Wildberg

WILDBERG

gotický hrad s kruhovým bergfritem renesančně upravený

Někdy kolem r. 1135 vystupuje z temnot času "Pilgrim de Wiltperch", příslušník rodu von Hohenburg (Wildberg), rodové větve hrabat von Poigen. V době po „mailbergské porážce“, vlastní hrad hrabě Vojtěch a po něm jeho synové.

V r. 1171 je zde připomínán „Fredericus de Wildperch“. Po vymření rodu von Hohenburg, dává lénem panství český král Přemysl Otakar II pánům von Maissau. Ti jsou na čas vystřídáni Janem von Tierna (1382), jenž drží panství v zástavě. Po vyplacení se majetek vrací opět rodu Maissau.

Rod Maissau je vystřídán r. 1432 pány von Puchheim, za jejichž panování je hrad obsazen vojsky Matyáše Korvína (1482 až 1485).

Protestský Jan von Puchheim zakládá na zámku již r. 1575 knihtisk, jenž je nazýván „Wildberský tisk“. R. 1620 jsou jeho statky vypleněny. Po jeho smrti přejímá odpovědnost za rodinné statky bratranec Pilgram von Puchheim, jemuž je majetek r. 1636 z náboženských důvodů dán do nucené dražby. Zboží získá Adam von Traun. Za něj je hrad obsazen švédskými vojsky (1645) a panství vypleněno.

Dalšími majiteli jsou zde uváděni postupně baron Jan Gabriel von Selb (1669), benediktinský klášter z Altenburgu (1767)....mezi posledními lze uvést rodinu Mang (1952), jenž byla r. 1971 vystřídána rodinou Salis.

Hrad se nalézá cca 300 m jižně od farního kostela v obci Messern, nad potokem Velký Taffa, kolem něho protékajícím, na zalesněném a strmě padajícím východním konci skalní ostrožny. Charakteristická ostrožní poloha hradu byla doplněna šíjovým příkopem na přístupové straně, kde je terén lehce převýšený. Jedná se o značně členitý komplex budov na polygonálním půdorysu, různých výšek. Dnes jsou jednotlivé trakty spojeny do mohutné blokové dispozice, s vysokými, renesančními komíny na valbových střechách.

Pozdně gotické konstrukce byly sjednoceny v době renesance. Zejména západní, mohutný, polygonální zalomený průběh obvodové hradby pochází z vrcholně středověké stavební fáze. Východní křídlo, pravoúhlého půdorysu, přistavěné k vnitřnímu líci, nápadně silné obvodové hradby, bylo vybudováno jako "palác". Nádvorní vnitřní fasáda čtyř podlažní budovy obsahuje dvou případně tří dílná sdružená okna s příčníky ze začátku 16. st.

V jižní části obvodové hradby je umístěna původní kulisová brána. K ní byla později přistavěna nová brána pravoúhlého půdorysu, v místě staršího předsunutého parkánu, vybavená severně namířeným padacím mostem.

Severní křídlo vzniklo koncem 16. st. a bylo přistavěné k vnitřnímu líci uvnitř staré obvodové hradby, jako jednotný renesanční trakt. V uskočeném koutě severovýchodního nároží dispozice, byl mezi severním a východním křídlem vystavěn r. 1564 mohutný, ostroúhlý, polygonální dělový bastion k obraně vstupu. Pokud zde původně stál bergfrit, se dnes můžeme nanejvýš dohadovat, výhodná poloha z boku návrší by tomu odpovídala.

Uvnitř nádvoří u severního křídla se nalézá původní, pravděpodobně pozdně gotická kuchyně s dýmníkem a s jehlanovitým komínem. K ní byla v 16. st. z obou stran nádvoří přistavěna dvou podlažní pavlač s arkádami.

Původní hradní kaple v západní části dispozice byla později sloučena se severním křídlem, zřetelně je poznat podle zachovaného bohatě zdobeného sdruženého okna ze 16. st.

Na místě staršího parkánu bylo v době baroka, vně dřívější jižní obvodové hradby, vystavěno tzv. "křídlo pro hosty"; zatímco na jihovýchodním nároží hradu (v parkánu) již kolem r. 1600 vznikla budova s připojeným reprezentačním a ozdobným pavilónem, a tím bylo pozdně středověké vnější opevnění zastavěno. Detaily vnitřní výzdoby, jako portály, ostění a štuková výzdoba stropů vnitřních prostor, pochází ze 16. až 18. st.

Parkán vznikl i u brány z konce 16.st., v severovýchodní části hradu. Zde stojící mohutná budova brány je vyzdobena cimbuřím. Silně rustikou zdobený padací most brány byl v nedávné době nahrazen zděným obloukovým mostem a pohyblivá konstrukce mostu byla odstraněna.

V okolí se nachází hrady Hartenstein, Hohenstein, Lichtenau a Ottenschlag v sousedním okresu Waldvierteil


hrad Weitra	zpět na mapu okresu Waldvierteil	hrad Zaingrub