Sasko |
Kraj Sasko - HRADY |
|
|
WIEDERSBERG | |
"barokní" hrad | |
lokace : 50°21'55.33"S / 11°59'53.64"V | |
znak okresu Triebel |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Historici dodnes nemají jednotný názor na datování a vybudování hradu Wiedersberg. Byl patrně vystavěn jako strážní hrad kolem r. 1117 na ochranu důležité silnice mezi městy Plavno a Hof. Jeho stavitelem byl pravděpodobně Burkhardt Wiederspächer. Podle doložených nálezů však stavba hradu pochází nejdříve z poslední třetiny 12. stol. V r. 1248 patřil do oblasti mocenského vlivu správců (fojtů) z Plavna, kteří nechali zesílit opevnění a ustanovili pány z Mylau svými leníky. Byl sídlem správy a vlády zdejší oblasti. V nejstarších dobách hrad poskytoval mužstvu a cestujícím v době nebezpečí spolehlivé útočiště. | |
První písemná zmínka o hradu pochází až z r. 1267 ve spojení s rytířem Reimboto de Widersberch. V r. 1357, po Vogtlandské válce, přechází hrad s panstvím a celou jižní částí Vogtlandu do majetku významného markraběcího rodu Wettinů. O 10 let později, r. 1367 byl hrad vložen jako doživotní věno Alžbětě, ženě markraběte Viléma z Míšně. Později byl dán v léno různým nižším šlechtickým rodům, mezi jejich tehdejšími majiteli byli kromě jiných rody z Magwitzu a z Feilitzsche. Až do r.1386 zůstal ve Wiedersbergu velmi malý úřad přímo podřízený markraběti. | |
Rytíř Jan Rabe obdržel r. 1386 zdejší hrad v léno. Páni z Machwitzu si koupili zdejší panství v r. 1421. Další prodej hradu následoval již v r. 1452. V 16. stol. byl v prostoru hradu vystavěn panský dům v renesančním slohu.V pozdější době byl opuštěn zřejmě nejen pro svou dostupnost, ale také vlivem válek | |
|
|
Rozlohou nevelká hradní dispozice se nalézá těsně vedle sasko-bavorského pomezí, na předsunutém skalním výběžku pohoří Haagberge, nad údolím potoka Feilebach. Jeho poloha je pozoruhodná, neboť se rozkládá pod nejvyšší částí návrší a mohl být tak lehce od nepřátel přepaden. Ke zvýšení obranyschopnosti byly tedy před samotným hradním areálem ve skále vylámány 2 oddělené příkopy a vyhozeny 2 příčné náspy rozdělující celou šířku ostrožny. | |
Ve skále vylámaný sklepní prostor potvrzuje domněnku, že vně obvodové hradby kdysi stála nějaká hospodářská budova. Ve východní části dispozice se v nároží stojí 2 hranolové věže, které byly komunikačně spojeny s štítovou zdí. Tato štítová hradba je v jižní části mírně prohnuta, čímž obě nárožní věže směřují svými průčelími jiným směrem. | |
V severovýchodní části jádra se rozkládal palác, jednalo se o jednoduchou pravoúhlou stavbu obdélného půdorysu o rozměrech 16x8 m, která přiléhala k jižnímu nádvornímu průčelí severní obvodové hradby. Palác a obě nárožní věže pravděpodobně pocházejí již z první etapy výstavby a tak ve 13. stol., kdy je hrad poprvé zmiňován v písemných pramenech, už jistě stály. Výrazná branská věž byla vystavěna až v druhé etapě výstavby, nebyla zahrnuta do původního hradního okrsku, ale svou hmotou těsně přiléhá k vnějšímu líci jižního úseku obvodové hradby. Hrad podle způsobu výstavby a typem obrany je kombinací štítové a plášťové zdi. | |
Z původní hradní dispozice jsou dodnes zachovány ještě základy dvou věží, brány a štítové zdi. Zda byla 45 m dlouhá a 27 m široká hradní dispozice zničena v průběhu válek nebo byla po 300 letech užívání jen opuštěna, není dnes již možné prokázat. | |
Nejblíže lze navštívit hrady v sousedním Bavorsku | |