Vaud / Waadt

Distrikt  Morges - HRADY
VUFFLENS      
zachovalý hrad
lokace :    46°31'29.63" /  6°28'33.59"

znak městečka Vufflens

       

Rozsáhlá hradní dispozice ve Vufflens tvoří impozantní příklad malé skupiny západošvýcarských hradů z období pozdního středověku, jejichž hlavním znakem je použití pálených cihel jako základního konstrukčního materiálu.
V životopise stavebníka hradu Jindřicha z Colombier se nachází nejen vysvětlení pro tento italský vliv, ale také pro mimořádné rozměry stavby. Počátky hradu i celého panství Vufflens sahají zajisté podstatně dále do historie, než do doby vlády Jindřicha. V listinách se totiž objevuje ves Vufflens-la-Ville jižně od Cossonay již kolem r. 1000, jako významné hornoburgundské královské zboží, které bylo darem převedeno do majetku kláštera v Romainmôtier. Místní ministeriální šlechtický rod, který sloužil klášteru ve funkci správců majetku, dostal také do správy zdejší panské statky.
Již kolem r. 1100 se rodina rozrůstá a dělí do několika větví. Jedna z rodových větví zůstala až do svého vymření ve 13. stol. ve vykonávání služby správy panství ve Vufflens-la-Ville, zatímco ostatní členové rodu založili v nově lokovaném (vytýčeném) místě nad Morges samostatné panství s hradem Vufflens ve svém centru.
Vymýcením místa byli pověřeni poddaní, kteří bydleli v nevelké vsi nedaleko staveniště hradu, jenž se v současné době jmenuje Vufflens-le-Château. Kolem pol. 12.stol. je doložena první písemná zmínka o majiteli hradu, jímž tehdy byl Petr z Vufflens. Tento první nám známý člen rodu, který proti mocnému a vysoce postavenému šlechtickému rodu usiloval okolní krajinu uhájit, se domáhal ucelení teritoriálního panství. V r. 1175 vzdal Vilém z Vufflens úctu biskupovi z Lausanne, přesto přechází panství na začátku 13. stol. s lenním právem na hrabata ze Ženevy.
Panství Vufflens je Ženevskými dále propůjčeno jako léno pánům z Cossonay, čímž původní majitelé hradu – páni z Vufflens klesli na úroveň bezvýznamných, druhotných vazalů. Páni z Cossonay původně nepatřili mezi šlechtické rodiny, zato však jako přívrženci rodu ženevských hrabat stáli na jejich straně při vypořádání majetků s vévodou Petrem Savojským, týkající se nadvlády nad panstvím Waadt. Rod Cossonay nepatřil však oproti Savojcům k urozeným a musel proto jejich nadvládu uznat.
Přechodem panství na Savojce byla znemožněna připravovaná svatba dětí, kterou plánovali hrabata ze Ženevy. Mělo dojít ke spojení mezi vymírajícím rodem z Vufflens a pány z Duin, přívrženci „Ženevských“. Skutečně tímto způsobem přechází kolem pol. 13.stol. Vufflens na rod z Duin, po nějaké době se však mění politická situace a panství si podmaňuje Petr II. Savojský. Od té doby je tedy právoplatným majitelem savojský vévoda, který majetky pouze propůjčuje lénem rodu z Duin.
V r. 1390 přechází Vufflens jako dědictví na Jindřicha z Colombier, který měl za manželku členku rodu z Duin. S pomocí Savojců ubránil Jindřich svá dědická práva na úkor svého švagra, který se hradu dočasně násilně zmocnil. Jindřich, jehož otec ve službách Savojskému domu již předtím sehrál velmi důležitou roli, patřil k blízkým a důvěrným přátelům hraběte Amadea VIII. Savojského. Byl pověřován významnými diplomatickými úkoly, byl delegován jako vyslanec v Konstantinopoli, jako místodržící v Piemontu, i jako zprostředkovatel míru mezi Benátkami a Milánem (r.1426). Svou vojenskou obratnost prokázal v úspěšném polním tažení proti markraběti z Montferratu. Důvěra, kterou mu zatím vévoda Amadeus VIII. Savojský prokazoval, stále více stoupala a projevila se také tím, že ho jmenoval do funkce svého dvorního hofmistra.
Takovým způsobem mocný, světem prošlý a všude obávaný pán se nemohl spokojit s malým skromným hradem, který mu jeho manželka přinesla věnem do manželství. Proto nechal Jindřich z Colombier původní starou hradní dispozici rozebrat a na jejím místě dal vybudovat ohromný hrad z pálených cihel. Italský stavitel, který pracoval také na jiných hradech v kantonu Waadt, byl pověřen provedením konstrukce. Ve svém starším věku se Jindřich z Colombier kvůli krizi v náboženství stáhl z aktivní politiky, spolu se svým lenním pánem Amadeem Savojským. S dalšími přívrženci vedl v Ripaille zbožný poustevnický život. R. 1438 tento významný šlechtic umírá a byl pochován v Montheron. Panství připadlo jeho synovi Richardovi, po něm jej dále dědili jeho potomci, až do r. 1544, kdy vymírá poslední člen rodiny.
Při střetnutí mezi savojskou šlechtou a Bernem podporovaným městem Ženeva byl Vufflens vydrancován bernskými oddíly, kteří ještě úmyslně založili požár (1530), naproti tomu neutrpěl hrad v r. 1536, u příležitosti dobytí celého území Waadt spojenci Bernu pod velením Jana Františka Nageliho, významnější škody. Za nadvlády bernské vrchnosti změnil Vufflens po r. 1544 několikrát své majitele, až přešel hrad r. 1641 jako věno Marie Quay na šlechtickou rodinu ze Senarclens
Ještě dnes je hrad soukromým majetkem a není možné si jej prohlédnout.

