| Apsida | |
| Půlkruhové zakončení kněžiště převážně románských sakrálních staveb. Tato budova může obsahovat i několik apsid najednou. |
|
| Baroko | |
| Pojem označuje kulturní období přibližně mezi lety 1600 - 1750. | |
| Barokní architektura (chrámy, kláštery, zámky, městské paláce aristokratické i patricijské, zahrady, letohrádky) se vyznačuje velkorysým pojetím a monumentálními rozměry, barokní obrazy a sochy rozmáchlými a afektivními gesty, barokní krajinotvorba antikizující poetikou, náboženské náměty vizionářským vzletem. | |
| Jeho éra se přibližně kryje s érou zmohutnění evropských monarchií a moci katolické církve, kdy byla tzv. protireformací v některých zemích potlačována nekatolická náboženství."Zlatou érou" bylo baroko především pro hudbu, nástrojařství (houslařství, varhanářství). | |
| Baroku vděčí náš jazyk za své zachování a neobyčejnou kultivaci, která je dílem velkých českých literátů té doby. Mnohé kulturní osobnosti však musely pro své nekatolictví žít v exilu. | |
|
Význam baroka v české kultuře objevili v moderní době zejména Josef Pekař (*1870 - † 1937) a Zdeněk Kalista (*1890 - †1982). |
|
| Pojem označuje období středověké kultury asi od r. 1140 cca do r. 1500. | |
|
Místem původu gotiky byla Francie, kde lze počátky gotického katedrálního stylu pozorovat již v Normandii a v Burgundsku v poslední třetině 11. st. Z Francie expandovala gotika do jiných evropských zemí, zvláště do Německa, Anglie a do Čech. |
|
|
Základním znakem gotiky je vertikála - ať již jde o mimořádné zdůraznění výšky a "štíhlosti" staveb, nebo o nasměrování většiny umělecké tvorby "vzhůru", ke spirituálním představám. Šíří se životní styl rytířství. Umělecká produkce gotiky, zejména jejího ústředního tématu - katedrály, je v zjevné souvislosti s tehdejšími náboženskými a filozofickými proudy. |
|
|
Charakteristické znaky tohoto stylu jsou vznosná, do výše ženoucí architektura má povznášet mysl věřících, mnohé prvky chrámové stavby se vyznačují číselnou symbolikou, připomínající jednotlivé epizody bible. Pozdní gotika pak je doslova "krajková" kamenná výzdoba říms a průčelí, ukázka dekoračních řemesel, fantastických obrazů, plastik. |
|
| V českém umění se objevuje gotický sloh ve 13. stol. Jedinečnými památkami gotiky pak jsou u nás především několik staletí stavěný chrám sv. Víta v Praze na Hradčanech, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, z doby Karla IV. pak např. chrám Panny Marie před Týnem v Praze. Tento styl ovlivnil zásadním způsobem myšlení na panovnických a šlechtických dvorech. | |
|
Věda zabývající se znaky a erby. |
|
|
Hlízová věž |
|
|
Věž zbudovaná z bosovaného zdiva. U nás vzácná. K vidění pouze v Chebu, Zvíkově a Tachově |
|
|
Z italského cassa mata (krytý domek), palební postavení pro střelce z ručnic i pro těžší palné zbraně. Kasematy mají nejčastěji chodbovitý charakter a jsou provedeny v síle opevnění pod úrovní terénu. Slouží především k aktivní obraně paty opevnění a příkopů, mohou být též využity jako skladovací prostory (zvláště jako prachárny) a podobně. Představují typický prvek novověkých opevnění. U českých hradů se s nimi setkáváme pouze výjimečně v samém závěru jejich vývoje (Křivoklát - 2.brána) |
|
|
Kastel |
|
|
