|
Wallis |
|
|
Wallis |
|
|
Zenden Brig - HRADY |
||||
 |
Gamsenmauer (Gamsen) |
|
Supersaxo tvrz (Glis) |
|
 |
Meierturm (Alte Spittel) |
|
Supersaxo Haus (Naters) |
|
 |
|
Stockalper (Brig) |
||
|
|
Ornavassoturm (Naters) |
|
Uf der Flüö (Naters) |
|
|
|
Stockalperturm (Gondo) |
|
Wallfahrtskirche (Glis) |
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
GAMSENMAUER (Gamsen)
|
|
| zbytky zemské (hraniční) zdi s pevnostními prvky | |
| lokace : 46º18´15.54´´ / 7º56´52.32´´ | |
|
znak města Gamsen |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| R. 1352 podnikl vévoda Amadeus VI. Savojský proti obcím Horního Wallisu dvě válečná tažení, kterými porušil mírovou smlouvu ze Salgesch. Ve smlouvě o vzájemné pomoci z r. 1354 byl zemským hejtmanem Uri, svobodný pán Jan von Attinghausen, rektor horních okresů (Zendenů). Protože císař Karel IV. nebyl po jmenování hejtmana a císařského vikáře uznán zdejším vládcem, byla oblast Goms odkázána sama na sebe a nechala tudíž stavět obrannou zeď. Po sjednocení všech osad v Leuku v r. 1355, nepokračovala na tomto místě výstavba dalších zdí, ačkoli soutěska u Gamsen a tento úsek údolí (Raron, Niedergesteln, atd.) byly jako útočiště zvlášť vhodné. | |
| Stavba takových rozměrů nemohla být financována jednou obcí nebo okresem. Je pravděpodobné, že se stavby zúčastnily okresy Naters (později Brig), Mörel, Goms, rytíř von Simplon a svobodný pán von Attinghausen. Archeologické průzkumy ukázaly, že při stavbě zdi byly použity rozdílné techniky. Z toho vyplývá, že vznikla v několika etapách. | |
| Mezi r. 1342 až 1351 se vedl spor mezi hrabětem Amadeem VI. Savojským („Zelený hrabě") a Petrem V. von Turn, svobodným pánem s rodným sídlem v Niedergestelnu. Šlechtici z Wallisu a Bernu se podle situace přikláněli na obě dvě strany. R. 1352 proběhlo úspěšné válečné tažení hraběte Amadea VI. do kraje Wallis, při kterém bylo obsazeno město Sion (Sitten). Kraje při obranném boji nebyly jednotné, Horní Zendeny chtěly pomocí Waldstätte získat zpět svou nezávislost, zatímco Dolní (Sion, Sierre, Leuk, Raron a Visp) počítaly s pomocí německého krále (prosebný průvod r.1354). | |
| V letech 1352 až 1355 Horní okresy (Goms, Mörel a Naters) nechaly vystavět ve spolupráci s Waldstätte přehradní zeď u Gamsen. R. 1388 došlo po různých sporech, přepadech a bojích k rozhodující bitvě mezi hrabětem Amadeem Savojským a Horními okresy (bitva u Modrého kamene - Mannenwittwoch u Visp), kde okresy zvítězili. | |
|
|
|
|
Údolní uzávěra sloužila k tomu, aby zabránila nepřátelskému vojsku v průchodu. V době, kdy tyto zdi byly budovány se ještě nepoužívalo žádných střelných zbraní (pušky ani děla). Přesto bylo problematické trvale hájit zeď o takové délce (850 m). |
|
| Ve starých dokumentech je potvrzeno, že se obyvatelé okolních vesnic při přiblížení nepřátel shromáždili na ochozech zdi a pomáhali vojákům v obraně. Není však známé, zda-li na Gamsenmauer někdy došlo k nějaké větší bitvě. Skutečnost, že se vojska Horního Wallisu rozhodla pro bitvu na otevřeném poli u Vispu, poukazuje na výhodný rozhodující moment. | |
| Je nepopíratelné, že tato zemská zeď v té době zároveň sloužila jako ochrana proti rozvodnění potoka Gamsa. Různí letopisci podávají zprávu, že Gamsa tehdy tekla podél zdi. Archeologické vykopávky dokládají, že na západní straně skutečně existoval jeden příkop, na způsob říčního koryta. První hráz proti Gamse byla však starší než zemská zeď. Dva další náspy z let 1686 a 1757 až 1764 v horní části údolí (dnes v sutinách) odvedly Gamsu v pozdějších letech dál od zdi. | |
| Velké části této zdi jsou dnes zaniklé, jiné jsou ale ještě velmi dobře zachované. Památka je značena. | |
| V okolí se nachází město Glis, románský kostel Wallfahrtskirche a Supersaxo tvrz | |
|
|
|
 |
|
okres Visp |
zpět na mapu Wallisu |
okres Conthey |
hrad
