khorasuchdol

*SUCHDOL*
7 k západně od Kutné Hory.
		znak města Suchdol


Osada Suchdol je poprvé zmiňována v r. 1257 jako majetek Lutheruse ze Suchdola. Pak je zde doloženo ještě několik šlechtických majitelů a v polovině 14. st. získaly Suchdol některé kutnohorské patricijské rodiny.

Koncem 14. st. náležel Suchdol Petrovi Píškovi. Za tohoto majitele je zde poprvé zmiňována tvrz a to v souvislosti s obléháním vojsky uherského krále. Důvodem k obležení bylo Píškovo stoupenectví králi Václavu IV. Píškům náležel Suchdol až do začátku husitských válek.

Zakladatelem suchdolské tvrze byl některý z kutnohorských patriciů. Areál tvrze byl obklopen hradbou, vodním příkopem a valem. Vstup do tvrze byl po mostě přes příkop a dvojitou bránu. Tento vstup byl chráněn hlavní věží, umístěnou ve východním nároží areálu, jižně od brány. K této věži přiléhal jednopatrový gotický palác. V západním rohu stála další menší věž. Z gotické tvrze se zachovaly v současném objektu pouze některé obvodové zdi, kamenná sedátka v přízemí bývalé věže a část vnějšího portálu vstupní brány (viz. foto).

Po husitských válkách se majitelé Suchdola rychle střídali. V r. 1530 získal toto zboží od Jana Pařízka z Pařízku Václav Popel z Vestce. Při dělení rodového majetku po jeho smrti (1547) převzal Suchdol jeho syn Jan Popel. Za Popelů byla gotická tvrz přestavená na renesanční zámek. Jan Popel z Vestce se velmi zadlužil a byl proto nucen v r. 1571 prodat suchdolské panství Jiřímu Voděradskému z Hrušova.

Vzhledem k tomu, že byl Jiří Voděradský popraven v r. 1580 za lichvu, byla část jeho majetku zkonfiskována. suchdolské zboží však bylo ponecháno jeho synům Václavovi a Bohuslavovi, kteří se zde i usadili. V r. 1593, při dělení majetku zůstal Suchdol Bohuslavovi, ten však v r. 1612 zemřel a tvrz zdědila jeho dcera Kateřina Polyxena, provdaná z Donína. Pro velké dluhy byla nucena panství v r. 1631 prodat Egidiovi Fuksovi z Neuenburga.

V průběhu 30. leté války stihl Suchdol stejný osud jako jiná panská sídla, byl vydrancován v r. 1639 císařským vojskem. Pak následovalo několik dalších majitelů až v r. 1647 koupil Suchdol Jindřich Volf Berka z Dubé a připojil jej k malešovskému panství.

Panství bylo tehdy ve velmi špatném stavu. Zdi tvrze byly podmáčeny vodou z neudržovaných příkopů, budova byla bez oken a dveří. Po opravách tvrze, při kterých byla velká věž snížena na úroveň ostatních budov, sloužil objekt jako sídlo hospodářských úředníků. Majitelé zde pobývali jen výjimečně. Takto byla tvrz využívána až do r. 1738, kdy část zadluženého malešovského panství koupil profesor pražské university *Václav Neumann z Pucholce*, a Suchdol se stal jeho sídlem.

Za Václava Neumanna byly provedeny částečné barokní úpravy. Z této doby pochází některé dveřní a okenní ostění a zachovalý barokní krb. Vodní příkopy byly zrušeny a místo nich zřízena zahrada, ohrazená zdí. Po smrti Václava Neumanna prodali jeho synové Suchdol r. 1776 Frydrychu Karlovi z Osteina. Od té doby byl Suchdol opět spojen s Malešovem.

Nový majitelé tvrz využívali k hospodářským účelům. V první polovině 19. st. zde dokonce zřídili i cukrovar, jehož ředitelem byl svého času i archeolog F. J. Beneš. Po zrušení cukrovaru byl zámek používám již jen jako sýpka a skladiště.

Při první pozemkové reformě v r. 1925 získalo tvrz město Suchdol. Po druhé světové válce byla v jihozápadním křídle umístěna škola a k tomuto účelu byly upraveny příslušné interiéry. V 60. letech 20. st. zde byly zřízeny byty, knihovna a obřadní síň. V této době byla obnovena též původní sgrafitová omítka. V areálu bývalé tvrze se však i po této době nadále intenzivně stavělo. V současnosti se zde nachází městský úřad.

Vokolí se nachází tvrz Chotouchov, Přítoky, Malešov, severním směrem Hranice, Nebovidy, Pašinka a Lošany.

tvrz Souňov	zpět na okres K. Hora	tvrz Žáky