Sasko

Kraj  Sasko - HRADY
PLAUEN   (Plavno)       
"barokní" hrad
lokace :    50°29'41.15"S   /    12° 8'23.64"V

znak města Plavna (Plauen)

 

Plavno je hlavním městem oblasti Vogtland a bylo hlavním sídlem mocných a významných fojtů (správců). Dnes nám připadá jako zvláštnost, že tehdy existovala funkce zemských správců, jejichž původní funkcí bylo sloužit jako úředníci vládce země (králi, císaři), neboť se jedná o jedinečnou záležitost v dějinách.

První písemná zpráva o městě Plavně pochází z r. 1122, která je v listinách spojována se založením kostela sv.Jana Vojtěchem z Eversteinu a biskupem Dětřichem z Naumburgu. Ve II. pol. 12. stol. se za vlády císaře Konráda III. a Bedřicha I. Barbarossy zvýšil význam a vliv říše také ve Vogtlandu a pokračovalo se dále s výstavbou země. Politický a hospodářský význam nabylo Plavno hlavně na začátku 13. stol. svou strategicky výhodnou polohou. K zajištění svého mocenského postavení si panstvo nechalo vystavět již v době raného středověku opevněné sídlo, které zaujalo nejvyšší místo nad městem a nazývalo se po léta citadelou Plavna.
Stavba v exponované poloze sloužila jako hlavní sídlo fojtů (správců) zdejší oblasti. I když se z původní dispozice, díky stavebním pracím probíhajícím v průběhu 19. stol., téměř nic do dnešní doby nezachovalo, na čemž měl vinu i angloamerický pumový útok během II. sv. války, přesto podle velikosti hradního areálu musíme uznat, jaký význam tento hrad kdysi musel mít. Předpokládá se, že již ve 12. stol. existoval první hrad Eversteinů - nazvaný podle stejnojmenného rodu hrabat. Kolem r. 1200 přešla vláda nad územím Vogtland i hradem na fojty z Weidy (Vogt). S rozmachem došlo k rozdělení na několik rodových linií správců, a tak po r. 1238 začal Jindřich I. používat přídomek z Plavna, a v budoucnu se i další pokolení plavenských fojtů nazývali po jejich sídelním městě. Jindřich nechal v letech 1244 až 1263, rozšířit také město Plavno o Nové město, svůj původní starý hrad nechal přesunout na druhý břeh řeky Syrau, na východní náhorní terasu.
V hradu sídlili správci (fojti) až do r. 1466, potom museli své panství postoupit rodu Wettinů. Jen s krátkým přerušením mezi lety 1547 až 1569, když se panství vrátilo ještě jednou správcům z Plavna, zůstal Vogtland natrvalo v držení Wettinů. V průběhu staletí bylo Plavno stále znovu vtahováno do bojů o moc: ve fojtlandské, schmalkaldské a v třicetileté válce. R. 1430 přinesly městu zkázu husitská vojska, která hrad dobyla ztečí.
Také velký požár města v r. 1548 těžce poškodil hradní areál, po uhašení zůstaly budovy dlouhou dobu ve zříceninách. Teprve v letech 1670 až 1675 došlo k nové výstavbě v prostoru hradu. Přes pozdější stavební práce bylo však mnoho pozdně - středověkých staveb zcela zničeno. Pumový útok v r. 1945 znamenal celkem definitivní konec pro „korunu“ Plavna.
Bohužel již několik let jsou historické budovy opuštěné a chátrají. Radnice stále řeší pronájem či prodej, ale zatím nesehnali žádného investora. Jednou z možností by bylo přestavět hradní areál na Státní akademii, neboť v současné době škola hledá další prostory. Tím by se rozšířili vysokoškolské vzdělávací možnosti v Plavně, vznikl by tu nový kampus a internát pro studenty.

Nad původním vzhledem starého hradu se dnes vedou diskuze, neboť byl rozsáhle znetvořen další zástavbou a ničivými změnami v minulém století. Ještě dnes je patrné, že hradní areál měl původně tvar trojúhelníku. Na severní špičce se nalézalo dřívější jádro hradu, před kterým se proti Novému městu rozkládalo předhradí. Obě části hradu byli vzájemně odděleny jedním příkopem, přes který vedl padací most. Předhradí svou hmotou krylo jádro hradu na straně útoku a stály v něm mohutné obranné věže. Jedna z nich, zvaná "Červená věž", v západní části je ještě dnes patrná. Dále se zachovaly ještě bastion a části obezdívek.
V okolí se nachází hrady Voigtsberg a Mechelgrün. Dále pak tvrz Jossnitz

 hrad Osterstein

zpět na mapu Saska - Chemnitz

 hrad Rabenstein