Wallis

Zenden Visp - HRADY
LOCHMATTERTURM   (Visp)     
zbytek sídla správce v podobě opevněné obytné věže
lokace :   46º17´17.74´´ /  7º52´51.67´´

znak města Visp

erb rodu Lochmatter

Tak zvanou Lochmatterovu věž v prostoru dvorce (statku) vlastnil správce statku. Současná věž byla vystavěna (přestavěna) rodem Lochmatter v místě staršího opevněného sídla, zaniklého zřejmě požárem. Jméno rodu znamená "prohlubeň na rohožku v předsíni", ale protože se tomuto místu krajově říká vždy jinak, nelze přesně určit odkud rod pocházel, snad z údolí Saal.
První zmínky o Janu, synu zemřelého Viléma de Lokmattun pochází již z r. 1305. Ve Vispu se tento rod objevuje někdy před r. 1505, kdy Antonín Lochmatter kupuje za 10 hřiven jakási městská práva. Odkud sem přišel dosud není známo. V letech 1510 až 1521 zastával úřad správce města a vícekrát byl jmenován do funkce správce zendenu a vyslance k zemské radě. Rod ve Vispu sídlil prokazatelně ve věži až do 17. stol., která je dle jeho jména dodnes nazývána.
Mnoho členů rodu zastávalo významné veřejné úřady: Theodul (†1689), starosta města 1668 a 1685 a kastelán Vispu doložený v letech 1675 až 1678, Jan Josef (†1763) starosta města 1761 a 1763, a kastelán v letech 1747 až 1750, Jan Petr (1719 až 1787) notář, který nechal donjon přestavět. Jan Antonín (1725 až 1781), starosta v Albenriedu a dlouholetý farář ve Vispu, Jan Josef (1758 až 1832) starosta města v r. 1791 a František Josef (1761 až 1801) hlavní strážmistr zendenu Visp.
Nejvýznamnějším zástupcem rodu byl notář Antonín Bartoloměj Lochmatter (1748 až 1812), vrchní kastelán Vispu od 1787 a starosta města 1789 a 1808. Dne 23. červena 1812 nařídil v době nečekané "těžké nemoci" ve svém domu na Grafibielu (původně dům Šimona von Albon) sepsat svou závěť a 2. červenec 1812 umírá. Poslední příslušník rodu ve Vispu Josef Lochmatter umírá v r. 1880 a s ním vyhasíná i zdejší sláva tohoto rodu. Vedlejší rodové větve v Birgisch a St. Niklaus však žijí dále.

Alianční erb z dnes zmizelého klenáku z věže z r. 1757 (kresba od Emila Wicka - 1868). Erby jsou notáře Jana Petra Lochmattera (1719 až 1787) a jeho manželky Marie Kateřiny (1707 až 1771) dcery Matyáše Rittera.

Jestliže projdeme z malých kvádrů pospojovaným obloukem branky "Treichweg", spatříme již přední průčelí Lochmatterovy věže. Ta je pozoruhodná nejen kvůli zajímavému (klasovému) zdivu, ale i pro celkové spojení s okolními mohutnými budovami, jenž mají až do vyšších pater zachované středověké zdivo.
Na nízkém podstavci z karmínově červených (vypálených) kamenů, se zvedá k nebi v různých okrových odstínech zdivo z neomítnutého lomového kamene, s nazelenalými nárožními kvádry. Spodní část zdiva je typická pro 12. stol. a dává tušit výstavbu budovy v těchto místech již v dávných dobách.
V prvním patře je umístěno originální, úzké, zdvojené okénko. Ve střední části zazděné zbytky dalšího zdvojeného okna se slepou archivoltou (plasticky zvýrazněné čelo architektonického oblouku). Ve druhém obytném patře se nachází sdružené trojité okno z první pol. 16. stol. Povrch je pokryt zbytky sgrafitové  omítky s pravidelně vyspárovaných částí (Pietrarasa). Název byl odvozen od majitelů donjonu, Lochmatterů, kteří ve Vispu sídlili cca 300 let (do r. 1880).
Objekt je soukromým majetkem a je veřejnosti nepřístupný.
Nejblíže se nachází tvrz Albon a tvrz Pflanzetta

 tvrz Albon (Visp)

zpět na mapu Visp

 tvrz Pflanzetta (Vips)