Sasko |
Kraj Sasko - HRADY |
|
|
WIESENBURG | |
"barokní" hrad | |
lokace : 50°39'6.90"S / 12°33'59.69"V | |
znak okresu Wildenfels |
|
|
|
|
|
Přestavěný hrad Wiesenburg nalezneme jihovýchodním směrem nedaleko od města Zwickau. Hrad stojí v části obce Wiesenburg zvané Wildenfels, na skalní vyvýšenině nad jihovýchodním břehem řeky Zwickovské Muldy. Hrad svou polohou chránil most přes řeku směřující do města Schönau. |
|
Současná podoba "hradozámku" vyrostla z ranně středověkého opevnění, které je datováno k r. 1200. Výšinný hrad byl poprvé v listinách uveden v r. 1251. Již v průběhu 14. stol. došlo k rozšíření románské hradní dispozice. Prvními majiteli hradu byli páni z rodu Vogtů z Weidy, kteří odtud dohlíželi na kolonizaci do té doby neobydlených částí říše v oblasti Kirchbergu a údolí Muldy, jihovýchodně od Zwickau. K panství tehdy patřilo více jak dvacet vesnic v okolí, například všechny osady v údolí potoka Rödelbach. |
|
Později se zde za sebou vystřídalo několik majitelů, až se r. 1350 hrad stal součástí významného wettinského panství. Po prodeji hradu Thierstein měl místo úhrady obdržet r. 1398 v léno Petr Nothaft z Thiersteinu, jeden ze tří synů Albrechta XI., panství Wiesenburg s hradem od markraběte Viléma I. z Míšně. Jeho syn nezvyklého jména Gilg prodal hrad v r. 1417 Günterovi z Planitze, jehož potomci vlastnili panství s hradem až do r. 1591. Již v r. 1523, ještě před Selskou válkou, byl hrad zdejšími rolníky vypleněn. O dva roky později povstali sedláci znovu. Na základě tehdy vyměřené peněžité pokuty se dá spočítat, že se povstání zúčastnilo 283 rolníků. To byli téměř všichni robotou zatížení rolníci zdejšího panství. | |
Město Zwickau koupilo panství s hradem v r. 1591, ale již v r.1618 ho od něj získal saský kurfiřt. V třicetileté válce poškozenou dispozici koupil i se sousedním městem Kirchberg Filip Ludvík z Holstein-Sonderburgu. V r. 1724 přechází panství do majetku Augusta Silného, který zde nechal zřídit úřad. Zanedbaná budova starého hradního paláce se v r.1803 zřítila. V r. 1864 bylo rozhodnuto o oddělení hradu a komorního statku, současně byl hrad prodán místnímu spolku pro zaopatření chudých. Tak byl mezi lety 1864 až 1911 v interiérech hradu umístěn chudobinec. V r. 1911 byl hrad vykoupen zpět a po II. sv. válce, r. 1945, byl znárodněn. V budovách hradního areálu bylo zřízeno větší množství bytů. Po sjednocení Německa se hrad stal opět soukromým majetkem a není běžně přístupný veřejnosti. Současným majitelem je továrník z oblasti Augsburku pan Rudolf Schmidt, který hrad získal v r. 1992. | |
|
|
Dnešní podoba dispozice byla nejvíce ovlivněna po r. 1664, kdy bylo první patro zámeckého křídla v takzvaném předním hradním nádvoří opatřeno příhradovou konstrukcí. Boční zdi této budovy jsou však s jistotou starší. Také nástavba osmiboké branské věže, datovaná k r. 1664, vznikla až při celkové rekonstrukci po třicetileté válce. Štítová zeď v severovýchodní části dispozice existuje dnes už bohužel jen ve formě zříceniny. Hradba byla obrácená směrem k jihu, kde se očekával možný útok a pocházela jako brána z pol. 15. století. Ke zvýšení obranyschopnosti se ještě před branskou věží nacházela parkánová zeď. | |
Nejstarší stavbou celého hradu je válcový bergfrit, který dříve chránil přístup do zadního hradního nádvoří (dřívější jádro hradu). Věž byla vystavěna snad kolem r. 1300, do dnešní doby se z něj zachoval jen asi 17 metrů vysoký pahýl, který je vyzděný z lomového kamene. V horní třetině výšky je dodnes patrný věnec s otvory pro čtverhranné klády, na kterém možná kdysi existoval vysunutý ochoz, v této oblasti nezvyklé zakončení bergfritu. Dovnitř věže je možné vstoupit po moderním schodišti přes přístavbu z vedlejší budovy, dřívějšího paláce. Jinak je areál původního „jádra hradu" až na několik moderních garáží dnes nezastavěný a zarostlý trávou. Sousední budova vedle věže vznikla v r. 1866 na místě středověkého, v renesanční době obnoveného paláce a je dnes jako většina ostatních staveb hradu, z velké části prázdná. | |
Dnešní hradní pán Schmidt, od získání hradního areálu, má neustálé spory se správou obce kvůli zásobování budov vodou. Bez moderní instalace se prostory nedají užívat, a je obdivuhodné jeho obrovské nadšení při nákladné údržbě a konzervaci památky. V sousední obci Schönau stojí farní kostel, ke kterému původně patřil i Wiesenburg. | |
Farní kostel Schönau | |
Nejstarší stavební část tvoří zajímavá románská kostelní věž podobná „westwerku" na celou šířku lodi, která propůjčuje kostelu zvláštní podobu. Okna arkád a neorománský portál, situovaný ve vestibulu přízemí věže pochází ovšem až z přestavby církevní budovy v r. 1885. Hlavní loď a chór byly vystavěny kolem r. 1490 a poté v r. 1755 byly rozšířeny. | |
Dnešní uspořádání s prostými dřevěnými lavicemi a trojbokou strohou dřevěnou emporou, získal interiér kostela asi rovněž v průběhu renovace r. 1885. Varhany pocházejí z r. 1823 a byly zhotoveny stavitelem varhan Trampelim z Adorfu. Zajímavá umělecká výzdoba je umístěna na chórové stěně - sochy evangelisty Jana, sv. Kateřiny, sv. Jakuba a sv. Barbory, jakož i vedle chórového oblouku na východní stěně hlavní lodi umístěná Matka boží. Všechny výše zmíněné sochy pocházejí ze začátku 16. stol. a patří podle typu k pozdněgotickému vyřezávanému oltáři. | |
Po r. 1889 zpracoval R. Steche inventář uměleckých památek úřední budovy ve Zwickau a zjistil, že tehdy uložený oltář na zámku Wildenfels patřil kostelu v Schönau. Součástí je vyřezávaná skupina sv. matky Anny Trojjediné v prostřední skříni, jakož i sv. Marie Salome, držící jablko, a Marie Kleofae, držící hrušku. Tento oltář dnes stojí v kostele v obci Härtensdorf a vznikl v dílně sochaře Petra Breuera asi kolem r. 1510. Čtyři kaligrafické desky s biblickými výroky dnes zdobí rytířskou emporu v chóru, podle faráře pocházejí ze zámecké kaple Wiesenburgu. | |
V okolí lze navštívit hrady Hartenstein a Stein. Severněji doporučujeme navštívit město Cvikov se zámkem Osterstein | |