| Rakousko |
 |
| Rakousko |
|
|
|
|
|
|
|
|
AGGSTEIN
 |
|
| nádherná zřícenina v romantické poloze nad tokem Dunaje | |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
brány a vstupy
zde
(klikni brána) |
|
další pohledy na hrad zde
(klikni brána) |
|
|
další foto vnitřních prostor zde
(klikni brána) |
|
|
další foto vnitřních prostor zde
(klikni brána) |
|
|
|
|
| První zmínka o hradu je doložena k r. 1100, a stavba je přičítána svobodnému pánu Manegoldu III. von Aggsbach. Kolem r. 1180 přesídlila rodina do Schönbühelu, a od r. 1181 je na hradě usedlý šlechtický rod von Aggswald-Gansbach. | |
| R. 1231 dobývá rakouský zemský kníže hrad, vždy je však pokaždé mocnému rodu Kuenringů znovu vrácen do držení. Mezi lety 1242-1355 vlastní Kuenringové své panství kol hradu Wolfstein a Aggstein jako léna bavorských vévodů. K r. 1357 je předáno panství Aggstein a Wolfstein rodu von Maissau, r. 1430 jej koupí získává Rudolf von Tiernstein. | |
| Postupně dochází k úpadku, klesá jeho význam, časem se stává neobyvatelným. Dále je uváděn jako "pustý dům" a v tomto stavu je předán, se svolením k rekonstrukci Jiřímu Scheck von Wald. Zachoval se stavební nápis z r. 1429, datující mohutnou přestavbu za tohoto nového majitele. Pro svůj vzpurný postoj byl spojován s loupeživými rytíři a dostal jméno "Postrach lesů". | |
| Také jeho nástupci Jiří von Stein (1463-1476) a Oldřich von Grafenegg (1476-77) v době, kdy v zemi vládly vnitřní nepokoje, pro své jednání vztahovali na sebe nepřízeň zemského knížete. Hrad dostává svého poručníka, a časem se usazují na něm zástavní držitelé. Vdova po Ondřeji Wolfovi von Polheim kupuje v r. 1606 hrad a nechává jeho střední část rozšířit. Jejím následníkem se stává Oto Max von Abensperg-Traun. Rytec Vischer označuje hrad 1672 v dobrém stavu. | |
| R. 1685 předává panství hraběnka Isabella Constantin von Kronegh na rod hrabat Starhemberg, Aggstein od té doby patří k panství Schönbühel a hrad je opuštěn. V r. 1819 se dostává hrad do držení hraběcího rodu Beroldingen, později hrabatům Seilern-Aspang. | |
|
|
|
| Nejznámější rakouská, zdaleka viditelná zřícenina, se nalézá 1 km severovýchodně od stejnojmenné obce, na vysoké skalní ostrožně masivu Dunkelsteinerwald, nad údolím řeky Dunaj. Hradní areál o délce 141 m a maxšíři 39 m, vystavěný na 320 m vysoké skále, budí dodnes obdiv. Určující pro podobu hradu byly 2 skály, na západním konci nad Dunajem zvaná "Stein" a na východní přístupové straně "Bürgel". | |
| Obě skály byly zastavěny již v první fázi výstavby mezi 12. a 13. stol. "Stein" tvořil pohodlné a reprezentační centrum. Tady vznikly v ranném středověku, málo prostorný palác (obytná budova) a kaple (upravená v 15.st.), vystavěné z přesně skládaného, klasového zdiva, oddělené plášťovou zdí od dalších konstrukcí. Stejného typu, hluboce ve skále založené zdivo, se nalézá také na 27 m vysokém "Bürgelu". Zde současně vznikla velká budova o rozměrech 10 x 24 m, zalomeného půdorysu. Podle tloušťky zdí 1,5 m, se dá určit, že šlo o 2 - 3 podlažní sálovou, příp. obytnou budovu, stojící přímo nad vstupem do areálu. | |
| Cca 75 m východně od "Steinu" v jihovýchodním nároží stavby se zachoval zbytek staré obvodové hradby s „klasovým“ zdivem, a původní spárovací malta v pozdně středověké plášťové zdi zahrnující též 3. bránu. Část severní obvodové hradby mezi kuchyní a "Steinem" pochází pravděpodobně z konce 12.st., zeď je přesně vrstvená z velkých bloků kamene. V nádvoří jižní části středního hradu se nalézá tzv. „kancelářské křídlo“, zřejmé ohromná sálová stavba, pravděpodobně ze 13 st. | |
| Budovy kolem nádvoří obsahují též klasové zdivo ze 13.st, část je patrná i ve sklepeních. Mohutné jižní čelo svědčí svou nerovností, různou výškou lomového zdiva, jakož i částečnou neprovázaností se staršími zdmi o pozdějším vzniku, pravděpodobně v průběhu 14.st. Pouze v základech staré obvodové hradby se nalézá zdivo z velkých, opracovaných kvádrů. | |
| Po úpadku začal nový majitel po r. 1429 s výstavbou neobyčejně mohutného opevnění a obnovou reprezentačních budov. Kolem "Bürgelu" vzniklo několik bran zajišťujících předhradí a rozsáhlá kruhová zeď, přičemž bylo možná využito starších konstrukcí. Přístup do nádvoří, ke střednímu hradu, zajišťovala mohutná plášťová hradba s tloušťkou zdi 5,25 m, Z od ní byla nad strží zbudována předsunutá skupina budov - kuchyň a "dirnitz". Celá jižní strana středního hradu byla zastavěna budovami. Původní západní jádro na „Steinu“ bylo přestavěno, případně nově zbudováno. Kaple na románských základech podélné stavby a apsidy byla úplně znovu vystavěna. V jihovýchodním nároží vznikla obytná věžová stavba, dnes již nezachovaná ve své původní výši. | |
| Všechny stavby 15.st. pocházejí z několika etap výstavby. Zachovaly se na nich četné architektonické detaily – např. erb Jiřího Schecka nad bránou plášťové zdi. Charakteristické pro tuto dobu je klínové zdivo. Pozdně gotická výstavba, reagující na použití těžkých střelných zbraní, zatímco na jiných hradech došlo k výstavbě velkých bateriových věží k účinné obraně, se zde zredukovala pouze na pasivní obranu v podobě mohutné plášťové hradby. V průběhu 16. a 17.st. nedošlo k významným změnám, pouze byl přestavěn "střední hrad", nynější "kancelářské křídlo". Jihozápadně od dnešní 1. brány se nalézá další komplikované předhradí, jímž dříve vedla několikrát lomená cesta podél jižní části východního jádra. Na hradě byl v minulých desetiletích proveden archeologický výzkum a mnohá měření, vedoucí k poznání této významné památky, neboť se jedná o impozantní stavbu, dle současné typologie s 2 jádry, kovárnou a mnohými dalšími budovami. | |
| V okolí se nachází hrad Wolfstein | |
|
|
|
 |
|
kraj Mostviertel |
zpět na mapu Dolního Rakouska |
kraj Waldviertel |
hrad-zámek ruina
