Vaud / Waadt

Distrikt  Nyon - HRADY
ROLLE   
zachovalý hrad na břehu jezera
lokace :    46°27'31.09" /  6°20'27.72"

znak města Rolle

 

 

Hrad byl založen v průběhu třetí čtvrtiny 13. stol. savojskými hrabaty. Poprvé je sídlo uvedeno v písemných pramenech v r. 1291 kdy hrabě Amadeus V. Savojský předává tímto datem Aymonu ze Sallenove panství Rolle v léno. V r. 1295 však předává hrad a příslušné zboží do manského stavu již rytíři Janu z Greilly, jehož potomci tento majetek vlastnili až do 15. stol. V r. 1330 nechali založit Savojci na západ od hradu malé městečko.
V r. 1400 zdědili pánové z Greilly titul hrabat z Foix a nějaké území v okolí Guyenne. Za stoleté války Francie s Anglií se rodina angažovala na straně Anglie. Jan z Greilly, hrabě z Foix byl odpůrcem Francie a proto byl v r. 1453 Francouzi vězněn a bylo za něj požadováno výkupné. Jeho otec byl proto nucen prodat své savojské léno. Kupcem byl Amadeus z Viry, pán z Mont-le-Vieux. V r. 1531 panství prodává Janu Amadeovi z Beaufort.
V r. 1536 přebírá správu panství město Bern, když před tím dobylo s městem Freiburg celý kanton Waadt. Jan Amadeus, člen spolku Lžíce (více na Bursinel), odmítá projevovat v r. 1543 na zasedání Bernu úctu a oddanost. Proto je r. 1550 donucen panství prodat hraběti Michaelu z Gruyéres. Ten se však dlouho z majetku neraduje. Ekonomický úpadek způsobený střídavou správou Bernu a Freiburgu, jej donutil v r. 1558 opět hrad prodat.
V takovéto době se špatně prodávalo a dobře kupovalo. Sídlo tak získává bohatý měšťan z Bernu Jan Steiger, jehož erb zdobí nádvorní fasádu dodnes. Jeho rodina vlastnila tento majetek až do r. 1798, kdy o něj přišli při vypuknutí revoluce.
Dnes je hrad pečlivě obnovený a využívaný úřadem obce Rolle jako své sídlo a jako místo občasných výstav. Je zde soudní síň.

Mezi ostatními hrady, které byly postavené v období středověku na březích Ženevského jezera, je hrad v Rolle nejvíce záhadný, alespoň co se týče jeho doby výstavby a původu.
Jako hrad v Morges byl původně zcela chráněn vodou jezera nebo příkopy na straně městečka. Nemajíce vnější opevnění se dnes jeví jeho půdorys jako špatný čtverec s věží v každém rohu. Na jeho západní straně bylo původní středověké zdivo zcela odstraněno.
Také uvnitř byla středověká podoba již setřena. Jen věže nám tuto dobu ještě připomínají, přičemž každá je jiná a působí nestejným dojmem mohutnosti. V severozápadním nároží stojí věž okrouhlého půdorysu, ale věž na protilehlém tupém rohu, obráceném proti jezeru, je naopak půdorysu čtverhranného. Zbylé dvě věže jsou zřejmě původně půlkruhové bašty, později uvnitř uzavřené a zvýšené. Mezi věžemi je vložena hradba. Místy jsou ještě patrné zbytky původní okružní cesty.
K vnitřnímu líci obvodové hradby je přistavěno několik dlouhých budov, které obklopují rozsáhlé nádvoří. Na těchto budovách lze nalézt několik stavebních fází. Nejvýraznější jsou zazděné nádvorní arkády a velká okna, zejména ty vnější, jenž trvale setřely obranný ráz hradu. Původní střílny v hradbách a ve věžích byly upraveny kruhovou obezdívkou (ostěním) v období vývoje palných zbraní.
Bez podrobného archeologického průzkumu nelze přesvědčivě vysvětlit kuriózní půdorys hradu, zvláště té strany nad jezerem. Proč je zde vložena netypická hranolová věž, když zbylé jsou okrouhlé (půlkruhové)? Jedna teorie tvrdí, že se jedná pouze o modifikovaný Savojský čtverec (kastel - jedna obytná okrouhlá masivní věž doplněná o další tři flankovací věže v rozích dispozice), jenž možná nebyl zcela dostavěn.
Současná podoba je výsledkem nějakých nám neznámých událostí (přírodní vlivy ?) nebo změny stavebníka.
Nejblíže se nachází Peroy, Bursinel a Bursins

 tvrz Peroy

zpět na mapu distriktu Nyon

 tvrz Bursinel