Vufflens se zvedá jako mohutná, několikadílná, hradní dispozice na mírném návrší vysoko nad ženevským jezerem nedaleko města Morges. Z původní velmi rozsáhlé dispozice se do dnešní doby kompletně zachovalo pouze jádro hradu, zatímco vnější opevnění a překážky na cestě přiblížení nepřátel padly za oběť novodobé přestavbě. Jestliže dnes stojí u hradu příslušný komplex budov hospodářského dvora, stejně tak stálo na přístupové cestě k hradnímu jádru ve středověku rozsáhlé předhradí schopné obrany, uvnitř jehož zajisté byly stáje, stodoly a ostatní hospodářské budovy, jakož i obydlí čeledi.
Jak vypadala dispozice hradu, po první stavební etapě z doby kolem r. 1100, dnes nevíme. Je možné, že se jednalo o jednoduchou dřevozemitou konstrukci.
Jádro hradu se skládá ze 3 hlavních prvků, z východního křídla, nynějšího paláce se zaoblenými rohovými rizality, západního traktu, mohutného donjonu uprostřed čtvercového obvodu se 4 nárožními věžemi a z obezděného nádvoří, které je z východu a západu sevřeno dalšími 2 křídly budov. Proti staršímu pojetí, který datoval palác východního křídla přibližně do doby kolem r. 1200, je celý komplex budov ve Vufflens dnes přisuzován spíše do začátku 15. stol., ovšem vzhledem k mohutným zdem se předpokládá vývoj hradu v několika stavebních etapách.
Západní trakt je tvořen vysoko čnící hranolovou obytnou věží, která je nepochybně hlavní stavbou hradu. Od vstupu do sklepa až po nástavbu s ochozem pod střechou obsahuje donjon šest poschodí, to znamená, že jeho výška přesahuje třicet metrů. Nejvyšší patro je vysazené na krakorcích a je zespodu vybavené mašikuly, ochoz je navíc vybaven cimbuřím. Téměř půlkruhová, ze zdi vyčnívající schodišťová věž spojuje jednotlivá poschodí. Vnitřní prostory věže patrně nebyly nikdy kompletně dostavěny. Zatímco prostor nad sklepením sloužil jako panská kuchyně a byl reprezentativně vybaven, obsahoval velký komín, dokončení horních pater nedošlo dále než do hrubé stavby, ačkoli ještě až do 16. stol. byly prováděny práce uvnitř věže.
Ze tří stran je donjon obklopen obvodovou hradbou s obranným ochozem, která je v každém nároží ještě dodatečně zesílena jednou hranolovou věží. Na čtvrtou stranu, proti vnitřnímu nádvoří, stojí vedle donjonu budova brány s reprezentativním vchodem na předsunuté schodiště.
Východní trakt, pravidelná obdélníková budova paláce, byl v průběhu 19. století velmi změněn. Jeho interiéry byly úplně předělány, a jeho vnější průčelí byla při různých opravách podstatně změněna. Přece silueta staveb s valbovými střechami, zašpičatělými kuželovými střechy na zaoblených rohových rizalitech a s ochozy vybavenými cimbuřím a mašikulami, odpovídá původnímu vzhledu, pokud si prohlédneme staré vyobrazení hradu z r. 1691 a budeme mu věřit. Ve své z velké části puristicky obnovené velkolepé podobě tu stojí jediná hradní dispozice v rámci švýcarských opevněných sídel vystavěných z pálených cihel.
Všechny ostatní hrady (Lausanne, Estavayer, Chatelard) se zachovaly v mnohem skromnější podobě. Ve Vufflens se spojuje úsilí na pohodlí bydlení a současně jeho obranné schopnosti s téměř neúnosným vědomím možnosti dobytí až k neslýchané velkoleposti. Tento příklad architektonického řešení pochází z Itálie, stejně jako technika zdění za použití cihel.
Nejblíže se nachází Morges a Colombier

 městečko a hrad St. Prexy  

zpět na mapu distriktu Morges

 hrad Allaman