Czestochowa


*CZESTOCHOWA - Jasna Gora*
opevněné katolické srdce Polska - poutní místo

znak města





brána Lubomirskich - 1
brána Matky Boží - 2
brána Bolestné Matky Boží - 3
brána Jagiellonská - 4
hlavní nádvoří - 5
bazilika - 6
kaple Matky Boží - 7
rytířský sál - 8
dormitář - 9
královské pokoje - 10
muzeum - 11
zbrojnice - 12
klášterní studna - 13
bastion Lubomirskich - 14
bastion Morsztynů - 15
bastion Szaniawskich - 16
bastion Potockich (královský) - 17
shromaždiště poutníků - 18



vnitřní prostory baziliky (klikni brána)



Klášter založil r.1382 kníže Władyslaw Opolczyk z vůle Ludvíka l.Uherského (1370-82), krále polského a uherského.

Postaven byl na výšině zvané Jasna Góra nad Częstochowou, osadou vzniklou při hranicích Polska při brodu přes řeku Warta, která je poprvé připomínána již r.1220. Klášter byl osazen mendikantským řádem pavlánů pocházejícím z Uher, kde jej založil r.1225 ostřihomský kanovník bl. Eusebius (†1270). Jméno řád nese podle sv.Pavla Poustevníka (též Thébského), světce ze 3.st.

R.1308 schválil řádové stanovy papežský legát kardinál Gentilis. Klášter zprvu podléhal svému mateřinci, klášteru sv.Vavřince u Budína, ale poměrně brzy se osamostatnil, stal se sídlem provinciála a byly z něj postupně založeny všechny řádové domy v Polsku.

R. 1381 získal král Ludvík l. na základě mírové smlouvy z Benátek světcovy relikvie. Zakladatel kláštera Władyslaw Opolczyk daroval dne 31.srpna 1384 zdejším pavlánům obraz Černé Matky Boží přivezený z východopolského města Bełzu, tím však jeho činnost ve prospěch kláštera pomalu skončila.

Protože byl zavilým nepřítelem pozdějšího krále Vladislava II. Jagiellonského, po smrti Ludvíka l. byl vlastními syny uvězněn a zemřel v úplném zapomnění ve vězení v Opole r.1409. Nový král (1386-1434) však na klášter založený jeho sokem nezanevřel a potvrdil mu r.1393 veškerá privilegia.

Původní klášter byl dřevěný, cihelná a kamenná stavba povstala teprve v průběhu 15.st díky královským nadacím a zejména díky darům mohutného proudu poutníků putujícímu za zázračným obrazem.

R. 1430 vypálili klášter při jedné ze svých spanilých jízd naši udatní husité a r.1466 jej napadl oddíl českých žoldnéřů operujících v okolí, ale větším škodám se podařilo díky velkému výkupnému zabránit.

V 16.st. zažil klášter poměrný rozkvět, avšak po začátku třicetileté války došlo patrně z iniciativy krále Zikmunda III. Vasy (1587-1632) k výstavbě mohutné bastionové pevnosti k ochraně hranic proti blízké České koruně náležející německému protestantskému Slezsku.

Výstavba moderní pevnosti podle vzoru novoitalské a holandské školy byla dokončena koncem třicátých let a r.1641 je Jasna Góra poprvé označena jako Fortalitium Marianum. Usnesení krále a sejmu z r.1652 přikazovalo pavlánům udržování stálé vojenské posádky.

Událostí, která nejvíce proslavila zdejší sanktuarium, byla obrana kláštera během švédské války r.1655. Po faktické úplné porážce Poláků a útěku krále Jana II. Kazimíra do Slezska nařídil švédský král Karel X. Gustav svému generálu Müllerovi dobytí kláštera. Ten zahájil 8. listopadu obléhání. Pevnost bránilo po šest týdnů asi 250 obránců pod vedením převora P.Augustyna Kordeckiho proti přesile 3.700 Švédů s 36 děly. Několik úspěšných výpadů obránců, při nichž byla ničena děla a podkopy obléhatelů způsobilo, že Švédové nakonec dne 25.prosince 1655 s nepořízenou odtáhli.

