Wallis

Zenden Brig - HRADY
ORNAVASSOTURM      
zbytek sídla správce v podobě opevněné obytné věže
lokace :   46º19´37.46´´ /  7º59´9.97´´

znak města

půdorys věže

Císař Jindřich IV. daroval v r. 1079 osadu Naters sionskému biskupství „na věčné časy“. Původně bylo Naters v držení kláštera sv. Mořice. Biskupství zde nechalo vystavět zřejmě nějakou "kamennou základnu". Před r. 1250 na těchto základech, které jsou datovány až do 12. stol., si páni von Ornavasso vystavěli  pro svého správce opevněné sídlo jehož centrem byl objemný donjon. Vztahy k jižně položené italské obci, z kterého tento rod pocházel, jsou dodnes předmětem pravidelných setkání.
V průběhu 13. stol. byla tvrz několikrát obléhána. V r. 1249 se dostává do rukou šlechtického rodu s přídomkem d'Aoste. Na začátku 14. stol. dochází opět ke změně majitelů a stává se opět vlastnictvím rodiny d'Ornavasso. O něco později přechází na další šlechtický rod Rarogne (Raron). Posledními urozenými majiteli je jistý rod von Platea.
V 18. stol. již neslouží svému obytnému účelu, majitelé ji prodávají zdejší obci a ta jí nechá přeměnit na zbrojnici. Za dobu své dlouhé existence byla pouze dvakrát poničena požárem, avšak nikdy nebyl rozsah poškození takový, aby došlo k jejímu zbourání. Přesto se tak v r. 1876 mělo stát. Pouze díky lidovému hlasování unikla zkáze, neboť bylo v úmyslu ji nechat rozebrat a vytěžený stavební materiál použít pro novou okolní výstavbu. Nakonec byl zbytek donjonu r. 1899 upraven pro potřeby školy.
V průběhu 19. stol. k ní byly z boku přistavěny další budovy (např. "školní" fara - později byt učitele), čímž se završil její stavební vývoj, který proběhl v několika etapách již v ranném středověku. Dnes je objekt využíván plně jako škola.

Městečko Naters
fara kostel (malá kopie z Glis)
"starostenství" seníky
Do povstání hornowalliské šlechty bylo Naters správním městem okresu (zendenu) a do pol. 14. stol. byl tento okres rozdělen na jednotlivá panství - Naters, Rischinen, Mund, Brig, Brigerberg, Simplon a Zwischbergen.  Naters bylo do r. 1518 hlavním městem okresu Brig, což lze připisovat blízkosti biskupské a církevní moci.
Když byla přeložena důležitá obchodní cesta do Simplonu, Naters bylo vystřídáno Brigem. Od 1. listopadu 1755 až do 7. března 1756 bylo město poškozeno těžkými zemětřeseními. Za oběť padlo mnoho budov, mezi jinými také hlavní loď kostela. Za války s Francií (1798 až 1799) padlo v bojích 24 místních mužů. Francouzi město a okolní osady vyplenili a mnoho obyvatel uteklo. V 19. stol. odcestovala téměř čtvrtina obyvatel za lepším životem hlavně do Jižní Ameriky.
Stavba simplonského tunelu a Lötschberské silnice tento úpadek zastavila. Od počátku 20. stol. počet obyvatel opět vzrůstá, zvláště díky italským dělníkům, kteří se zde po skončení prací natrvalo usadili.
Kostel :
Kostelní věž pochází z 12. stol. Je postavena v románském slohu. Její zakončení je připisováno Oldřichu Ruffinerovi a bylo osazeno v r. 1514 a současně s ním byla postavena také kostnice. Tento letopočet je uveden mimo jiné také na kostelních hodinách.
Za válek ve 14. a 15. stol. byl kostel poškozen. Mezi lety 1659 až 1664 byl postaven bratry Bodmerovými ze sousedního Prismellu, současný barokní, prostorný farní kostel s impozantní předsíní. Jiří Michal II. Supersaxo věnoval na stavbu kostela hlavní portál z namodralého mramoru, vytěženého v lomu "Massegga".
Nejblíže se nachází tvrz Supersaxo Haus a hrad Uf der Flüö

tvrz Mund

zpět na mapu Brig

 tvrze Stockalperturm