Středočeský kraj |
Okres Kolín - TVRZE |
KOLÍN Č.BROD |
|
|||
Týnec nad Labem | Hradenín | |||
Nebovidy | Cerhenice - 1 | |||
Pašinka | Cerhýnky - 2 | |||
Hranice | Malotice | |||
Chotouchov | Přistoupim | |||
Lošany | Radim - 3 | |||
Tuklaty | Tuchoraz | |||
Libenice | ||||
- tvrz | - tvrz ruina | - tvrz zaniklá |
KOLÍN | |
|
Město při ústí říčky Klejnárky do Labe založil, na místě původní kolonizační osady, kolem r. 1257 král Přemysl Otakar II. Velký rozvoj zaznamenal Kolín po vybudování železniční tratě z Prahy do Olomouce v letech 1843 - 1845. Současnou dominantou města je raně gotický trojlodní kostel sv. Bartoloměje, jehož chór dostavěl Petr Parléř ve 14. st. V jeho sousedství stojí zvonice ze 16. st. Zdejší hrad je zmiňován r. 1261 a byl, stejně jako město, pravděpodobně založen Otakarem II. Postupem doby byl přestavěn na renesanční zámek a pivovar. Raně barokní kostel Nejsvětější Trojice byl upraven v 18.st. Řada barokních měšťanských domů má gotická jádra. V bývalém židovském ghettu naleznete hřbitov s náhrobky z 15. - 19.st. V regionálním muzeu v Bradlově ulici expozice věnovaná historii města, bitvě u Kolína a např. slavným rodákům. V Kolíně se narodil Jakub Krčín z Jelčan, básník J.S.Machar, malíř R. Kremlička nebo Vincenc Morstadt, fotograf Josef Sudek a působil zde kapelník a skladatel F. Kmoch. |
|
|
Bitva u Kolína byla jedním z důležitých střetnutí počínající sedmileté války, v níž se Rakousko marně snažilo porazit Prusko a získat tak pro sebe zpět ztracené Slezsko. Kolínské vojenské střetnutí však překazilo snahy pruského krále Bedřicha II. o ovládnutí Čech. O něco slabší pruská armáda se rozložila podél silnice na Kolín, zatímco rakouská obsadila strategicky výhodné výšiny mezi Svojšicemi, Pobořím, Chocenicemi a Křečhoří. K bitvě došlo 18.6.1757 v odpoledních hodinách. Po počátečním úspěchu Prusů nasadil rakouský velitel hrabě Daun do průlomu pluk tzv. "holobrádků" a podařilo se mu nepřítele zahnat na útěk. Boje skončily kolem 20.30 hod. Ve zmatku ustupující pruská armáda zanechala na bojišti na 13000 mrtvých ( Rakušané 9000 tisíc mrtvých). Poražený Bedřich II. byl nucen upustit od obléhání Prahy a urychleně odtáhl z Čech. Bitvu připomíná Rakouský památník z roku 1898 na návrší v Křečhoři a pruský z roku 1842 na vrcholu kopce Bedřichov nad vsí Vítězov. |
|
Více na www.kolin.cz nebo na www.mukolin.cz | |
Informace: Městské informační centrum, tel: 321 712 021 | |
Muzeum a Gotický dům je otevřeno celoročně. | |
NEBOVIDY I. |
4 km jižně od Kolína. |
Ves Nebovidy se poprvé připomíná r. 1268 jako majetek Kunata z Nebovid. V průběhu 14. st byly Nebovidy rozděleny na dvě části. V každé z nich vznikla tvrz, přičemž tato tvrz je považována za starší, nežli v druhé části vsi. Tato část Nebovid náležela Baltazarovi (Bazkovi) z Nebovid a jeho bratru Kašpárkovi z Nebovid (zakladateli zemanské rodiny Kašpárků). Tento stav je připomínán ještě r. 1439. |
R. 1473 zdědil Nebovidy I. (ves i tvrz, která se tehdy nazývala Okrouhlá), stojící v sousedství románského kostela, Baltazarův syn Jindřich z Nebovid (předek zemanské rodiny Chotouchovských). Jindřich před tímto datem ještě získal i druhou část vsi (viz. níže). Později prodal celé Nebovidy Janu Plzákovi z Nebřezí, od něhož r. 1477 získal panství kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé. |
V této době byla tvrz Nebovidy I. (Okrouhlá) pravděpodobně opuštěná a současní majitelé obývali tvrz v druhé části vsi. Za husitských válek byla opuštěná tvrz zničená a později přeměněná na faru. V r. 1900 vyhořela a její zbytky byly zbořeny. Přibližně na původních základech byla vystavěná fara nová. |
Další historie se váže k druhé polovině vsi. |
V současné době z původní tvrze jsou zachovány pouze sklepy, které se nachází nyní ve dvoře "nové" fary a jsou více méně nepřístupné. |
NEBOVIDY II. | ||||||||
4 km jižně od Kolína | ||||||||
Obec Nebovidy byla ve 14. st. rozdělena na dvě části. Jednu část, nazývanou tehdy Okrouhlá, vlastnil Baltazar z Nebovid a jeho bratr Kašpar. Druhá část náležela Janovi ze Struhařova. Petr ze Struhařova, Janův nástupce, ji před r. 1436 postoupil Václavovi z Klenové a ten ji ještě téhož roku prodal své manželce Machně a jejímu bratrovi Janovi z Kozojed. Dalším majitelem této části vsi byl Bohuslav z Nebovid, který ji postoupil svému bratrovi Jindřichovi z Nebovid, čímž Jindřich získal obě části (viz. níže) a obratem ruky je prodal Janu Plzákovi z Nebřezí. |
||||||||
|
||||||||
Za Hanykéřů byla tvrz přestavěná v renesanční zámek. Po smrti posledního z Janových synů, Viléma, zdědila panství jeho neteř Ludmila, provdaná za Jiřího Hášu z Újezda. Ten Nebovidy zadlužil a byl nucen je v r. 1610 prodat Pavlu Hrabaňovi z Přerubenic, který Nebovidské panství spojil s panstvím Červené Pečky. Protože se tvrz nestala panským sídlem, sloužila nadále jako hospodářská budova. 30-ti letou válku přečkala bez větších poškození i když v té době ves Nebovidy byla celá zničená. Od poloviny 17. st. do počátku 18. st. vlastnili nebovidskou tvrz Trautmannsdorfové. Od nich v r. 1713 získal panství Karel Jáchym Breda. | ||||||||
|