Sasko |
Kraj Sasko - HRADY |
|
|
MYLAU | |
nejlépe zachované středověké opevnění oblasti saského Vogtlandu | |
lokace : 50°37'6.06"S / 12°15'55.38"V | |
znak okresu a města Mylau |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mylau se leží v blízkosti slavného železničního mostu nad údolím Göltzsch, v severní části Vogtlandu, nedaleko Reichenbachu. Hezké údolí Göltzschtal tvoří krajinný rám malého města, jenž může děkovat za svůj vznik stejnojmennému hradu. | |
|
|
Na strmé skalní ostrožně nad ústím potoka Milin (Raumbach) do řeky Göltzsch stojí rozsáhlá dispozice hradu Mylau. Se svými třemi věžemi, 27 m vysokým bergfritem, „Červenou věží“ a „Zvonkovou věží“, a se dvěma nádvořími se jedná o nejlépe zachované středověké opevnění oblasti saského Vogtlandu. | |
Základní koncepce hradního opevnění je ovšem již románského založení. Předpokládá se, že k založení hradu došlo po r. 1180, v průběhu kolonizace zdejšího území Vogtlandu císařem Bedřichem Rudovousem (Friedrichem Barbarossou), které sloužilo poté jako sídlo říšských vazalů. V r. 1212 je hrad centrem stejnojmenného panství, v témže roce jej císař jako zemské léno daroval českému knížectví. Tudíž zpráva hovořící o tom, že císař Karel IV. získal hrad v r. 1367 pro českou korunu, se nezakládá na pravdě. Téhož roku hrad navštívil Karel IV. a propůjčil Mylau městská práva, což dodnes připomíná v městě zachovaný jeho erb. | |
Poté co hrad r. 1422 připadl saským kurfiřtům, započalo se s celkovou přestavbou, především pak v 16. stol. se hradní dispozice výrazně změnila z obranné na obytnou a reprezentační. Humanistický vzdělanec Josef Lewin Metzsch (1508 až 1571), přítel Lutherův, byl významným obyvatelem hradu. Tehdy jej jeho velký příznivec reformace v Sasku Jiří Spalatin nazýval "Ozdobou fojtlandské šlechty". | |
Po třicetileté válce bylo nejdůležitějším odvětvím živností ve městě ruční tkalcovství. V r. 1772 byl hrad opuštěn a dále již nesloužil jako šlechtické sídlo. R. 1808 nechal v prostorách hradu bankéř a tehdejší majitel Kristián Gotthelf Brückner zřídit velkou přádelnu bavlny, jednalo se o první továrnu v severní části území Vogtlandu. R. 1836 byl v Mylau sestaven první parní stroj saského Vogtlandu. Spolu s Reichenbachem a Netzschkau se zařadilo město kolem r.1860 k významným místům saského textilního průmyslu. | |
Dalšímu rychlému úpadku a chátrání celé stavby zabránilo až v r. 1892 založení Zámeckého spolku Mylau. Tím že byl od té doby hrad využíván jako restaurace, národopisné muzeum a radnice mohl být zachován nejen jako důležitý svědek historie, ale také jako významná architektonická památka s hodnotnými dekoračními prvky (mj. nádherné malby). | |
|
|
Na nejvyšším místě dispozice stojící válcový bergfrit s tloušťku zdí v základně 2,5 m, hranolová Zvonková věž je dnes zakončena barokní lucernou. Na hranolové Červené věži stojí za povšimnutí záchodový arkýř (prevet, česky také výsernice). Mohutné gotické předhradí pochází ještě z doby, kdy území patřilo k Čechám. Rozkládá se až ke kostelu a svou velikostí je ojedinělé na celém území Saska. První fáze výstavby proběhla již koncem 12. stol. Později byla dispozice neustále rozšiřována dle svého významu. Koncem 18. stol. byl však opuštěn jako sídlo šlechty a následně prodán v dražbě. Za využívání jako továrny a skladiště docházelo k jeho chátrání a prostory byly také stavebně upravovány. Změna přichází až se založením místního historického spolku. | |
Tehdy vznikl podle vzoru slavnostní síně na hradě Wartburg vznikl po r. 1896 vzácný prostor - radní síň. Druhé nádvoří hradu, jinak horní, je označováno jako "Císařský dvůr". Zde, v dřívějším domě žen, se nalézají vstupy do muzea a hradního sklepení. Naproti, v Panském domě (palác), byla v r. 1896 zařízena nádherná radnice. Jeho nádvorní průčelí reprezentuje štít korunovaný insigniemi německého císařství. | |
Od městské brány k hradu vede "Císařská cesta", kterou se dostaneme až do horního hradního nádvoří. Na 13 zastávkách se návštěvníci dozví spoustu informací o této středověké stavbě s jejími věžemi, bránami, zdmi a baštami, včetně příkopu z doby panování českých králů Karla IV, Václava IV. a Zikmunda. Druhou hradní stezkou "Rytířskou", se člověk dostane městskou bránou přes trh do Obermylau | |
Muzeum hradu Mylau je největším muzeum oblasti Vogtlandu, vlastní největší přírodovědnou sbírku nejen domácích, ale i exotických zvířat, dále asi 15 000 druhů hmyzu, 1 000 preparátů ptáků, 700 savců a asi 2 000 hornin a nerostů. Kromě toho muzeum informuje o císaři Karlu IV., jakož i historii hradu, stavbě mostu Goltzschtalbrücke – největším cihlovém mostě na světě vystavěném v letech 1846 až 1851, i geologii a hornictví ve Vogtlandu. Součástí je prohlídka ruční tkalcovny, jakož i reprezentativní „Metzschzimmer“ v r. 1893 tehdejší zámecké hospody. Na kdysi hlavní přádelnu bavlny Saska upomíná biedermeierem zařízený Brucknerův pokoj. Perlou muzea je barokní sál, kde je vystaveno přes 40 vedut s evropskými barokními rezidencemi z doby kolem r. 1750, jedinečná sbírka nejen v Sasku. | |
Nejblíže stojí vodní tvrz Netzschkau |