Kolín - tvrze

*KOLÍN*
	Město při ústí říčky Klejnárky do Labe založil, na místě původní kolonizační osady, kolem r. 1257 král Přemysl Otakar II. Velký rozvoj zaznamenal Kolín po vybudování železniční tratě z Prahy do Olomouce v letech 1843 - 1845. Současnou dominantou města je raně gotický trojlodní kostel sv. Bartoloměje, jehož chór dostavěl Petr Parléř ve 14. st. V jeho sousedství stojí zvonice ze 16. st. Zdejší *hrad* je zmiňován r. 1261 a byl, stejně jako město, pravděpodobně založen Otakarem II. Postupem doby byl přestavěn na renesanční zámek a pivovar. Raně barokní kostel Nejsvětější Trojice byl upraven v 18.st. Řada barokních měšťanských domů má gotická jádra. V bývalém židovském ghettu naleznete hřbitov s náhrobky z 15. - 19.st. V regionálním muzeu v Bradlově ulici expozice věnovaná historii města, bitvě u Kolína a např. slavným rodákům. V Kolíně se narodil Jakub Krčín z Jelčan, básník J.S.Machar, malíř R. Kremlička nebo Vincenc Morstadt, fotograf Josef Sudek a působil zde kapelník a skladatel F. Kmoch.


Bitva u Kolína byla jedním z důležitých střetnutí počínající sedmileté války, v níž se Rakousko marně snažilo porazit Prusko a získat tak pro sebe zpět ztracené Slezsko. Kolínské vojenské střetnutí však překazilo snahy pruského krále Bedřicha II. o ovládnutí Čech. O něco slabší pruská armáda se rozložila podél silnice na Kolín, zatímco rakouská obsadila strategicky výhodné výšiny mezi Svojšicemi, Pobořím, Chocenicemi a Křečhoří. K bitvě došlo 18.6.1757 v odpoledních hodinách. Po počátečním úspěchu Prusů nasadil rakouský velitel hrabě Daun do průlomu pluk tzv. "holobrádků" a podařilo se mu nepřítele zahnat na útěk. Boje skončily kolem 20.30 hod. Ve zmatku ustupující pruská armáda zanechala na bojišti na 13000 mrtvých ( Rakušané 9000 tisíc mrtvých). Poražený Bedřich II. byl nucen upustit od obléhání Prahy a urychleně odtáhl z Čech. Bitvu připomíná Rakouský památník z roku 1898 na návrší v Křečhoři a pruský z roku 1842 na vrcholu kopce Bedřichov nad vsí Vítězov.


Více na www.kolin.cz nebo na www.mukolin.cz

Informace: Městské informační centrum, tel: 321 712 021

Muzeum a Gotický dům je otevřeno celoročně.

NEBOVIDY I.

4 km jižně od Kolína.

Ves Nebovidy se poprvé připomíná r. 1268 jako majetek Kunata z Nebovid. V průběhu 14. st byly Nebovidy rozděleny na dvě části. V každé z nich vznikla tvrz, přičemž tato tvrz je považována za starší, nežli v druhé části vsi. Tato část Nebovid náležela Baltazarovi (Bazkovi) z Nebovid a jeho bratru Kašpárkovi z Nebovid (zakladateli zemanské rodiny Kašpárků). Tento stav je připomínán ještě r. 1439.

R. 1473 zdědil Nebovidy I. (ves i tvrz, která se tehdy nazývala Okrouhlá), stojící v sousedství románského kostela, Baltazarův syn Jindřich z Nebovid (předek zemanské rodiny Chotouchovských). Jindřich před tímto datem ještě získal i druhou část vsi (viz. níže). Později prodal celé Nebovidy Janu Plzákovi z Nebřezí, od něhož r. 1477 získal panství kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé.

V této době byla tvrz Nebovidy I. (Okrouhlá) pravděpodobně opuštěná a současní majitelé obývali tvrz v druhé části vsi. Za husitských válek byla opuštěná tvrz zničená a později přeměněná na faru. V r. 1900 vyhořela a její zbytky byly zbořeny. Přibližně na původních základech byla vystavěná fara nová.

Další historie se váže k druhé polovině vsi.

V současné době z původní tvrze jsou zachovány pouze sklepy, které se nachází nyní ve dvoře "nové" fary a jsou více méně nepřístupné.

NEBOVIDY II.

4 km jižně od Kolína

Obec Nebovidy byla ve 14. st. rozdělena na dvě části. Jednu část, nazývanou tehdy Okrouhlá, vlastnil Baltazar z Nebovid a jeho bratr Kašpar. Druhá část náležela Janovi ze Struhařova. Petr ze Struhařova, Janův nástupce, ji před r. 1436 postoupil Václavovi z Klenové a ten ji ještě téhož roku prodal své manželce Machně a jejímu bratrovi Janovi z Kozojed. Dalším majitelem této části vsi byl Bohuslav z Nebovid, který ji postoupil svému bratrovi Jindřichovi z Nebovid, čímž Jindřich získal obě části (viz. níže) a obratem ruky je prodal Janu Plzákovi z Nebřezí.

Na přelomu 15. a 16.st. se majitelem Nebovidského panství a tvrze stal kutnohorský měšťan Jan Hanykéř ze Semína, který byl povýšen do rytířského stavu. Před tímto majitelem se zde ještě vystřídalo ještě několik vlastníků. Po Janově smrti († 1522) zdědili Nebovidy jeho synové.

Za Hanykéřů byla tvrz přestavěná v renesanční zámek. Po smrti posledního z Janových synů, Viléma, zdědila panství jeho neteř Ludmila, provdaná za Jiřího Hášu z Újezda. Ten Nebovidy zadlužil a byl nucen je v r. 1610 prodat Pavlu Hrabaňovi z Přerubenic, který Nebovidské panství spojil s panstvím Červené Pečky. Protože se tvrz nestala panským sídlem, sloužila nadále jako hospodářská budova. 30-ti letou válku přečkala bez větších poškození i když v té době ves Nebovidy byla celá zničená. Od poloviny 17. st. do počátku 18. st. vlastnili nebovidskou tvrz Trautmannsdorfové. Od nich v r. 1713 získal panství Karel Jáchym Breda.

Tvrz tehdy byla kamenná, jednopatrová budova krytá šindelovou střechou. V přízemí byly kamenné sklepy a chlévy, bývalé pokoje v prvním patře byly využívané jako sýpka. Tvrz byla opevněna příkopy a valy.

V současné době z původní tvrze jsou zachovány pouze obvodové zdi sýpky bývalého dvora uprostřed vsi (viz. foto). V sousedství sýpky bývala školní budova. Jako sýpky a skladu je původní těleso tvrze využíváno i dnes společně s přilehlým dvorem k soukromým podnikatelským účelům.

Více na www.oku-ko.cz/pamatky/

V okolí města Kolín doporučujeme navštívit město Kutná hora, nebo zámek Červené Pečky, tvrze Hranice nebo Pašinka.

KOLÍN Č.BROD
	Týnec nad Labem	*Hradenín*
	*Nebovidy*	*Cerhenice - 1*
	*Pašinka*	*Cerhýnky - 2*
	*Hranice*	*Malotice*
	*Chotouchov*	*Přistoupim*
	*Lošany*	Radim - 3
	Tuklaty	*Tuchoraz*
		Libenice

okres K. Hora	okres Kolín	okres Ml. Boleslav