Počáteční historie Benátek je silně ovlivněna historií sousedního hradu Dražice. Původní tržní osadu založil Jan IV. z Dražic (1301-1343) počátkem 14. st. na levé straně řeky Jizery, v místech, které se dnes nazývá Staré Benátky. Zřejmě nevhodná poloha místa, vedla k rozhodnutí, že osada byla r. 1343 přeložena na protější břeh řeky. Byla povýšena na město, opevněna, obdarována četnými privilegiemi a nazvána Nové Benátky.

V r. 1349 zde Jan z Dražic (synovec Jana IV.) založil klášter ciriaků, kostel a školu. Na přelomu 14. a 15. st. toto zboží na čas vlastnili Vartemberkové. Po nich získali panství páni z Dubé.

V r.  1512 koupil dražické zboží Bedřich z Donína. Protože sídlo v Dražicích bylo v rozvalinách a neobyvatelné, rozhodl se vystavět na základech ciriackého kláštera nový renesanční hrad. Nový majitelé se tak v pozdějších dobách již nepsaly "na Dražicích", ale "na Benátkách". Díky vlivu Donínů se město začalo opět rychle rozvíjet a brzy se stalo jedním z center Jednoty bratrské v kraji.

V posledním roce 16. st. získal od Donínů benátecké zboží císař Rudolf II.. Na jeho pozvání zde delší čas působil dánský  astronom Tycho de Brahe, jenž si zde nechal vybudovat observatoř a přestěhoval sem i svou knihovnu. Byl zde navštíven i Janem Keplerem.

Rozvoj města byl násilně přerušen třicetiletou válkou a pozdější epidemií moru v druhé polovině 17. st.. Město i hrad byly několikrát zpustošeny vojsky a vypáleny.

V r. 1648 získal darem Benátky generál Ferdinanda III. Jan z Wörthu, který nechal ke staré "renesanci" přistavět "baroko", t.j. dnešní průčelí s hlavním vchodem. Kolem byly vybudovány další hospodářské budovy a celý areál byl obklopen "hradbou". V r. 1656 byl hrad poškozen velkým požárem a v tomto stavu setrval skoro až do konce 17. st., kdy konečně došlo k obnově a dalším barokním úpravám, bohužel na úkor renesančního stylu. Tyto změny má na svědomí Arnošt Bohumír ze Shützenu.

Za pozdějšího majitele, Ignáce Zikmunda z Klenové a Janovic, který tento majetek zdědil po Arnoštu Jaroslavu ze Schützenu (1720), došlo k výzdobě celého areálu vynikajícími díly architektury a umění, zámecký park plastikami od benáteckého rodáka, sochaře Františka Adámka, atd.. Pod patronátem tohoto šlechtice vzniklo na zámku hudební uskupení, v němž působil také benátecký rodák houslový virtuos František Benda, pozdější dirigent u dvora pruského krále Fridricha II.. Jeho bratr Jiří Benda proslavil českou hudební školu po celé Evropě. Syn Ignáce Zikmunda (†1793) Václav byl nucen prodat zadlužené panství pražskému arcibiskupovi Antonínu Příchovskému z Příchovic (†1793).

Sňatkem s jeho příbuznou Antonína Příchovského Eliškou ze Solopysk, získal Benátky Leopold Felix Thun z Hohensteinu, který mimo jiné pokračoval v hudební tradici Ignáce Zikmunda z Klenové. V letech 1844 až 1848 zde působil jako rodinný učitel hudby mladý Bedřich Smetana. Učitelské místo po něm převzala pak manželka Kateřina Kolářová.

Za Thunů došlo k dalším stavebním úpravám parku, budov zámku a kostela. Tento rozvoj byl přerušen v r. 1886, kdy zdejší majetek získala vídeňská zemská banka, která jej používala pouze k finančním machynacím a zámek s bývalým hradem chátral. Tento stav se nezměnil ani za posledních majitelů Kinských.

V okolí se nachází hrad Dražice a o něco severněji tvrz Horky nad Jizerou

hrad Zvířetice

okres Ml.Boleslav