Polsko |
Kraj Pomorskie- HRADY |
|
|
SZTUM (STUHM) | |
zříceniny řádového hradu na výšině mezi jezery Barlewickým a Zajezerským. | |
znak města |
|
|
|
|
|
|
|
Na místě starého hradiště, které bylo r. 1236 zničeno a poblíž hospodářského dvora Řádu, připomínaného r. 1295, postavili němečtí rytíři zděný hrad zhruba v letech 1326 (či 1330) až 1335 určený jako sídlo svého správce - fojta, který podléhal přímo marienburskému komturovi. | |
Na místě původního osídlení náležejícího k hradišti, severozápadně od hradu, bylo zřízeno nové předhradí postupně přeměněné v město, které bylo r. 1416 velmistrem nadáno městskými právy, a jehož opevnění bylo spojeno s hradem. Hradní objekt pak sloužil jako letní sídlo velmistra, který zde zřídil zvěřinec. | |
Hrad dobyla v r. 1410 polská vojska. V r. 1454 náležel Stuhm k posledním městům věrným Řádu. | |
Dne 29.7.1454 se hradní posádka vzdala Polákům proti právu čestného odchodu, ale po bitvě u Konitz, kde Poláci a Pruský spolek utrpěli 18.9. těžkou porážku, se Řád vrátil a držel hrad a město až do r. 1461. | |
Po II. toruňském míru připadl polské koruně a byl vletech 1468-1772 sídlem královského starosty a město sídlem zemského soudu. | |
V letech 1626-29 byl obsazen švédským, v l.1629-35 braniborským vojskem. Zde byl také uzavřen mír, po němž Švédové vyklidili všechny své zisky v Prusku a podrželi si jen Livonsko. Ve druhé švédsko-polské válce byl v letech 1656-60 opět v rukou Švédů. Po jejich odchodu bylo město téměř pusté a zbytek zpustošil ještě požár v r. 1683. | |
Po prvním dělení Polska připadl Prusku a na konci 18.st. byl hrad částečně rozebrán. R. 1873 pak byla rozebrána věž stojící při bráně. | |
V okolí hrady Gniew, Kwidzyn a Malbork. | |