Pomorskie - hrady

GNIEW ( mewe )
Rekonstruovaný hrad ve východní části města na výšině na levém břehu Visly

znak města







Tento hrad byl strategickou předsunutou pevností Řádu střežící levobřežní území gdaňského Pomoří.

Počátkem 13.st. tu stál dřevěný hrad pomořanského knížete, který r. 1229 zdejší krajinu předal cisterciáckému klášteru v Oliwě (dnes předměstí Gdaňska). R. 1255 jim území opět odňal a r. 1276 ji daroval kníže Sambor II. Řádu, který se jí po dlouhých jednáních s jeho nástupcem, posledním pomořanským knížetem Mestwinem (Msciwojem) II. ujal.

V r. 1283 zakládají křižáci hrad, využívajíce stavebního dřeva ze starého hradiště a téhož roku je uváděn první komtur Theodor von Spira. V r. 1297 získává Řádem pod hradem založené město listinou zemského mistra Meinharda von Querfurt městská práva.

Po bitvě u Grunwaldu r. 1410 ovládla hrad vojska Vladislava Jagellonského a do správy jej od krále získává Pawel ze Wszeradowa.

Křižáci se však velmi brzy vrátili zpět. Kolem r. 1422 přestavuje velmistr Michael Küchmeister po své abdikaci velkým nákladem hrad na své sídlo. Na začátku třináctileté války se r. 1454 město jako jedno z prvních přidalo k Pruskému spolku, vypovědělo Řádu poslušnost a pod velením Jana z Jani dobylo útokem hrad, který byl přitom částečně vypálen. Po porážce polských vojsk u Chojnice se ale už 17. září měšťané poddali opět Řádu. Povstalci se vzdali a při odchodu vypálili předhradí.

Následovalo dvojí polské obléhání, které bylo nejdelším obležením hradu v celé válce a do rukou Pruského spolku padl hrad až 1.ledna 1464. R. 1466 byl přičleněn k polské koruně a stal se sídlem královských starostů, kteří hrad v průběhu zejména 16. století přestavovali a opravovali.

V březnu 1626 dobyla hrad švédská vojska Gustava II. Adolfa Vasy a r. 1628 jej dobyla zpět po desetidenním obléhání polská vojska Zikmunda III. Vasy. V letech 1655-56 město i hrad opět opanovali Švédové, hrad byl vyrabován a těžce poškozen.

Následovala postupná renovace objektu. V letech 1667-74 byl zdejším starostou pozdější polský král Jan III. Sobieski, po jeho smrti r. 1696 tento úřad zastávala ještě do r. 1699 jeho žena Maria Kazimiera. Budoucí král zde tehdy zbudoval rozlehlý nový dům na předhradí. Ve zprávě z r. 1765 je označen jako pustý

Za pruské správy po r. 1772 byl hrad využíván jako sklad, poté jako kasárny. Po rozebrání téměř všech kleneb byl přepatrován pro potřeby armádního skladu.

Při přestavbě na vězení v letech 1856-59 bylo tehdy opět pozměněno patrování, zvláště v severním a východním křídle, proražena nová okna, rekonstruována severozápadní věžička a provedena novostavba shodné severovýchodní věžičky na místě původní velké hradní věže. Konečně provedeno také nové zaklenutí kaple, údajně podle původního.

Po ničivém požáru r. 1921 zůstal ve zříceninách. Od r. 1969 prováděny postupné opravy korun zdi a zastřešení stavby. Po r. 1992 provedena formou veřejných prací radikální stavební obnova hradu.

V okolí se nachází Sztum, Kwidzyn, Pelplin

Kraj Pomorskie- HRADY

			Gniew
			Kwidzyn
			Malbork
			Pelplin
			Sztum


kraj Dolnoslaskie	zpět na mapu Polska	kraj Warmiňsko - Mazurskie