Zakladatelem hradu Chlumu byl pravděpodobně Bleh, předek rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka, nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema.  Blehův rod pocházel z Litoměřicka. Na počátku 13. století přišel na Čáslavsko a získal dědičně správní úřady Čáslavské župy. Bleh původně sídlil na Čáslavském hradě, ale král Přemysl Otakar II. mu po založení města Čáslavi v r. 1276 úřad odňal a asi jako náhradu mu daroval rozsáhlou zalesněnou oblast, kde potom vznikl i hrad Chlum. Počátky stavby spadají do doby po r. 1276. Bleh zemřel v r. 1282 a jeho synové Mstislav, Bun a Sezema v r. 1289 poprvé používají přídomku z Chlumu. To je možno považovat za první nepřímou zprávu o existenci hradu.

Hrad zaujímal nevelkou plochu. Opevnění tvořil především příkop, oddělující na západě hradní areál od okolí. Na ostatních stranách ostrohu byl vybudován násep. K hradnímu opevnění náležel i rybník na jihovýchodním úpatí ostrohu, který byl zrušen teprve kolem r. 1880. Přesnou podobu jednotlivých budov hradu vzhledem k pozdějším úpravám nelze rekonstruovat. Majetkem pánů z Chlumu zůstal hrad téměř 300 let.

Poprvé písemně je připomínán až při dělení rodového majetku mezi bratry Jana, Viléma, Beneše a Diviše z Chlumu v r. 1417. Větší přestavby hradu provedl až Slavata z Chlumu, který hrad získal opět při dělení majetku v r. 1462. Při této přestavbě bylo zesíleno opevnění vybudováním mohutného valu kolem celého hradu, který nahradil původní nižší val. Mezi valem a vlastním hradem vznikl přikop místy až 24 m hluboký. Součástí opevnění byly tři mohutné bašty, na nichž stály zřejmě dřevěné sruby. Tyto bašty tvořily v té době hlavní opevnění hradu. Ze Slavatovy doby pochází dnešní zbytek rohových zdí paláce s vylámaným oknem. Slavata zemřel po r. 1494 a jeho statky zdědil syn Michal, který zemřel v r. 1534. Chlum potom přešel na Slavatu z Košumberské větve, který tehdy získal všechny rodové majetky.  Po smrti Slavaty z Košumberka v r. 1539 zdědil statky jeho jediný syn Diviš. Avšak za účast v protihabsburském povstání (1546-1547) mu byly statky přeměněny pouze v manství. K hradu Chlumu tehdy patřilo 20 vsí.

Před Divišovou smrtí v r. 1575 koupila Chlum s hradem, dvorem a příslušenstvím ve všech vesnicích Alžběta Ostrovská z Malovic, která r. 1590 prodala tento majetek Václavovi Sidovskému ze Sloupna († 1598). Jeho syn Jiří prodal v r. 1604 Chlum Janovi mladšímu Lukaveckému z Lukavce a ten ještě v témže roce Janu Hanušovi ze Šaratic.  Tento majitel zpočátku bydlel na hradě, ale brzy si postavil jednoduchou obytnou tvrz při chlumském dvoře a hrad opustil. Od této doby hrad pustl.

Po Janově smrti v r. 1610 zdědila Chlum jeho manželka Johanka, podruhé provdaná za Buriana Šlibovského ze Skřivan. Ta zemřela v r. 1617 a Chlum přešel na Janovu sestru Zuzanu Salavovou ze Šaratic. Za ni byl hrad v l. 1620-1626 několikrát vydrancován císařským vojskem. Zuzana prodala v r. 1628 vydrancovaný chlumský statek s pustým hradem Marii Magdaleně Trčkové, která jej připojila ke statku Krchleby. Po konfiskaci Trčkovských statků v r. 1636 daroval Chlum císař Ferdinand II. císařskému důstojníkovi Walterovi Deverouxovi jako dodatečnou odměnu za vraždu Albrechta z Valdštejna. Walter Deveroux zemřel v r. 1639 a zadlužený statek byl v r. 1651 prodán v dražbě.  Chlum tehdy koupil Ferdinand Robmháp ze Suché. V r. 1653 prodal Ferdinand Robmháp pustý hrad a městečko Chlum Vilémovi Mladotovi ze Solopysk. Pustý hrad je připomínán ještě v r. 1675 a 1700 potom zprávy o něm mizí. Po skončení třicetileté války byl používán kámen z hradu na obnovu zpustlého městečka Chlumu. V místech valů a příkopu byly postupně budovány domy. Nové zástavbě ustoupila také část mohutných bašt. Tomuto náporu odolal jedině roh paláce a sklep pod ním. Ten byl až do počátku 20. století využíván jako sklad.

Z hradu se zachoval zbytek příkopu na západní straně a valů, bašta v jihozápadní části a nepatrné zbytky dalších dvou bašt. Z hradních budov je zachováno pouze nároží paláce a valeně klenutý sklep.

hrad Cimburk

zpět na okres K. Hora