Sasko

Kraj  Sasko - HRADY
LIEBAU     
malý správní hrádek

lokace :    50°34'5.59"S   /    12° 9'59.60"V

znak kraje Fojtland

 

V malebné krajině zvané Vogtlandské Švýcarsko na pravém břehu řeky Halštrov, na skalní ostrožně mezi 2 malými obcemi Barthmühle a Rentzschmühle, se rozkládá nevelká zřícenina hradu Liebau.
První písemná zmínka o zdejším rytířském sídle (castrum Lubawe) pochází z r. 1327, ve spojení s dalšími opevněními (munitio) Schöneck, Gansgrün, Planschwitz, Stein, Türbel a Guttendorf, které fojt Jindřich z Plavna přinesl lénem českému králi. Výraz "pevnost" nás odkazuje na existenci významnější opevněné stavby, zatímco Lubawe je staré slovanské místní jméno, z kterého lze usoudit, že v té době vzniklo malé lužickosrbské osídlení, předchůdce pozdější německé vesnice Liebau.
„Castrum" bylo vybudováno na jádře ještě starší dispozice, pravděpodobně ještě před r. 1200, hrabětem z rodu von Eberstein, jako prvním lenním pánem území kolem Plavna. Hrad nechali vystavět k ochraně svých území na severní hranici lužickosrbské malé župy Dobna.  V r. 1357 vyměnil plavenský fojt Jindřich Starší hrad Liebau s dalšími statky s rodem Wettinů. Po této změně majitelů nebyli v následujících letech zde usedlí hradní páni uvedeni v žádných listinách a jsou nám tudíž neznámí. Až r. 1430 je písemně uveden šlechtic z rodu Walmann, tehdy usedlý ve Vogtlandu. Jen o málo let později, v listině z r. 1441, se na hradě Liebau (Lobaw) usídlil rod Dölau (Dolen, Dolyn). K jejich panství v r. 1502 patřili kromě zdejšího hradu tři herberky v Liebau, obec Barthmühle, tři statky ve vsi Trieb, dva v Jocketa, jeden u Neudörfelu, dva v Röttis a dvě částí lesa zvaného Gräfenstein.
Hrad svou původní funkci hraničního opevnění dávno ztratil, proto z důvodu reprezentace a pohodlí byl mezi r. 1500 až 1550 přestavěn v renesančním slohu. V r. 1640 vyplenili areál švédští žoldnéři a zapálili schodišťovou věž, která byla již r. 1644 znovu vybudována. Až na krátké přerušení mezi lety 1599 až 1607 zůstalo panství Liebau do r. 1725 v rukou rodiny Dölau, posledním mužským majitelem byl Bohuslav Kristyán z Dölau na Ruppertsgrünu. Jeho paní Sofie Kristýna roz. z Planitz bydlela od jeho smrti v r. 1720 až do své smrti r. 1725 na Liebau, podle její závěti se sem přestěhovala její sestra Jana Karla z Beust, která v tomto neútulném zámku pobývala až do r. 1742. Od té doby nevyhovující a opuštěná stavba pustla a již na konci 18. stol. byla označována jako zřícenina.
Tak byl areál v 18. stol. pronajat svým šlechtickým majitelem a od r. 1786 měl prvního majitele měšťanského původu, obchodníka z Plavna, pana Veverku (Eichhorn). V r. 1862 získal zříceninu obchodní rada Karel Traugott Sieber z Ronneburgu, on a jeho syn Filip Oto Sieber nezmodernizovali jen zemědělskou usedlost statku, ale nechali také vybudovat nový reprezentativní panský dům v neogotickém stylu, který bohužel rovněž následkem vyvlastnění r. 1945 se proměnil ve zříceninu.
Od r. 1991 pořádá Spolek lidové hudby "De Gockeschen" každoročně v areálu zříceniny obklopené listnatým lesem slavnosti. Při této příležitosti se potkávají přátelé lidové hudby z Vogtlandu, Durynska, Horních Franků a Čech a užívají si hudby, zpěvů a tanců. Zvláštností oslav je zřeknutí se honorářů, veškerá organizační příprava je v rukou spolku a je neplacená. Spolek dosáhl s podporou správy místní obce a poslance zemského sněmu zajištění finančních prostředků na zachování zříceniny.
Mezi roky 1995 až 1997 byly provedeny ve spolupráci se zemským úřadem pro archeologii nutné zabezpečovací práce - odstranění volného zdiva. Současně byla celá stavba stabilizována, připevněny koruny zdí speciální maltou za použití částí originálního materiálu. Po archeologickém průzkumu zůstaly dosud neodstraněny rozsáhlé sutiny uvnitř hradního areálu.

Malá fojtská pevnost se po r. 1327 patrně skládala pouze z obranné a obytné věže, věže brány s padacím mostem a jedné obvodové hradby s ochozem. Kromě toho byl areál z východní strany chráněn jedním hlubokým šíjovým příkopem, druhá strana zůstala pro svou exponovanou polohu na strmé skalní ostrožně nad údolím řeky Halštrov neopevněna.
Dnes jsou ještě k vidění zbytky části schodišťové věže, paláce, jakož i obvodové zdi z pozdějšího rytířského statku.
V okolí se nachází hrady Jossnitz a Elsterberg

 hrad Lauterstein

zpět na mapu Saska - Chemnitz

 hrad Mechelgrun