ZÁSADKA
 |
|||
| 3 km severním směrem od Mnichova Hradiště zbytky hradu na ostrohu nad soutokem Jizery a říčky Mohelky | |||
|
|
erb Budovců z Budova |
|
erb Vančurů z Řehnic |
 |
|||
 |
|||
| Předchůdcem hradu byla menší tvrz, jejíž stavebníkem byl některý z rytířů ze Zásadky, snad Ješek Ocas ze Zásadky nebo jeho bratr Ješek, koncem 14. st. Je však možné, že opravdovým zakladatelem tvrze byl některý z pánů z Vartemberka. | |||
| První písemná zpráva o tvrzi je ale až z r. 1406, kdy Matěj Pomazánka ze Zlivě žádá v dopise předchozího majitele (neuvedeno) o zrušení kupní smlouvy a navrácení peněz. | |||
|
V 15. st. patřil hrad Čuchům ze Zásady, z nichž nejznámějším byl oblíbenec krále Václava IV. Jan Čůch ze Zásady. V r. 1439 se zde připomíná Petr Čůch z Navarova a na Zásadce, jehož dcera Jana prodala tento majetek pro dluhy králi Jiřímu z Poděbrad. |
|||
|
Po změně majitelů byla tvrz obnovena a přestavěna, protože se koncem 15.st. uvádí již jako hrad Nová Zásadka. Opevnění hradu tvořily přírodní strmé svahy, pouze na jižní a jihovýchodní straně byl příkop a hradba zesílená čverhranou věží. Hradní palác stál na nejméně přístupném místě a jeho vnější zdi byly součástí opevnění. |
|||
| Majitelem takto přestavěné tvrze-hradu je zde v r. 1490 uváděn Frycek z Daliměřic a počátkem 16.st. Václav Hrzán z Harasova. Od něho koupil Zásadku Petr Vančura z Řehnic a ten ji odkázal v r. 1539 Petrovi Samšickému ze Samšiny. | |||
| V r. 1560 koupil tento, již pustý, hrad Zikmund Vančura z Řehnic a na Valečově a přistoupil k rozsáhlé renesanční přestavbě (mimo jiné byl přistavěn nový cihlový palác navazující na starý kamenný). Jeho dcera Markéta prodala toto zboží hejtmanu poděbradského panství Kryštofu Progovi z Velnic, od něhož prodejem přešel hrad na Bernarda z Hardeku. | |||
|
V dalším čase se zde vystřídalo ještě několik majitelů, až v r. 1604 byla Zásadka prodána Kateřinou Žerotínovou Václavu Budovcovi z Budova. Za tohoto majitele došlo opět k dalším stavebním úpravám. Bohužel, pro svou účast na stavovském povstání, byl popraven a na Staroměstském náměstí v r. 1621 a tento majetek vdově Anně z Vartemberka byl konfiskován. |
|||
| O rok později koupil Zásadku Albrecht z Valdštejna a přenechal ji, jako frýdlantské léno, svému plukovníkovi Ludvíkovi Isolanimu. Po jeho smrti se na Zásadce začali opět střídat majitelé, až v r. 1677 ji koupil hrabě Kryštof Rudolf Breda. Po jeho smrti byl hrad prodán vdovou Benediktou Hrzánovi z Harasova a od něho přešel majetek opět k Valdštejnům a byl připojen k panství Mnichovo Hradiště. Za Valdštejnů došlo k postupnému úpadku místního hospodářství. Nakonec na bývalém hradě bydlel jen panský hajný a po jeho požáru v 19. st. již nebyl nikdy obnoven. V držení Valdštejnů zůstala Zásadka až do roků 1945. | |||
|
Do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky hradních stavení. Nejvíce jsou dochovány nejmladší budovy renesančního paláce. Z původního opevnění a budov však dále nenalezneme takřka nic. Příkopy byly zavezeny domovními odpady a "přebytky". Části zdiva, dle "české tradice", byly rozebírány a používány na stavbu domů v okolních vsích a z velké věže zbyla jen velká hromada sutě, zarostlá náletovými dřevinami. Takto zmizela i ozdobná brána z doby Václava Budovce se znakem majitele atd. |
|||
| Zbylky hradu jsou nejpřístupnější od vsi Sychrov po zelené turistické značce (za domky v serpentinách vede uzoučká zarostlá cestička). | |||
| V okolí se nachází bývalá tvrz a dnes zámek Mnichovo Hradiště a východním směrem skalní hrady v Českém ráji jako Valečov, Drábské světničky a Klamorna. Jižněji pak hrad Zvířetice a Michalovice. | |||