V okolí se však bojovalo ještě následujícího roku. Za úspěšnou obranu pevnosti vděčilo celé Polsko nejen nepochybné udatnosti a hrdinství obránců, ale především pomoci zázračného obrazu Černé Matky Boží, ačkoliv ten nebyl přítomen, jsa bezpečně schován ve Slezsku.

V letech 1657-80 došlo k posílení fortifikací a další úpravy následovaly po rozsáhlém požáru v červenci 1690. V průběhu severských válek se Švédové před Jasnou Górou objevili ještě v letech 1702, 1704 a 1711, ale nikdy se už o dobytí pevnosti nepokusili.

Po uzavření barské konfederace v únoru 1768 bylo za účasti francouzských inženýrů opevnění v údobí do srpna 1770 opět modernizováno.

V lednu 1771 se o dobytí pevnosti pokusili Rusové, ale obránci je pod velením Kazimierze Pułaskiho k nadšení celého Polska úspěšně odrazili.

Po prvním dělení Polska r.1772 však musela pevnost kapitulovat a do pevnosti vtáhla ruská posádka generála Golicina.

Po druhém dělení Polska r.1793 Częstochowou obsadili Prusové.

V listopadu 1806 dobyli pevnost Francouzi a r.1809 se je odtud neúspěšně pokusili vystrnadit Rakušané. Po porážce Napoleona dobyla klášter po dvoudenním ostřelování dne 25.3.1813 ruská vojska, která také ihned zahájila z příkazu cara demontáž pevnosti, takže v červenci už nebyla schopna obrany.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Nalezení sv.Kříže byl přestavěn jako trojlodní bazilika po zničujícím požáru r.1690 na místě původního halového kostela z let 1460-63. Věž kostela je se svými 106 metry nejvyšší kostelní věží v Polsku. Bohaté vnitřní zařízení je převážně barokní - fresky švédského malíře Karla Dankwarta (1693-95), bohaté štuky Johanna Franze Krembse z Vratislavi.

Hlavni oltář z let 1725-28 Adama Karingera podle plánů J.A.Buzziniho. Na něm umístěn zázračný obraz Matky Boží (nebo též Černé madony) o rozměrech 122x82 cm, který podle legendy namaloval sv.Lukáš Evangelista, pak jej získala císařovna sv.Helena, která jej věnovala svému synovi císaři Konstantinu Velikému. Prostřednictvím byzantského císaře Nikifora se později dostal ruskému knížeti Lvovi. Ten ho ukryl na zámku v Bełzu, kde ho získal Władyslaw Opolczyk. Obraz byl údajně těžce poškozen za husitského vpádu 16.5.1430 a poté z nařízení krále Vladislava II. Jagiellonského v Krakově restaurován. Na základě moderních výzkumů se však zdá, že byl ve třicátých letech 15.století namalován zcela nově, jako tempera na snad původní lipové desce.

Jiné legendy uvádějí původ obrazu z Byzance 6.st., další z Kyjevské Rusi 9.st., nechybí ani verze, že ve 13.st. stál na oltáři v Uherském Hradišti. Klášter je srdcem katolického Polska a papež Jan Pavel II. jej poprvé navštívil už v červenci 1979.

Dnešní město s bezmála 250.000 obyvateli vzniklo ze staré osady při brodu přes Wartu. R. 1356 získala tato osada magdeburské městské právo, k jehož přenesení na nové město rozložené okolo kláštera došlo až po r.1370, kdy zdejší území obdržel od krále Ludvíka l. Uherského Władyslaw Opolczyk. R. 1377 je město Częstochowa poprvé připomínáno jako civitas. Dnes je významným průmyslovým střediskem s velikými železárnami, textilním a strojírenským průmyslem.

V okolí hrad Olsztyn


hrad Bobolice	zpět na mapu kraje Slaskie	hrad Mirów