byly zahájeny konzervační práce a objekt byl adaptován na muzeum.

V okolí hrad Reszel


hrad Kurzetnik	zpět na mapu kraje Warmiňsko - Mazurskie	hrad Nidzica