stránky hradu Netzschkau


*NETZSCHKAU*
*renesanční a první zámek v Sasku*
*lokace : 50°36'53.20"S / 12°14'54.34"V*
znak městečka Netzschkau







Pokud projíždíte malou obcí Netzschkau v saském Vogtlandu, tak se zdá, že nemá na první pohled co nabídnout. Velkým turistickým lákadlem je totiž most Goltzschtalbrücke a v sousedním městě stojící hrad Mylau, takže návštěvník malý zámek Netzschkau lehce přehlédnete. Skrytý za vysokými stromy nedaleko trhu, leží přímo naproti kostelu. Jeho exteriéry byly v nedávné době kompletně restaurovány, zámecké zdi jsou proto tak nápadné svým velkým barevným kontrastem bílého vápna pod červenou barvou. V pozdně gotickém slohu byl vystavěn stupňovitý štít a okna obdržela ostění s drapériovým obloukem, čímž zámek získal na zajímavosti.

Když Kolumbus objevil Ameriku, budoval se v obci Netzschkau první zámek v Sasku. Tehdy začalo období obytných zámků. Jejich obyvatelé měli stále vzrůstající požadavky nejen na soukromé působivé pokoje, ale i velkorysé, dobře osvětlené sály, čímž chtěli zvýšit kvalitu svého bydlení. Zámky tenkrát nahradily na obranu zaměřené hrady za otevřené reprezentativní stavby.

Stavebníkem zámku Netzschkau byl Kašpar Metzsch, který měl u saského dvoru velký vliv. Kašpar podporoval financování a realizování svého stavebního záměru, pravděpodobně získal studenta - budovatele zámku Albrechtsburg v Míšni, Arnolda Vestfálského. Tak vznikl pouze v přibližně třech letech podélný dům s válcovou a hranolovou věží.

Rodina Metzsch však nestavěla zámek jako své sídlo, neboť jejich hlavním bydlištěm zůstal i nadále sousední hrad Mylau. Naopak prodali zámek v r. 1578 Kryštofu Reiboldovi. Po krátkém mezidobí Reiboldova panství jej získal v r. 1616 Jan Arnošt Bose, společně s příslušným rytířským statkem. Jeho syn Karel Bose v mládí bojoval pro francouzského krále a dostalo se mu četných vyznamenání. Na cestě domů se seznámil se svou první ženou, zdědil panství r. 1626 a protože nebyl s dosavadním uspořádáním zámku spokojen, nechal jej opravit a zmodernizovat. Během krátké doby tak vznikla dvě další křídla, kromě toho byla ke komplexu budov přistavěna nová kaple, která zpočátku sloužila jen majitelům. Obyvatelé zdejší obce museli i nadále na bohoslužby chodit do sousední vsi. Karel Bose dal také dřevěné stropy zámku „vyšlé z módy“ vyzdobit četnými štuky, stěny získaly rovněž nový vzhled. Díky Bosově moci a politické obratnosti nebylo panství Netzschkau během třicetileté války vypleněno ani vypáleno. Bose zemřel v r. 1657 a byl pochován v kostele Panny Marie ve městě Zwickau (*Cvikov*).

Po něm zámek zdědil jeho syn Karel Bohumír, jenž výrazně do jeho podoby však nezasáhl. Po této rodině bylo panství majetkem několika dalších rodů, kteří se zde rychle vystřídaly, než se stal vlastnictvím pánů z Schönburg-Glauchau. Tento rod nechal vybudovat ve druhé pol. 19. stol. zámecký park v anglickém stylu. Po smrti poslední hraběnky z rodu Schönburg-Glauchau r. 1944 získalo objekt město Netzschkau zámek i s parkem za cenu 100 000 říšských marek.

Již od dob poslední hraběnky se zámek ocitl v dezolátním stavu a dále pustl, r. 1947 se zřítil strop koncertního sálu. O šest let později muselo být zbouráno Bosem vystavěné severní a východní křídlo, kvůli akutnímu zchátralému stavu. Zámecká kaple v té době již dlouho neexistovala, nato byl v 70-tých letech rytířský statek a r. 1988 „Švýcarský“ domek strženy. Právě tak musel rybník v parku „ustoupit“ hřišti

Dodnes zůstala stát pouze jen ta část zámku, kterou nechal vystavět Metzsch kolem r. 1492, všechny další rozšíření a úpravy existují již jen na fotografiích a obrazech. Mnoho lidí se zdarma podílelo v rámci oprav na znovuzrození této významné památky, a vděčíme jim za to, že malá část původních budov mohla být otevřena návštěvníkům. Od r. 1964 řídili pracovníci kulturního spolku nutné zajišťovací práce a opravy, ale teprve v r. 1990 byly schváleny peníze, jenž umožnily rozsáhlé sanování celé stavby. Později byly provedeny také vykopávky, jejichž výsledky si může návštěvník prohlédnout uvnitř zámku.

Nadace založená r. 1998 organizuje *výstavy, pořádá koncerty, přednášky a taneční workshopy*, tak je v každé sezoně, která trvá od dubna do října, čtyři až pět zajímavých výstav.


Jádrem dispozice zámku je pravoúhlá podélná stavba s válcovou věží kruhového půdorysu a předsunutou hranolovou věží. Nejen uvnitř, ale již zvenku působí stavba jako reprezentativní prostor pro bydlení. Zdobené dveřní zárubně z doby výstavby zámku a další detaily, které vznikly při přestavbách v pozdějším období, dávají návštěvníkovi nahlédnout do dlouhé historie zámku. Místnosti jsou z velké části ještě zařízeny originálními kusy nábytku, které zrcadlí kus života saského šlechtického rodu v průběhu několika staletí.

V jedné místnosti se nacházejí 4,10 m vysoká kachlová kamna, a v jiném pokoji je vzácná erbovní skříň. Na stropech můžeme obdivovat nejstarší podobu německého tzv. „Razítkového“ štuku. Další historickou vzácností je pozlacený dřevěný kazetový strop, nebo majetek poslední hraběnky jenž jsou také velmi zajímavé.

V okolí se nejblíže nachází hrad Mylau


hrad Mylau	zpět na mapu Saska - Chemnitz	hrad Osterstein