DRAŽICE
 |
| 15 km jižně od Ml. Boleslavi |
| Zřícenina hradu na skalnatém ostrohu, dominantně stojící na pravém břehu Jizery. |
 |
 |
|
První zprávy o hradu pochází už z. r. 1264, takže ke stavbě hradu zřejmě došlo nedlouho před tímto datem. Zakladatelem hradu byl jeden z purkrabích Pražského hradu, Řehoř z Litovic († 1279). |
| Hradní areál prošel dvěmi stavebními fázemi. Se stavbou začal již zmiňovaný Řehoř z Litovic v pozdně románském stylu. Hradní areál měl obdélný tvar a byl ze všech stran obklopen nejen obvodovou hradbou, ale i hlubokými příkopy a vysokými valy. Na západní straně byla vystavěna vysoká okrouhlá věž. |
|
Druhá stavební fáze byla již v gesci pražského biskupa Jana IV. z Dražic (1301 - 1343). Tento představitel církve a významný státník v jedné osobě měl možnost, díky svému postavení a stykům, poznat za svých pobytů v cizině, mimo jiné také francouzskou architekturu, kterou po návratu do Čech se snažil propagovat. Proto r. 1329 pozval významné francouzské stavitele, aby se podíleli na stavbách biskupských sídel (Roudnice nad L., Praha). Je proto pravděpodobné, že tyto vlivy a poznatky byly uplatněny také při přestavbě dražického hradu. Gotická přestavba tohoto hradu byla ukončena r. 1343. Při tomto budování byl starý „Řehořův“ palác zvýšen o jedno patro a k němu přistavěna čtyřboká obytná věž, která měla v druhém patře vestavěnou kapli. Původní okrouhlá věž byla zbořena. V hradním areálu byla také přistavěna řada hospodářských nebo obytných budov. Stojí ještě za zmínku, že tato přestavba byla prováděna již pouze z cihel; kamene se užívalo výjimečně, pouze na ostění, portály, klenby... |
|
Po smrti Jana IV. z Dražic připadl hrad jeho bratru Řehořovi a později synovci Janu z Dražic. Tento Jan přenesl se svolením českého zemského správce Karla (budoucího krále a císaře Karla IV.) v r. 1343 trhové městečko Benátky na sousední výšinu na pravém břehu Jizery a dal mu jméno Nové Benátky. Město dal opevnit hradbami a v r. 1349 zde vznikl klášter ciriaků. |
| Na přelomu století, po krátkém období, kdy zboží náleželo Vartemberkům, zdědil Dražice Aleš Škopek z Dubé. V r. 1424 byl hrad vypálen katolickou šlechtou, jako trest za to, že se dražický pán přidal na čáslavském sněmu na stranu husitů. Po této akci byl sice hrad obnoven, ale již r. 1448 byl znovu dobyt a vypálen, tentokrát vojsky krále Jiřího z Poděbrad. |
| I toto poškození bylo znovu napraveno a hrad sloužil dále jako šlechtické sídlo. Toto však bylo již za pánů z Kunvaldu, kteří jej prodali Hynkovi Bořitovi z Martinic. Od něho koupil toto zboží v r. 1512 Bedřich z Donína, ti si však po čase postavili zámek v Nových Benátkách. Tímto přesunem zájmů začal hrad chátrat a koncem tohoto století již nesloužil obytným účelům a nadále sloužil již jen pro hospodářské účely, hlavně budova hlavního paláce. |
|
Zkázu hradu dovršila až komunistická forma hospodaření, kterou přežila pouze jedna budova vedle bývalého paláce, sloužící jako sýpka a nedostatek stavebního materiálu pro okolní obyvatelstvo. |
| Z výstavného dražického hradu se do dnešní doby dochovaly pouze zbytky velkého paláce, obytné věže se sopouchy krbů, ostěním a gotická okna, hradby, několik zasypaných sklepů a studna. Díky nedávnému vyčištění hradního areálu od nežádoucích stromů a rostlin, můžeme snadno spatřit nejen mohutnost a průběh hradních příkopů a valů, ale i celou siluetu hradu z plochy pod hradem (při cestě na Ml. Boleslav). |
| Více na www.pamatky.com |
|
V okolí lze navštívit Benátky nad Jizerou jižním směrem a tvrze Hrušov, Košátky a Horky nad Jizerou. Další významnější památky se nalézají severněji u Ml. Boleslavy. |
