Kutná Hora bývala ve středověku druhé největší a nejvýznamnější město Českého království. Cesta mezi Prahou a Kutnou Horou bývala značně frekventovaná cesta a postupně při ní vznikla řada měst a městeček. V současné době je Kutná Hora jedním z mála našich měst zapsaných do seznamu památek UNESCO s více než třemi stovkami chráněných objektů.

Královské horní město vzniklo při bohatých nalezištích stříbrných rud na vyvýšenině nad říčkou Vrchlicí (Páchu), koncem 13.století na území, patřícím tehdy nedalekému cisterciáckému klášteru v Sedlci. Nepravidelná síť ulic zachycuje dodnes průběh starých cest i pěšin spojujících staré šachty, mezi nimiž byly dodatečně vyměřovány domovní bloky s úzkými gotickými parcelami. K městu patřila také velká předměstí Hlouška, Cech , Pách a Kolmark. Z městského opevnění, založeného ve 14. století se zachovala na severním i východním obvodě pozdně gotická vnější hradba s baštami. Všechny brány byly zbořeny v 19. století. Město na významu získalo za vlády Václava II., který mu udělil Horní právo. Díky výnosům z mimořádně bohaté těžby byl český král jedním z nejbohatších panovníků ve střední Evropě. Ve zdejším vlašském dvoře byla zřízena centrální mincovna, kde se od roku 1300 razil proslulý Český (Pražský) groš. Václav IV. zde v roce 1429 vydal tzv. Dekret Kutnohorský, upravující hlasovací právo na pražské univerzitě ve prospěch domácích studentů . Na počátku husitských válek stála K. Hora, ovládaná německým patriciátem, na straně krále Zikmunda, ale roku 1424 byla dobyta Pražany a patřila k předním husitským městům. V roce 1471 na sněmu, který sem byl svolán po smrti krále Jiřího z Poděbrad, zde byl zvolen českým králem Ladislav Jagelonský. V roce 1485 zde další sněm sjednal smír mezi katolíky a kališníky. Za vlády Ladislava Jagelonského dosáhl rozvoj města velkého politického i hospodářského významu. Koncem 15. století však nepořádky a vykořisťování horníků vedly k velké vzpouře (1494 -96), vrcholící popravou 13 horníků v Poděbradech. Tyto události signalizovaly počátek úpadku dolování, který způsobil v 16. století pomalé chudnutí města, které dovršila třicetiletá válka. V roce 1547 zde skončila ražba Českých grošů a další úpadek hospodářského vývoje přišel po bitvě na Bílé hoře. Za odboj proti Habsburkům byl na Staroměstském nám. v Praze popraven i kutnohorský primátor Jan Šultys. V roce 1727 byla definitivně zrušena zdejší královská mincovna. V 17. a 18. století se město postupně zotavovalo, ale nikdy již nedosáhlo bývalého významu. Dva velké požáry v roce 1770 a 1823 zničily řadu, v baroku upravených budov.

VKutné Hoře se narodil např. renesanční básník Mikuláš Dačický z Heslova (viz. tvrz Lorec), dramatik a novinář J. K. Tyl., tiskař a nakladatel J. H. Pospíšil. Často a rádi zde pobývali J. Vrchlický, nebo novinář a básník K. H. Borovký.

Asi již koncem 13. století byla v K.Hoře založená tvrz, poprvé připomínaná kolem roku 1315 a v letech 1410-15 přestavěna na menší hrad královským rychtářem Václavem z Doníma, který byl organicky zapojen do městského opevnění. Za husitských válek byl hrad poškozen a koncem 15.století byl bohatými patricii, Perkly a Smíšky nákladně obnoven. Další přestavby se dočkal v první polovině 17.st. Dále byl užíván jako jezujitský seminář a následně jako škola. Pozdější renesanční a barokní úpravy byly odstraněny v letech 1954 - 61, kdy byl Hrádek restaurován do původní pozdně gotické podoby. Dnes je v objektu umístěno české muzeum stříbra se třemi prohlídkovými trasami. Tématika muzea je věnována hlavně životu šlechty, horníků a středověkému dolování stříbra. Jedna z prohlídek zahrnuje i návštěvu skutečného stříbrného dolu.

Hrádek měl zhruba čtvercový areál. Kolmo na městskou hradbu stála dvě palácová křídla. Jižní křídlo, původně se vstupním průjezdem ukončovala obytná věž obdélného půdorysu. Na opačné straně je umístněna čtverhranná věžička, vystupující z obrysu hradu. V obytné věži se zachoval velký sál se čtyřmi poli křížových kleneb a oblý střední sloup. Protilehlý palác obsahoval nad plochostropým přízemím tři místnosti, z nichž dvě byly zaklenuty. Spojení pater umožňovaly pavlače.

Hrádek v K. Hoře stojí na nejasné hranici mezi hradem a opevněným městským palácem. Nestavěla ho přímo dvorská huť, nicméně je možno počítat s tím, že mistři budující vznosné interiéry hrádku s ní měli určité kontakty či povědomost o její produkci. Nápadná dispoziční podoba napovídá, že jako vzor Václavovi z Donína nejspíše posloužil pražský novoměstský Hrádek na Zderaze, který vystavěl Václav IV.

Hrad založil kolem roku 1300 Václav II. původně jako ryze účelový komplex budov mincovny a královské urbury  a soustředil zde výrobu mincí celého království. V letech 1390-1400 byl významně přestavěn Václavem IV. V letech 1496-99 byl areál na jihu rozšířen přístavbou mincmistrovského domu, později renesančně přestavěného. Výrazných úprav a zvýšení se hrad dočkal v 17.století. Puristická přestavba v letech 1893-98 zbořila některé původní stavby a znovu vystavěla pod vedením L. Láblera.

Hrad měl zhruba oválnou dispozici se samostatným opevněním, dvěma branami a kaplí. Další prostory tvořily - ražebna mincí zv. preghaus, dílny zv. šmitny, dvoupatrový královský palác a jiné. Šmitny měly průčelí označené vždy erbem města, z něhož sem byla ražba mincí přenesena. V této době též vznikla i průchozí čtverhranná vstupní věž. Na východní straně byl vystavěn typický věžovitý palác v jehož přízemí byl situován preghaus. Severní křídlo hradu obsahovalo i kapli Sv. Václava a Sv. Vladislava. Za václavské přestavby se ještě počítalo s potřebou obranyschopnosti, což dokládá výstavba parkánu. Stavba mincmistrovského domu koncem 15.století však již s Vlašským dvorem, jako objektem určeným k obraně, nepočítala.

okres Benešov

kraj Střed. Čechy