Sasko

Kraj  Sasko - HRADY
WILDECK   (Zschopau)  
"Lovecký" hrad
lokace :  50°44'45.75"S  /   13° 4'7.05"V

znak města

Přijíždíme li po silnici spojující města Chemnitz a Marienberg nemůžeme přehlédnout na skalní ostrožně stojící hrad Wildeck. Ten byl vystavěn na konci 12. st. k ochraně velmi důležité obchodní cesty vedoucí z Halle přes Lipsko do Prahy (1299). Historie zdejšího místa je však patrně starší a souvisí s druhou vlnou osídlení Krušných hor kolem pol. 12. st. Zdejší opevnění chránilo brod přes řeku Zschopau.

V celé své dlouhé historii se zde na hradě za sebou vystřídala celá řada majitelů. První písemné zprávy jsou spojovány se jménem zdejších purkrabí z rodu von Leisnig, po nich přechází do majetku rodu Waldenburg, až se nakonec stává v r. 1456 majetkem rodu Wettinů. Mezi lety 1545 až1547 byl již nevyhovující středověký hrad na základě potřeb vévody Moritze, pozdějšího saského kurfiřta, přestavěn na renesanční lovecký zámek. Protože se v okolí rozkládal rozsáhlý honební revír, stal se hrad brzy oblíbeným místem lovů a jeho význam vzrostl. Od konce 16. st. až do začátku století 20. zde sídlila kurfiřtská lesní správa pro celou oblast Saska. Vedoucím zdejší správy byl mezi lety 1554 až 1576 slavný lovec Cornelius von Rüxleben, původně oblíbenec kurfiřta Augusta. Později však upadl v nemilost a po dlouhé době vězení umírá r. 1590 na hradě Pleisseburg u Lipska.

Město Zschopau se v r. 1994 stalo majitelem hradu. V současné době se v prostorách hradu nachází expozice městského muzea s výstavou motocyklů a historie motorových sportů, historie knihtisku a mincí, místní knihovna. Dvě místnosti s názvem „Modrobílá světnice“ a „Žlutá komora“ byly zrestaurovány do své původní podoby pocházející ze 16. st. a je možné v rámci prohlídky je navštívit.
Také barokní zahrada pod hradem byla obnovena a je přístupná veřejnosti k procházkám. Z ochozu bergfritu je pěkný výhled na okolní krajinu.

Štíhlé obytné budovy obklopují ze tří stran válcový románský bergfrit, jenž podle tloušťky svých zdí je písemně uváděn jako „Tlustý Jindřich“. Bergfrit je na průměr 10 m, tloušťka zdi v základu je 3,5 m a výška po hranu cimbuří je cca 26,3 m. Jedná se o nejstarší část celé dispozice. Druhou věží areálu je tzv. „Štíhlá Markéta“ jenž je sevřena ze strany obytnými křídly a sloužila jako schodišťová věž. Zde bylo původní dřevěné pravotočivé schodiště r. 1844 přestavěno na kamenné levotočivé.
Budovy jádra obytného charakteru jsou mladšího data vzniku, byly vystavěny v další stavební etapě až v renesanční epoše. Jejich nepravidelný, několikrát lomený půdorys o rozměrech 52 x 41 m je dán tvarem skalní ostrožny. Z té doby pocházejí i vnitřní prostory areálu, jejichž stropy jsou dřevěné záklopové konstrukce. Tento prkenný záklop je použit mj. u „Žluté komory“ a „Červeného sálu“ a dřevěný kazetový strop u „Modrobílé světnice“ a „Zeleného sálu“. Zrekonstruovány byly i další místnosti  a dnes je možné obdivovat jejich původní nádheru. V době baroka a klasicismu pak již následovaly většinou úpravy interiérů. Výjimkou jsou přestavby po r. 1855, kdy vzniklo v areálu hradu vězení a soudní síň.
V okolí se nachází hrady Scharfenstein a Rauenstein

 hrad Wiedersberg

zpět na mapu Saska - Chemnitz

 hrad Wiesenburg