Sasko |
Kraj Sasko - HRADY |
|
|
MECHELGRÜN | |
vodní hrad bavorského osídlení | |
lokace : 50°28'49.91"S / 12°14'15.19"V | |
znak okresu a obce Theuma |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
První písemná zmínka o zdejším hradu pochází již z r. 1267. V r. 1466 se stává největším panstvím v celé oblasti Vogtlandu. Kolem pol. 15. stol. byl v rukou rodu Rabe. Jan Rabe (havran) z Mechelgrünu získal v r. 1298 hrad Wildstein, chebské rodové sídlo rodiny Nothaftů, od svého tchána Engelharda Nothafta. Jeho manželka Mechthilda, rozená Nothaft z Wildsteinu, byla matkou rodu, který se během staletí rozdělil do několika linií vládnoucí v oblasti Vogtlandu, rozvětvené rodiny Rabe. | |
V sousední obci Theuma se nachází kostel, který již od r. 1267 sloužil jako farní i pro ves Mechelgrün a jsou zde pohřbeni členové zdejších panských rodin. Nejstarší náhrobní kámen připomíná na r. 1567 zesnulou Markétu Rabe, rozenou z Wolfersdorffu, která byla provdána za Daniela Rabe na Schloditzu. Ostatní náhrobní desky patří členům rodině z Tettau na Mechelgrünu, a sice Vilémovi z Tettau († 1584), jeho manželce Kateřině z Tettau, roz. Zedtwitz, a jejím dětem - Adam († 1579 jako kojenec ve 33 týdnu), Anna Marie († 1587 ve věku 20 let) a Kateřina († 1592 jako 22-letá). Na dalším náhrobním kameni je zobrazené břevno, které na první pohled zdobilo rodový znak patřící Nothaftům, jedná se však o erb rodiny Zedtwitzů a Feilitzschů (kromě toho ještě erb z Tettau a Witzlebenu) a vztahoval se na otcovský případně mateřský původ zesnulých. | |
Další epitaf je věnován Janu Bedřichovi z Tettau († 1586), jednom z bratrů Viléma z Tettau. Zvlášť do oka padne epitaf Adama z Tettau, kterého zmínil farář Garms ve své r. 1935 vytištěné kronice kostela v obci Theuma. | |
Nedaleko starého vodního hradu se též nalezneme hradiště zvané Turmhügelburg, vzniklé v době prvního osídlení zdejší oblasti, které bylo ještě v r. 1378 významné natolik, že se jedna větev rodiny Nothaftů po něm nazývala. Kolonizační činností rodu Nothaftů z Wildsteinu se vytvořilo rozsáhlé území sahající až do údolí potoka Schwarzbach, které po dlouhou dobu bylo severní hranicí řezenského biskupství a Chebska. Nejlepší důkaz pro severobavorské osídlení v jižním výběžku saského Vogtlandu tvoří ještě dodnes zachované chebské nářečí. | |
S přechodem panství Wildstein na rodinu Rabe z Mechelgrünu, změnil také pozdější Markneukirchen své majitele. R. 1475 byla ve východní věži zřízena hradní kaple. V r. 1670 došlo k rozsáhlému požáru celého areálu, při němž byla většina staveb poškozena, neboť vyhořela téměř do základů, přesto jeho tehdejší majitel nechal všechno opravit a znovu vystavět. V průběhu 19. stol. nechali jeho majitelé provést další různé přístavby. | |
Zámecké panství Mechelgrün patřilo až do r. 1945 rodině pana profesora Uibriga. Po II. sv. válce r.1946 byly všechny tyto přístavby odstraněny. Vodní zámek Mechelgrün byl r. 1948 již v dezolátním stavu, části zdí odpadly a v r. 1978 se zřítily zbývající střechy. Zajištění koruny zdiva rozpadající se památky mělo údajně proběhnout r. 1992, plánovalo se dokonce s celkovou rekonstrukcí hradního areálu a přeměnění památky na hotel, avšak bohužel k ničemu již z finančních důvodů nedošlo. Od doby třicetileté války vzkvétala tradice nedaleko situovaného Marktneukirchenu, jako města zručných výrobců hudebních nástrojů, na což upomíná muzeum hudebních nástrojů umístěné v jedné z nejstarších budov obce. | |
V okolí se nachází hrady Jossnitz, Plauen a Voigtsberg | |