Sasko

Kraj  Sasko - HRADY
WIESENBURG         
"barokní" hrad
lokace :      50°39'6.90"S /   12°33'59.69"V

znak okresu Wildenfels

   

Přestavěný hrad Wiesenburg nalezneme jihovýchodním směrem nedaleko od města Zwickau. Hrad stojí v části obce Wiesenburg zvané Wildenfels, na skalní vyvýšenině nad jihovýchodním břehem řeky Zwickovské Muldy. Hrad svou polohou chránil most přes řeku směřující do města Schönau.   

Současná podoba "hradozámku" vyrostla z ranně středověkého opevnění, které je datováno k r. 1200. Výšinný hrad byl poprvé v listinách uveden v r. 1251. Již v průběhu 14. stol. došlo k rozšíření románské hradní dispozice. Prvními majiteli hradu byli páni z rodu Vogtů z Weidy, kteří odtud dohlíželi na kolonizaci do té doby neobydlených částí říše v oblasti Kirchbergu a údolí Muldy, jihovýchodně od Zwickau. K panství tehdy patřilo více jak dvacet vesnic v okolí, například všechny osady v údolí potoka Rödelbach. 

Později se zde za sebou vystřídalo několik majitelů, až se r. 1350 hrad stal součástí významného wettinského panství. Po prodeji hradu Thierstein měl místo úhrady obdržet r. 1398 v léno Petr Nothaft z Thiersteinu, jeden ze tří synů Albrechta XI., panství Wiesenburg s hradem od markraběte Viléma I. z Míšně. Jeho syn nezvyklého jména Gilg prodal hrad v r. 1417 Günterovi z Planitze, jehož potomci vlastnili panství s hradem až do r. 1591. Již v r. 1523, ještě před Selskou válkou, byl hrad zdejšími rolníky vypleněn. O dva roky později povstali sedláci znovu. Na základě tehdy vyměřené peněžité pokuty se dá spočítat, že se povstání zúčastnilo 283 rolníků. To byli téměř všichni robotou zatížení rolníci zdejšího panství.
Město Zwickau koupilo panství s hradem v r. 1591, ale již v r.1618 ho od něj získal saský kurfiřt. V třicetileté válce poškozenou dispozici koupil i se sousedním městem Kirchberg Filip Ludvík z Holstein-Sonderburgu. V r. 1724 přechází panství do majetku Augusta Silného, který zde nechal zřídit úřad. Zanedbaná budova starého hradního paláce se v r.1803 zřítila. V r. 1864 bylo rozhodnuto o oddělení hradu a komorního statku, současně byl hrad prodán místnímu spolku pro zaopatření chudých. Tak byl mezi lety 1864 až 1911 v interiérech hradu umístěn chudobinec. V r. 1911 byl hrad vykoupen zpět a po II. sv. válce, r. 1945, byl znárodněn. V budovách hradního areálu bylo zřízeno větší množství bytů. Po sjednocení Německa se hrad stal opět soukromým majetkem a není běžně přístupný veřejnosti. Současným majitelem je továrník z oblasti Augsburku pan Rudolf Schmidt, který hrad získal v r. 1992.

Dnešní podoba dispozice byla nejvíce ovlivněna po r. 1664, kdy bylo první patro zámeckého křídla v takzvaném předním hradním nádvoří opatřeno příhradovou konstrukcí. Boční zdi této budovy jsou však s jistotou starší. Také nástavba osmiboké branské věže, datovaná k r. 1664, vznikla až při celkové rekonstrukci po třicetileté válce. Štítová zeď v severovýchodní části dispozice existuje dnes už bohužel jen ve formě zříceniny. Hradba byla obrácená směrem k jihu, kde se očekával možný útok a pocházela jako brána z pol. 15. století. Ke zvýšení obranyschopnosti se ještě před branskou věží nacházela parkánová zeď.
Nejstarší stavbou celého hradu je válcový bergfrit, který dříve chránil přístup do zadního hradního nádvoří (dřívější jádro hradu). Věž byla vystavěna snad kolem r. 1300, do dnešní doby se z něj zachoval jen asi 17 metrů vysoký pahýl, který je vyzděný z lomového kamene. V horní třetině výšky je dodnes patrný věnec s otvory pro čtverhranné klády, na kterém možná kdysi existoval vysunutý ochoz, v této oblasti nezvyklé zakončení bergfritu. Dovnitř věže je možné vstoupit po moderním schodišti přes přístavbu z vedlejší budovy, dřívějšího paláce. Jinak je areál původního „jádra hradu" až na několik moderních garáží dnes nezastavěný a zarostlý trávou. Sousední budova vedle věže vznikla v r. 1866 na místě středověkého, v renesanční době obnoveného paláce a je dnes jako většina ostatních staveb hradu, z velké části prázdná.
Dnešní hradní pán Schmidt, od získání hradního areálu, má neustálé spory se správou obce kvůli zásobování budov vodou. Bez moderní instalace se prostory nedají užívat, a je obdivuhodné jeho obrovské nadšení při nákladné údržbě a konzervaci památky. V sousední obci Schönau stojí farní kostel, ke kterému původně patřil i Wiesenburg.
Farní kostel Schönau
Nejstarší stavební část tvoří zajímavá románská kostelní věž podobná „westwerku" na celou šířku lodi, která propůjčuje kostelu zvláštní podobu. Okna arkád a neorománský portál, situovaný ve vestibulu přízemí věže pochází ovšem až z přestavby církevní budovy v r. 1885. Hlavní loď a chór byly vystavěny kolem r. 1490 a poté v r. 1755 byly rozšířeny.
Dnešní uspořádání s prostými dřevěnými lavicemi a trojbokou strohou dřevěnou emporou, získal interiér kostela asi rovněž v průběhu renovace r. 1885. Varhany pocházejí z r. 1823 a byly zhotoveny stavitelem varhan Trampelim z Adorfu. Zajímavá umělecká výzdoba je umístěna na chórové stěně - sochy evangelisty Jana, sv. Kateřiny, sv. Jakuba a sv. Barbory, jakož i vedle chórového oblouku na východní stěně hlavní lodi umístěná Matka boží. Všechny výše zmíněné sochy pocházejí ze začátku 16. stol. a patří podle typu k pozdněgotickému vyřezávanému oltáři.
Po r. 1889 zpracoval R. Steche inventář uměleckých památek úřední budovy ve Zwickau a zjistil, že tehdy uložený oltář na zámku Wildenfels patřil kostelu v Schönau. Součástí je vyřezávaná skupina sv. matky Anny Trojjediné v prostřední skříni, jakož i sv. Marie Salome, držící jablko, a Marie Kleofae, držící hrušku. Tento oltář dnes stojí v kostele v obci Härtensdorf a vznikl v dílně sochaře Petra Breuera asi kolem r. 1510. Čtyři kaligrafické desky s biblickými výroky dnes zdobí rytířskou emporu v chóru, podle faráře pocházejí ze zámecké kaple Wiesenburgu.
V okolí lze navštívit hrady Hartenstein a Stein. Severněji doporučujeme navštívit město Cvikov se zámkem Osterstein

 hrad Wildeck

zpět na mapu Saska - Chemnitz

 hrad Wolkenburg