Pöggstall


*PÖGGSTALL*
vodní hrad ve spojení se stejnojmenným městem

znak města





*další foto zde* (klikni brána)

*První listinná zmínka* o hradu pochází *z r. 1218* a týká se jakéhosi *"Heinricuse de Pechstal". Pöggstall v té době byl centrem rozsáhlého panství a sídlo zemského soudu. Již r. 1265 je v držení rodu von Maissau*. Z r. 1295 pochází nepotvrzená zmínka o zničení hradu za šlechtického povstání. Teprve r. 1299 je pánům von Maissau potvrzeno držení zdejšího majetku jako léno zemského knížete. Hrad zřejmě nebyl zničen zcela, ale pouze poškozen dobýváním, pokud vůbec k němu došlo.

V r. 1440 získává pöggstalské zboží *rod von Lichtenstein, ale již brzy poté hrad kupuje patricijská rodina Holzů z Vídně. "Chunrad Holz" byl zapleten do sporů kolem Ladislause Posthumuse a proto byl hrad r. 1457 oblehnut královskými vojsky* a zřejmě pokořen. Přesto této rodině majetek zůstává a r. 1460 jej stejnojmenný *syn Chunrada* dostává *od K. Bedřicha III. lénem*.

R. 1478 získává panství *Kašpar von Rogendorf. Za tohoto vlastníka je celý hrad kompletně opraven. R. 1521 osvobozuje* *Karel V. Pöggstall z lenního poměru* a povznáší celé *panství do říšského majetku, rod von Rogendorf povyšuje mezi říšskou šlechtu*.

Za Kašparových dědiců, *Jana Viléma a Jiřího Ehrenreicha von Rogendorf* je hrad a obec místním *centrem protestantské víry*. Na počátku rolnického povstání byl hrad dobyt ztečí a jeho zbrojnice vypleněna. Jakému účelu získané zbraně vzbouřenců sloužily nemusíme komentovat.

R 1601 získávají panství *hrabata von Ottingen, ti jsou brzy vystřídáni pány von Sinzendorf* (1607). Teto rod ovládá panství až do r. 1747, kdy jsou vystřídáni příslušníky *rodu von Seldern. Nedlouho po nich následují páni von Fürnberg* (1772) a od r. 1795 zde sedí *baroni von Braun*.

Ještě téhož roku von Braun prodávají tento *majetek K. Františku I. a od r. 1919 získává zboží Rakouská republika.. Již tři roky poté (1921) přechází Pöggstall do správy válečného fondu, který je vystřídán ministerstvem zemědělství. Od r. 1989 je hrad ve vlastnictví stejnojmenného města*, které přistoupilo k postupné rekonstrukci a přestavbě pro potřeby muzea.



Hradní areál (Hlavní náměstí č.p.1) se nachází v severní části obce. Jedná se vodní hrad, jehož nížinná poloha ve spojení s obcí *není častým jevem*. Hrad byl v průběhu věků opakovaně celkově přestavován a tak dnes lze, dle členitosti a odstupňování jednotlivých budov, určit pořadí výstavby.

Podle průzkumů se člení jádro na *horní a dolní hrad* s nádvořím. V horním nádvoří, obdélného půdorysu, je umístěn původně samostatně stojící *bergfrit, hranolová věž o rozměrech 10,2 x 9,1 m a tlouštkou zdí 2,8 m. Dříve se do věže vstupovalo v její západní zdi na úrovni 1. poschodí, a spojení do 2. patro obstarávalo točité schodiště v síle zdiva. Později byl proražen nový otvor do téže stěně a opatřen dveřmi, ke kterým vedl pouze dřevěný můstek. Přízemí věže bylo přístupné otvorem v podlaze z 1. patra, zde je zachována původní klenba* i s četnými otisky po dřevěném šalování. Původní stavební výdřeva se nalézá ve velkém počtu v celé věži a podle dendrochronologického datování pochází z *období mezi r. 1235 až 1256.* Proslulá je v 1. poschodí zřízená mučírna z 18.st..

*Východní. křídlo dolního hradu* je nepravidelného půdorysu. Dolní hradní nádvoří se vůči hornímu rozšiřuje. V západním křídle před obvodovou hradbu předstupovala budova o velké tloušťce zdí staršího založení, také v jihovýchodním nároží situovaná původní *věž brány* patří k stavbám *z počátku 13.st. Do dnešní doby se bohužel na horním hradě nezachovaly původní a nejstarší konstrukce, pouze několik pozdně gotických detailů, protože kolem nádvoří došlo v průběhu staletí k mnoha přestavbám a přístavbám, které změnily podobu původního areálu. Starý parkán* kolem horního hradu byl v době vrcholného středověku spolu s obvodovou hradbou *přestavěn.* S několika výjimkami je jen pouze vedle bergfritu stará zástavba, jenž je kryta strmými valbovými střechami. Také část *dolního nádvoří* patří do stavební etapy *kolem pol. 13. st*.

Velká *pozdně gotická přestavba* byla provedena rodem Rogendorfů až *po r. 1478. Z tohoto období pochází několik síťových žebrových kleneb místností a dvě okna v severním křídle. Podstatně více však ovlivnila podobu celé stavby rekonstrukce v 16.st., datovaná k r. 1521, kdy došlo k povýšení rodu mezi říšskou šlechtu. Z této doby pochází, kromě jiného, dvě patrové sloupové arkády, které ze tří stran obklopují dolní nádvoří a nedávno zrestaurované zbytky výmalby* - polychromní renesanční dekor s ornamentálními a figurálními motivy.

Uprostřed arkád jižního traktu byla vystavěna *předsunutá věž se šnekovým schodištěm. Kolem r. 1530 vznikl také předsunutý rondel. Dnes restaurovaná, třípatrová, kruhová stavba se zploštělým čelem, současně plnila funkci ochrany na způsob barbakánu*. Vznikla z důvodu rozvoje dělostřelectva, na svou dobu byla moderní, avšak velmi zřídka realizovaným opevňovacím prvkem ranného novověku. K vnitřnímu líci zdi byly přistavěny budovy, na dvou stranách byly prolomeny ve zdi vstupy (směrem od trhu a od statku) a opatřeny padacím mostem pro pěší a bránou pro povozy. Všechny tři poschodí jsou vybaveny velkým množstvím střílen. Bohatě zdobené sgrafito je podobné malbám v arkádových chodbách. Architektonické prvky, jako okna a dveře, představují pozdně gotické tvary, jenž byly zachovány i přes pozdější sloučení a přestavby budov.

*Parkán, který ze všech stran ohradil celou hradní dispozici, byl vybaven flankovacími válcovými věžemi. Z jihu chránil hrad rondel a ve východní části navazoval na parkán zbudovaný, původní hradní kostel, pocházející ještě ze 16. st. Dřívější vodní příkop s rozsáhlými zemními opevněními, jenž obklopoval areál, byl vystavěn jako další reakce proti ostřelování artilerie. Ze strany návrší proti severnímu čelu byl za příkopem nasypán mohutný val s dvěmi baštami*.

V okolí se nachází hrad Streitwiesen


hrad Ottenstein	zpět na mapu okresu Wachau	hrad Rastenberg