Hradenín, jako ves, je poprvé doložen  v r. 1265 coby majetek Předoty z Hradenína. Další majitelé byly např. Zbyslav nebo Brům, počátkem 14.st Litobor, Jindřich , Zbyslav a Michal z Hradenína. Jindřich je v r. 1332 připomínán jako správce Lanšperského panství odňaté, Janem Lucemburským zbraslavskému klášteru. Po zbytek 14 st. zprávy o Hradeníně mizí, až v r.1398 je zde uváděn jako majitel bohatý kutnohorský patricij Mikuláš Písek. Pravděpodobně tento majitel byl zakladatelem věžovité gotické tvrze.

Tvrz stojí na "nevysoké skalce" v údolí potoka Blinky, z něhož byl napájen i rybník, který byl součástí opevnění. Kromě kamenné hradby zde byly ještě vylámány ve skále příkopy napájené vodou a před nimi val. Přístup k tvrzi byl po padacím mostě od západu přes hospodářský dvůr.

Po Mikuláši Pískovi je zde doložen další majitel Reinhard z Mulhausenu a po jeho smrti dcera Ofka, která Hradenín postoupila svému strýci. Ten zde sídlil až do své smrti v r. 1450. Spory o tento majetek však začaly už v r. 1437, kdy si na odúmrť po Rajnhardovi dělal nárok král Zikmund. Vleklé spory trvaly až do r. 1460, kdy nakonec tvrz získala od krále Jiřího z Poděbrad vdova po strýci Ofky. Po dalších změnách majitelů je nutno uvést, že v r. 1513 Hradenín náležel bratrům Albrechtu a Václavu Amchovým z Borovnice, za nichž došlo ke stavebním úpravám tvrze. Tyto úpravy se týkaly hlavně opevnění a gotické věže.

V r. 1531 je zde již ale uváděn jiný majitel Jindřich z Dobřichova a ten byl vystřídán Bohumilem Horňateckým z Dobročovic. Koupí od tohoto majitele získala tvrz Anna z Tloskova a dva bratři - Hynek a Ctibor Nečanských z Minic. Nečanští byli pány na Hradenínu až do r. 1600. Po tomto roce získal toto zboží Václav Šatný z Olivetu. Vzhledem k tomu, že si nový majitelé postavili v areálu novou renesanční  budovu, byly původní gotické obytné prostory opuštěny. Byly také provedeny další stavební úpravy. Například padací most byl nahrazen mostem zděným, některé budovy byly zrušeny, bránu nahradil průjezd v nové budově. Hradenínská tvrz se se svým areálem od klasických tvrzí  značně odlišovala a proto při prodeji v r. 1600, byla označována jako hrad.

Vr. 1720 koupilo takto vzniklý hospodářský celek od Františka Josefa z Valdštejna město Kutná Hora. Ta koncem 18.st. hradenínský dvůr opět rozparcelovala a pozemky byly předány bývalým poddaným města Kutné Hory. Tím vznikla dnešní vesnice, jejíž střed si dosud zachoval půdorys bývalého dvora (viz foto). Tvrz byla změněna na samostatnou usedlost jejíž majitelé bydleli v renesanční budově a zbytek využívali jako skladiště a sýpku.

V r. 1955 byla zasažena věž bleskem a velmi poškozena. Další škody na objektech tvrze způsobilo místní, necitlivé hospodaření komunistického systému. V r. 1972, po převzetí objektu státem, byl vypracován plán na záchranu a rekonstrukci této historické památky, především třípatrové věže z lomového kamene a bosovaným nárožím, který do dnes není dodržován a je neustálým předmětem sporů mezi současnými majiteli a památkovým úřadem.

V okolí Cerhýnky, Cerhenice, Lošany, Malotice, město Kostelec nad Černými Lesy, Český Brod, Tuchraz a Přistoupim.

tvrz Cerhýnky

zpět na okres Kolín