Rakousko

Kraj  Dolní Rakousko - HRADY
SCHRATTENTHAL 
zříceniny městského hradu na okraji stejnojmenného města

znak města

Nejstarší stopy osídlení okolí Schrattenthalu pocházejí až z doby kamenné (15000 až 1800 před kr.). Taktéž jsou prokázány stopy z doby bronzové (1800 až 1000 před. kr.). Okolo r. 400 před kr. se v celé střední Evropě usadili Keltové. Ti byli postupně vytlačováni ze severu přicházejícími kmeny Markomanů a Kvádů. Jejich postup jižním směrem byl zastaven až na Dunaji Římany. Tyto kmeny setrvaly na území severně od Dunaje bezmála 400 let. Kolem r. 375 začalo stěhování národů vyvolané hlavně vojenským a kulturním tlakem Hunů z východu. Přes území Veinviertelu se pak postupně přelila vlna Gótů, Rudigerů, Herulů, Hermundurů a Langobardů. Nakonec sem pronikli z Asie kolem r. 600 Avaři následováni Slovany, kteří se usídlili na území severně od města Tulln.
Franckému císaři, Karlu Velikému, se podařilo sjednotit původní germánské kmeny pod jednu vládu a takto účinně vzdorovat postupujícímu tlaku Avarů. Postupně se mu podařilo tyto cizince vytlačit a zahnat zpět do maďarských nížin. Uvolněné území jižně od Dunaje bylo pak znovu osídleno germánskými kmeny – Němci.
Nový nápor na tato území přichází počátkem 10. st. pod vedením Uhrů – potomků Avarů, kteří obsadili území Weinviertelu a postupovali podél Dunaje na západ do dnešního Bavorska, kde byli r. 955 zastaveni a na hlavu poraženi německým císařem Otou I. Velikým. V následujících letech byli postupně zatlačováni zpět příslušníky rodu von Babenberg, takže v r. 1018 bylo dosaženo jižního Dunaje a řeky Leithy jako východní hranice. Zatímco probíhaly po několik desetiletí boje s uherskými nájezdníky, na severu se postupně zformovaly nové kmeny, zvláště Čechů a Poláků, kteří začaly svou sféru vlivu rozšiřovat na území severně od Dunaje. Těmto novým snahám německý císař však s úspěchem čelil, hlavně díky vlivu a vojenským zkušenostem již zmiňovaných Babenbergů. Nakonec byla na severu stanovena hranice tvořená řekou Dyjí a potvrzená r. 1041 mírem v Řezně.
Kolem r. 1080 byla tato kolonizace v podstatě ukončena. K ochraně území a hranic byla země rozdělena na panství. Schrattenthal patřil do panství Hardegg. Na hranicích vznikl řetězec opevnění v podobě hradů. Do tohoto byl zřejmě zahrnut i hrad Schrattenthal, který byl ze tří stran chráněn bažinatým terénem. Před hradem bylo vystavěno cca 100 m dlouhé předhradí a založena severně osada podél hlavní cesty.
První písemné uvedení osady pochází z r. 1220 na darovací listině Konráda von Hardegg augustiánskému klášteru ve Vídni. Tato nadace je stvrzena vévodou Leopolden VI. a zní : ...s vinicemi a poli od Pulkau až po villas Schratntal. Panství Schrattenthal bylo z počátku ve vlastnictví zemského úřadu a majiteli byli pouze lenní držitelé zemského knížete.
Deuszinger ze Schretentale 1245
Fuchs ze Schretentale 1290
Magius Pucher 1352
hrabě von Schaumburg ?
hrabě von Hardegg 1382
následují lenníci pánů von Hardegg :
bratři von Tyrna (Tyrna je dnešní Thürnau při Drosendorfu) 1394
 Waldhun Lembucher 1405
Petr von Altschaffen ?
Jan Hering (Hunger) von Bernhardstal ?
Mattheisen von Rohr 1420
Tobias von Rohr 1427
Antonín Grewl ?
Oldřich z Eiczing (hejtman na Eggenburgu a Znojmě) 1434-1460
Oldřich von Eiczing koupil dne 4. dubna 1434 od Antonína Grewla panství Schrattenthal. Kromě mnohých vinic a polí koupil i horní rybník a rybník s mlýnem. Dalšími nákupy pozemků rozšířil pak své panství od Dunaje až na jižní Moravu. Schrattenthal učinil svým hlavním sídlem. R. 1435 začal své sídlo přestavovat na vodní hrad. Bažiny kolem proměnil v rybníky, jejichž voda napájela také hradní příkopy. Současně do komplexu opevnění pojmul i přilehlou ves. V této době byla postavena i velká okrouhlá věž. Když byl Albrecht V zvolen německým císařem, byl Oldřich von Eiczing na vrcholu své slávy. Byl povýšen do svobodného stavu a byl mu propůjčen titul barona (1439).
Eiczingerové byl původně malý rytířský rod pocházející z bavorského Innviertelu. Bratři Oldřich, Martin, Oswald a Štěpán získali ve Waldviertelu početné državy. V r. 1425 získali nejdříve jako lenní způsob užívání, později svobodný, panství Kaya s Niederfladnitemz, Merkersdorfem, Hofernem,oba Retzbachy s částí starého města Retz. Většina jejich příslušníků patřila později mezi významnou šlechtu a zastávali vysoké funkce u císařského dvora, přestože byly horlivými protestanty.
Štěpán baron von Eiczing 1460-1590
Martin baron von Eiczing 1490-1512
Michael baron von Eiczing 1512-1522
Oldřich IV. Baron z Eiczing 1522-1561
Christoph baron von Eiczing 1561-1563
Oswald Filip baron von Eiczing 1569-1606
Wolfgang baron von Eiczing 1606-1611
Erasmus baron von Eiczing 1611-1617
Filip Christoph baron von Eiczing 1617-1620
Přichází katolická reformace a třicetiletá válka. Pro jejich víru je Eiczingerům zabaven majetek a příslušníci rodu odchází do exilu. Dalšími majiteli panství jsou :
Oktavie hraběnka von Strozzi 1620-1648
Petr hrabě von Strozzi 1648-1660
Markus Putz baron von Adlersthurm 1660-1706
Marie Theresie Putz hraběnka z Adlersthurm 1706-1734
Antonín Isaias hrabě von Hartig 1734-1759
Antonín Xaver říšský hrabě von Hartig 1759-1797
Jan Jakub baron von Chartard 1797-1803
Antonín August hrabět von Attems 1803-1835
Herman hrabě von Attems 1835-1861
Antonín hrabě von Attems 1861-1869
Bedřich Steininger 1869-1871
Theodor baron von Offermann 1871-?
Viktor baron von Offermann ?-1911
Bedřich princ von Schönburg-Waldenburg 1911-1917
Karel Schumpeter 1917-1932
Ing. Erwin Schubert 1932-1951
Krátce po zapojení Rakouska do Německé říše propukla na podzim r. 1939 II. sv. válka. V posledních měsících r. 1944 přišli první uprchlíci z vybombardovaných měst, z oblastí ohrožených úplavicí, z Vídně a etničtí Němci z Rumunska. Od února do května r. 1945 táhly městem dlouhé uprchlické kolony. V polovině dubna se v městě ubytovala německá armáda a od 11. dubna se město stalo válečnou zónou. V okolí probíhaly válečné operace a příděl potravin byl zostřen. Dne 8.května ustupující vojska podminovala přístupové cesty a strhla mosty. Do vzduchu byl vyhozen místní muniční sklad a byla přerušena dodávka elektrického proudu. Kolem 22 hodiny téhož dne vstoupila do města Rudá armáda. Lidé byli vystaveni prudkému rabování. V polovině května zřídila Rudá armáda na zámku polní lazaret a pro místní obyvatele byla zřízena ambulance. Nemocniční personál byl ubytován v soukromí. Nakonec vojsko opustilo město až v polovině června r. 1946. Ze Schrattenthalu bylo povoláno do vojenské služby na 80 mužů, z toho padlo 13, pohřešovaných bylo 7. Mnozí skončili v zajetí nebo se stali válečnými invalidy.
Dipl. lng. Heinz Schubert 1951-1986
Dr. Karlheinz Schubert 1986
Od r. 1986 probíhají renovační práce na zámku a hradním areálu.