Pravidelný, vícevěžový hrad s obvodovou zástavbou, nejčastěji čtvercový či obdélný. Název je odvozen z latinského castellum (hrad) a v evropských zemích bývá chápan různě, nejčastěji však ve smyslu výše naznačeném, Značnou roli při vzniku kastelů hrálo nejen různě zprostředkované antické dědictví, ale i četné jiné příčiny a podněty. V Evropě kastely netvoří jedinou navzájem související skupinu. Naopak, nezávisle na sobě, z odlišných příčin, za odlišných okolností a genetických souvislostí, vzniklo několik typů. V Čechách 13. st.se setkáváme s impotovaným francouzským kastelem (Konopiště)a středoevropským kastelem. |
|
|
Kastellologie ("hradopravda") |
|
|
Mezní historická disciplína zabývající se studiem feudálních sídel.V celé Evropě probíhá proces k jejímu ustanovení jako samostatného vědního oboru. Pojetí kastellologie mohou být různá, pro českou kastellologii je charakteristická komplexní metodika studia, užívající ve vzájemné kombinaci metody a postupy vlastní několika speciálním disciplínám. Jejich aplikace se prolíná a doplňuje tak, jak se prolínaly a doplňovaly pestré stránky středověké reality a života konkrétního objektu. Vzhledem k množství informací, které přináší i pro ostatní speciální obory studia, si určité vůdčí postavení zachovává archeologie středověku. Uvedená metodika je vlastní v posledním čtvrtstoletí "české kastellologiké škole". Jejím užitím si v evropských souvislostech našeho bádání (díky plastičnosti výsledného obrazu, který stojí blíže středověké realitě, než výsledky studia pouze některého faktoru, vtrženého ze souvislostí jedinou speciální disciplínou) stále drží čestné místo. |
|
|
Kolébkový padací most |
|
| Vzácněji užívaný typ padacího mostu. Mostovka představovala dvouramennou páku, upevněnou na ose ve středu, a ve spuštěné poloze tvořila i podlahu průjezdu. Při vytažení tato část klesla do suterénu, a odkryla tak "vlčí jámu", která znamenala pro útočníky po eventuálním proražení brány další překážku. Nevýhodou byla nutnost vysunout čelní zeď suterénu brány před osu mostu, aby jej bylo možno zvednout do svislé polohy, v níž zapadal do vpadliny, lemující portál brány. Vysunutá spodní zeď většinou nedosahovala velké šíře a celé řešení nepřispívalo ke statice objektu brány. Navíc zeď trpěla nárazy zvedaného mostu. Kolébkové padací mosty máme doloženy až v době Václava IV. (Nový hrad u Kunratic, Helfenburk u Úštěka nebo Zlenice u Senohrab a několik dalších). | |
| Komenda | |
| Sídlo rytířského řádu, většinou charakteru hradu (Bouzov). V Čechách se setkáváme s komendou johanitů (maltézkých rytířů), německých rytířů, templářů a křížovníků s červenou hvězdou. | |
| Renesance | |
|
Pojem označuje období mezi gotikou a barokem t.j. cca od r. 1500 do r. 1600. Duchovní základ renesance tvořilo obrozené poznávání literatury a umění klasických národů, především Řeků a Římanů. |
|
| Toto hnutí vzniklo v Itálii a odtud se rozšířilo do Francie, Španělska, Německa, Čech i Anglie. Změna ve vnímání antiky oproti středověku byla ta, že středověk spatřoval v antice spíše jen předchůdkyni křesťanství, kdežto renesanční literáti a filozofové - humanisté viděli v antice samostatnou, nanejvýš dokonalou kulturu, která nebyla ničím překonána, a k níž se chtěli přiblížit jako k ideálu. Představitelem literárního humanismu je holandský filozof Erasmus Rotterdamský. | |
