Polsko

Kraj  Podkarpackie - HRADY
SZYDLOWIEC     
vodní gotický hrad přestavěný na renesanční zámek

znak okresu Szydlowiec

znak města Szydlowiec

Zámek stojí západně od města, na ploché výspě v nivě říčky Korzeniówky. Je obklopen širokým vodním příkopem a skrývá v sobě původní opevněné sídlo, které bylo zkoumáno archeologickým i stavebně historickým průzkumem v letech 1962 až 1965 před jeho památkovou obnovou. Historii sídla i jeho stavební proměny popsala W. Puget.
Szydłowiec byl ve středověku centrem významného panství jedné z větví rodu Odrowążů, kteří si podle něj začali v 15. st. říkat Szydłowiečtí. Jako první se r. 1362 připomíná Andrzej Pieniążęk Odrowąż, který se tituluje jako pán na Szydłowci (haeres...de Schydlowiec). R. 1427 je tu připomínána tvrz Jakuba a Sławka, pravděpodobných předků rodu Szydłowieckých, označovaná tehdy jako curia. Osada při vodním hradu obdržela městská práva již na konci 14. či na počátku 15. st. Někdy v té době zde také byla vytvořena farnost.
Iniciátorem stavby gotického kamenného vodního hradu (z něhož pochází dnešní severovýchodní palác a hranolová branská věž) však byl až Jakubův syn Stanisław Szydłowiecký, radomský kastelán a od r. 1467 maršálek a vychovatel královských synů. V letech 1515 až 1526 Mikotaj Szydtowiecki, nejmladší Stanisławův syn a jeden z nejznamenitějších dvořanů krále Zygmunta I. Starého, který byl v letech 1515 až 1532 ve významném dvorském úřadě velkého královského podkomoří, přestavěl starou tvrz či hrad v honosné, již raně renesanční sídlo, které bylo jeho hlavní rezidencí. Změna se týkala především potlačení obranných funkcí objektu ve prospěch luxusu pohodlného obydlí sebevědomého magnáta. V rodové knize Liber geneseos illustris familiae Schydlovicie je k tomu uvedeno, že Mikołaj „postavil nový zámek od základů z pálených cihel přiměřeně k významu svého rodu, zvenčí i zevnitř překrásný, vybavený a vymalovaný tak, že vše zářilo nádherou".
R. 1531 Mikołaj Szydłowiecki umírá, přeživ všechny tři své děti. Jeho bratr, královský kancléř Krzysztof, rovněž nezanechal mužského potomka, a tak celý ohromný majetek Szydłowieckých připadl Krzysztofovým dcerám. R. 1547 se Elżbieta vdává za Mikołaje Radziwiłła (Černého), litevského vojvodu a velkomaršálka. Na ně přešel majetek, ale pravděpodobně zde nikdy nepřebývali, ani oni, ani jejich syn a dědic, Mikołaj Krzysztof Radziwiłł zvaný Sirotek. V nikách Radziwiłłů zůstal Szydłowiec až do počátku 19. st.
R. 1821 hrad koupila Anna Sapiehovna, avšak brzy stavbu i celý statek prodala Koruně. Ve II. pol. 19. st. byl zámek využíván jako pivovar; posléze byl ponechán svému osudu a zvolna se měnil v ruinu. R. 1915 byla sejmuta zámecká střecha a byla použita na farní kostel.
V letech 1951 až 1952 byl ale opraven a zajištěn a poté následovala jeho úplná restaurace. Během oprav byl podroben archeologickému výzkumu, při němž se podařilo nalézt a odkrýt na vnější straně severovýchodního křídla torza zdiva, datovatelného do konce 14. st. a náležícího pravděpodobně původní tvrzi rodu Odrowążů. Dendrochronologie určila stejné stáří i u torza dřevěné konstrukce nalezené ve vodním příkopu.

Nejstarší část existující stavby pochází ze II. pol. 15. st. V té době sídlo sestávalo z obytného paláce, tvořícího dnešní východní část severovýchodního křídla. Je to kamenná budova (8,4 x 19 m) o čtyřech podlažích, z nichž každé je rozděleno na tři prostory. Suterén byl zaklenut valenými klenbami.
Druhou dochovanou částí tohoto sídla je hranolová věž, postavená rovněž z kamene a umístěná v západním nároží, která sloužila jako brána. Dodnes má dochovaný hrotitý portál vjezdu. K těmto dvěma objektů nepochybně náleželo i obvodové opevnění. Jeho přesný průběh však není znám - možná sestávalo jen ze zemního valu s palisádou. Pod omítkami bylo při opravách nalezena řada pozdně gotických detailů spadajících do 15. st., na jižní straně starého paláce ostění původních okenních otvorů, navenek na severu pak torzo střeleckých výkuší či prevetu. Brána pak má doposud zachovanou vpadlinu po zvedacím mostu přes zahloubený prostor, který však již před ní není dochován.
Velká přestavba provedená Mikołajem Szydłowieckým po r. 1515 znamenala sjednocení zástavby a vytvoření renesančního troj křídleno objektu se snahou o hmotovou pravidelnost. Vzniklé nádvoří pak bylo na jižní straně uzavřeno jednoduchou nízkou paravánovou hradbou. Tehdy byl vybudován velký dominantní jihovýchodní palác, který převzal funkci hlavní obytné a reprezentační budovy. Byl to velký obdélný třípodlažní objekt o rozměrech 14 x 55 m. Úzké severovýchodní křídlo do sebe pojalo pozdně gotický palác, který byl o něco později postupně rozšířen směrem k západu o dva nestejnocenné prostory. Stará hranolová branská věž se stala součástí severozápadního křídla, které se nepříliš organicky napojilo na její opěráky a bylo s ní hmotově i výškově téměř sjednoceno, ač si věž dodnes ponechala vlastní krov a jehlanovou střechu i původní funkci brány. Honosně byly vyzdobeny a vybaveny i interiéry stavby - obdržely kazetové stropy a výmalbu.
Modernizace a úpravy provedené Albrechtem Radziwiłłem v letech 1619 až 1629 se týkaly zejména výstavby honosné vnější patrové loggie se schodištěm mezi dvěma hranolovými věžicemi v ose jihovýchodního křídla, která se výrazně uplatňuje při pohledu z exteriéru, a schodiště ve východním koutě nádvoří. Zřejmě ve stejné době vznikly i dva mohutné věžicové opěráky v nárožích hlavního křídla s terasami na vrškách v úrovni II. patra. V této době (1620) byla také ve staré branské věži nad průjezdem umístěna dvoupodlažní kaple. Brána přitom byla mírně zvýšena. Do stejné doby se hlásí i barokní portál z nádvoří do přízemí jihovýchodního paláce s kvalitní heraldickou výzdobou.
V zámku je dnes instalována expozice muzea lidových hudebních nástrojů. Na konci 90. let 20. st. dostal zámek nové fasády a byl nově „nabílen“. Za návštěvu stojí také farní, pozdně gotický kostel sv. Zygmunta, vystavěný v letech 1401 až 1433 fundací bratrů Jakuba a Sławka Szydlowieckych s boční kaplí Matky Boží a sv. Stanislava a s dřevěným stropem. Na jižní straně kostela stojí zděná zvonice z 15. st. a v areálu lze spatřit několik renesančních náhrobků. Na městském náměstí renesanční radnice.
V okolí nalezneme hrad Iłźa a další památky v kraji Swietokrzyskie

stránky hradu Iłźa

zpět na mapu kraje Mazoweckie

 stránky hradu Iłźa