stránky hradu Aubone


*AUBONNE*
*zachovalý hrad*
lokace : 46°29'48.16" / 6°23'26.84"

znak městečka Aubonne









Bílá věž vypadá jako gigantická svíčka na tmavém pozadí Jury nad městem Aubonne. Podle švýcarského textu Švýcarům také připadá jako štíhlá věž minaretu u islámské mešity a odkazuje tak na vzory z orientu přemístěné do regionu Waadt. Tato věž byla vystavěna majitelem panství Aubonne v průběhu 15 let (1670 až 1685) a měla mu připomínat Orient, kde dlouhou dobu žil. Tímto majitelem byl Francouz Tavernier žijící v letech 1605 až 1689, velký cestovatel, který v průběhu 50 let projel skrz celé území Turecka, Persie a Indie, kde obchodoval s drahými kameny. Více jak 40 roků nakupoval diamanty v Indii přímo v důlním závodě, kam se před ním žádný Evropan neodvážil vstoupit, poté je prodával evropské šlechtě za mnohonásobně vyšší ceny, což mu vyneslo neuvěřitelné jmění. Král Ludvík XIV., jeho dobrý zákazník a také přítel, ho povýšil do šlechtického stavu. Jako přesvědčený kalvinista se rozhodl, přes plány francouzského krále, navždy zbavit občanských práv a opět vytvořit jednotu v náboženství, jinými slovy od jeho děda Jindřicha IV. vyhlášený edikt z Nantes odvolat.

Proto přišel Tavernier do Švýcarska, kde hledal nějakou usedlost pro život své rodiny. Jeho pozornost se zaměřila na nedaleko stojící hrad nad městem, který byl ihned k prodeji. Tavernier zaplatil za své nové panství s hradem šedesát tisíc zlatých (Livrů). Hrad byl v té době tak poničený, že musel stejnou část peněz investovat do jeho obnovy.

Dnes je zde škola. Hrad je veřejnosti přístupný, vyjma objektu školy


Na vysokém návrší, chráněném přirozeně ze tří stran strmým svahem, byl před mnoha staletími vystavěn nejprve nevelký dřevěný hrádek na místě starého římského opevnění. Jedinou obranou této stavby byl ve skále vylámaný příkop. Původně se jednalo o nepohodlný románský hrad s obytnou věží čtvercového půdorysu, která se dodnes zachovala pouze v základech, a výraznou budovou, jenž byla bráněna předsunutým opevněním nebo vodním příkopem.

V další etapě výstavby vznikla válcová věž, dodnes stojící v plné výšce a nakonec bylo vybudováno nevelké vnitřní nádvoří, opatřené krytou arkádovou chodbou za vlády šlechtice rodu z Duquesne, syna admirála. V dnešní době je celá hradní dispozice kompaktně sevřeným celkem několika budov, které jsou z východní strany chráněny hlubokým údolím řeky Aubonne, z jižní a západní strany obklopeny stejnojmenným městem (se stupňovitě založenými domy a úzkými ulicemi). Zdejší osídlení je staré, neboť leží na důležité křižovatce cest.

Návštěvník vstupuje do hradu předsunutou strážnicí (bránou), která byla dříve opatřena dřevěnými vraty, jenž se neznámo kdy ztratily, ale jejich stěžejky se společně se dvěma střílnami a otvory na klíče zachovaly. Střecha této předsunuté brány byla snížena, je od volného prostoru oddělena kamennými krakorci. Z prostoru nade dveřmi mohli obránci házet připravené kameny na hlavy útočníků.

Do prostoru vnějšího nádvoří se vstupovalo po rampě půlkruhového tvaru. Pak se příchozí ocitl před dlouhým severním průčelím hradu, které je v západní části ukončeno válcovou věží od Taverniera. Původní hranolová obytná věž byla tehdy ještě čtvercového půdorysu a pocházela již ze 12. stol.. Byla o něco méně vysoká než současná a byla krytá dlátkovou střechou. Tavernier nechal tuto hranolovou věž o pět nebo šest metrů snížit, a na jejím základě dal zřídit válcovou věž podobnou minaretu u mešit, která byla zakončená cibulovou střechou ruského typu. Spojení čtvercové základny s válcovou věží bylo úspěšné. Zvláštní věc se nachází vsazená v jižním nároží této románské věže; ve výšce muže je stará římská římsa. Odborníci se domnívají, že tato korunová římsa pochází z Trévelin, vzdálené jeden kilometr od Aubonne směrem na Ženevu, kde se kdysi nacházela římská stanice na silnici do Etraz.

Projdeme-li dále skrz renesanční vstupní portál, dostaneme se do pěkného vnitřního hradního nádvoří, které je ze všech stran lemováno arkádovou krytou chodbou, jenž je podpírána toskánskými sloupy. Zde je vystaven kamenný reliéf zobrazující bojující gladiátory, jenž je datovaný do období kolonizace švýcarského území Římany a jedná se o jednu z nejvýznamnějších památek tohoto druhu na území kantonu.

Nejblíže se nachází hrad Allaman


hrad Allaman	zpět na mapu distriktu Morges	tvrz Colombier