| Humanismus není ovšem s renesancí totožný, je jen jedním jejím proudem. Renesanci charakterizuje příklon k pozemskému oproti spiritualitě středověku, expanze člověka do světa, který jej obklopuje. Nastává rozvoj přírodních věd, stoupá zájem o astronomii; objevitelské cesty Kolumbovy a Magalhaesovy patří rovněž do této doby. Oproti středověkému ideálu akceleruje úloha jednotlivce ve společnosti. Renesance se stává "zlatou dobou" portrétu a malířství i sochařství, ale současně také velkou těžkou krizí celé církve. Je to doba církevní reformace. Přelom 15. a 16. st.znamená nejhlubší úpadek papežství. | |
| Románská doba | |
| Toto dějinné období trvalo asi od r. 1000 až do začátku gotiky v pol. 12. st., tedy do ranějšího feudalismu | |
|
Charakteristickým prvkem románského stylu je u chrámů výrazné sepětí věže s hlavní stavbou, krychle se zakulacenými dolními rohy a později kalichovité rostlinné, někdy i zvířecí motivy na hlavicích sloupů. Oblouky klenutí zpravidla tvoří půlkruhy. Celkový dojem staveb je robustní a pevný. Typickou románskou stavbou je např. chrám sv. Jiří na Pražském hradě.. Románský sloh je první styl, který se rozšířil v celé Evropě se svými národními modifikacemi. Mnišské řády clunyjských cisterciáků, premonstrátů a augustiniánských kanovníků podporovaly svou misijní činností a zakládáním klášterů jednotný ráz románského slohu. |
|
|
Oproti hradu se jedná o vojensky kvalitativně nižší typ středověkého feudálního sídla. Tvrz charakterizují menší rozměry, většinou s přímou vazbou na vesnici a hospodářské funkce. Na tvrzi sídlili drobní a nižší šlechtici a nalézáme jí i na zboží církevní vrchnosti.(někdy dnešní fary). Některé tvrze byly a jsou větších a honosnějších rozměrů, nežli některé hrady. V případě manských systémů velkých hradů byly tvrze rezidenčními objekty významnějších šlechtických manů. |
|
|
Z hlediska vojenského poskytovala tvrz majiteli bezpečí pouze v případě drobné války, ale pro velké a regulérní vojsko nepředstavovala většinou velký problém. |
|
|
Tvrze se začínají stavět v poměrně ranné době, t.j. cca v II. pol.13. st., používanějším typem feudálního sídla jsou až teprve ve 14. st. Zcela běžnými se stávají v době renesance a s nástupem baroka. Postupně se vytvořila dvě dispoziční (stavební) řešení. Prvé charakterizuje solitérní ("jednoduchý") objekt, nejčastěji obytná věž (donjon) či palác, druhá pak obvodová zástavba. Hranice mezi hradem a tvrzí není zcela jasná. Díky této, ne zcela jasné hranici, se s některými hrady můžeme dočkat v řazení mezi tvrze. |
|
|
Tympanon |
|
|
Vnitřní plocha štítu nebo horní části portálu ohraničená nadpražím. Tympanon může být prázdný, nebo většinou bohatě zdobený. |
|
|
Jeden z možný způsobů destrukce hradu, při němž se nerozvalí obvodové zdivo (hradby) a zadrží tak v sobě velké množství trosek hradních staveb. Zavřený hrad má obvykle podobu pahorku, jehož dnešní vrchol se nachází výrazně nad tehdejší "úrovní" středověku, například ve výši prvého nebo druhého patra. Ke vzniku takového hradu dochází nejčastěji destrukcí velké věže, což platí hlavně pro malé hrady. Jsou však i výjimky co se velikosti hradu týče nebo "bezvěžového" typu hradu. Takový hrad představuje ideální lokalitu pro archeologický průzkum, neboť nabízí velké množství informací z doby před i v momentě zániku. |
|
|
Zboží |
|
| Souhrn vsí, lesů, mlýnů a podobně, které příslušely k hradu jako zázemí, nebo výdělečná činnost. | |
|
Zemnice |
|
|
Jednopodlažní stavba obytného i hospodářského charakteru, zahloubená do terénu. Zemnice hrály důležitou roli ve městech ve 13. st. a v téže době byly užívány i jako významné a důležité stavby královský hradů. V dalším vývoji se zemnice užívají pro pomocné objekty, či na hradech nižší úrovně. |
|
