| Rakousko |
 |
| Rakousko |
|
|
|
|
|
|
|
ARBESBACH
 |
| zřícenina hradu se vzácně umístěným donjonem a částečně dodnes obývaná majiteli |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Místo je prvně zmiňováno r. 1246. Hrad pravděpodobně patřil jedné z linií rodu Kuenringů -z Weitry-Rappottenstein. V r. 1282 přechází zdejší panství na svobodného pána von Falkenberg, ale již o rok později opět mění majitele. Tím se stává Ulrich von Kapellen. Ve 14. st. je v listinách uváděn jako svobodný statek. |
| V období mezi lety 1326 až 1348 se stává sídlem rodu von Klingenberg, poté přechází na pány von Dachsberg a nakonec k r. 1423 jsou zde uváděni páni von Starhemberg. V r. 1480 byl hrad zničen houfy Čechů a nebyl již nikdy obnoven. |
| V r. 1600 přechází zboží do majetku pánů von Tschernembl, ale vzápětí (r. 1604) hrad vlastní Jiří Fencl von Grueb a hned následujícího roku patří Jiřímu Kašparovi von Neuhaus. Od r. 1614 se stává majetkem pánů von Hackeiberg a nakonec od r. 1675 až do r. 1862 je v držení hrabat Dietrichsteinů. Potom patří společně s Herbersteinem, Geusau, a panstvím Holtz od r. 1877 rodině Altzinger, kterým patří dodnes a ti jeho část i obývají. |
|
|
| Zdaleka viditelná zřícenina hradu leží na žulovém návrší v jihozápadní části obce. Ve střední části dispozice hradu se nachází mohutná členitá skála na níž je postavena obytná věž. Ta byla zajištěna a opravena klubem rakouských turistů v r. 1884 a uvnitř postaveno dřevěné schodiště vedoucí na vyhlídku. Vzhled přístavby pravidelně opravované bohužel hyzdí tuto část zříceniny. |
| Původní pozoruhodná velikost věže, jakož i arkýř na západní straně vylučují stavbu jako bergfrit, ale správněji, přes nepřítomnost příslušného paláce, jako hlavní obytnou stavbu hradu. Dodnes zachovaná část zdiva má tloušťku až 2,40 m a od základny dosahuje ještě výšky asi 18 m. Obsahuje 4 patra, stavba má v půdorysu tvar nepravidelného pětihranného polygonu o rozměrech asi 11 x 17 m. K osvětlování slouží střílny, a pravděpodobně ve zřícené části zdiva se nacházely i větší okenní otvory. Zcela v horním patře se dodnes zachovaly zbytky schodiště. V blízkosti současné koruny zdiva běží řada krakorců kolem věže, na kterých se domníváme bylo kdysi vyloženo dřevěné patro. Typ zdiva věže s použitými detaily datují výstavbu věže k II. pol. 13. st., stěží stála před r. 1250. |
| V severozápadní části dispozice se nachází zbytky bašty přistavěné ke skále. Tato stavba měla tenké stěny, její typ zdiva je příbuzného slohu jako věž což svědčí že byla zbudována také před r. 1300, současně s věží, nebo hned v následující stavební fázi. |
| Ve východní části situovaná 3 patrová budova byla v mladší době majiteli přestavěna pro soukromé ubytování, a tudíž z důvodu celkové rekonstrukce je těžké zařadit dobu její výstavby do pozdně středověké fáze. |
| V jižní části se nalézá předsunutá brána klínovitého půdorysu z pozdního středověku, která obsahovala padací most, branka pro pěší a řadu střílen pro palné zbraně. |
| Silná obvodová hradba sloužila dobře až do zničení ve II. pol. 15. st. Tato stavba byla postavena na zřejmě starších základech, je spojena se skálou a podle struktury zdění lźe soudit, že pochází ještě ze 14. st. |
| Celé hradní návrší má dosud znatelné vnější opevnění - zbytky obvodové hradby, val a příkop. Zejména na západní straně je dobře patrný příkop s vyzděnou kontreskarpou. Poloha věže na žulové skále je jediná svého druhu na rakouském území. |
| V okolí se nachází Rappottenstein |
|
|
|
 |
|
kraj Wachau |
zpět na mapu Dolního Rakouska |
kraj Weinvierteil |
hrad-zámek ruina