Město se nachází na jihozápad od města Retz. Původní hrad byl založen jako blatný v rovinaté krajině, jenž byla trvale kolonizována již v ranném středověku. První písemné zmínky pochází z r. 1220, jako trhová osada je zmiňováno v r. 1438 a v r. 1438 byla toto osada povýšena na město. Ve 14. stol. bylo systematicky opevňováno společně s opevněním hradu. R. 1476 až 1477 zde byla založena pobočka augustiánského kláštera. V r. 1501 vytištěn první list v klášterní tiskárně, jenž byla vůbec první tiskárnou v Dolním Rakousku.
Po r. 1660 byl původní hrad přestavěn na zámek. Velké stavební změny v městě nastaly až po velkém požáru v r. 1783, kdy byla zrušena převážná část opevnění. Z tohoto opevnění se do dnešních dob dochovaly vysoké zbytky pozdně gotických hradeb z lomového zdiva, zvláště na straně původního hradu. V této části se zachovaly dvě okrouhlé nárožní bašty zbytek mohutného bergfritu a hradní portál brány. Zachovány zůstaly i dvě městské brány - Eggenburgská a Retzká, která byla původně kryta dalšími dvěma hradebními baštami.
Podrobnější historii lze stáhnout zde : (velikost 180 kB) podrobná historie
V okolí se nachází  hrad a město Retz

stránky hradu Riegersburg 

zpět na mapu okresu Weinvierteil

 stránky hradu Staatz