| Polsko |
 |
| Polsko |
|
|
|
|
|
|
|
| KRAKOW - město | |
| bývalé hlavní město Polska | |
|
znak města |
|
|
|
|
|
|
|
| V minulosti hlavní město Polska je od r. 1978 na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO a je uváděno mezi 12 nejvýznamnějšími městy světa zapsanými v tomto seznamu. | |
| První písemná zmínka o městě pochází, stejně jako Praha, z r. 965 z pera Ibrahima Ibn Jakuba, obchodníka z Cordoby. Někdy kolem r. 1000 zde bylo založeno biskupství, které podléhalo arcibiskupství v Hnězdně a v areálu hradu Wawel vzniká první katedrální kostel | |
| Od časů knížete Kazimíra "Obnovitele" (1034-58) je Krakow politickým centrem země. R. 1257 obdrželo město magdeburské právo a půdorys byl přizpůsoben tehdejším vzorům na "západě". Město získalo centrální náměstí, pravoúhlou strukturu ulic a pevné hradby. Když po téměř 200 letech roztříštěné Polsko sjednotil Ladislav I. "Lokýtek" (1305-33), byl právě zde na Wawelu korunován. Od této doby byl Krakow oficiálně až do konce 16. st. hlavním městem země. Ladislav I. je zde také pochován. | |
| Největšího rozkvětu dosáhl Krakow až za vlády Kazimíra III. "Velikého" (1333-78), kdy zdejší obchod byl propojen s celou Evropou a byl členem Hansy ("obchodního spolku"). R. 1364 zde tento král zakládá univerzitu, po Praze druhou nejstarší ve střední Evropě. V sousedství Krakowa vzniklo další město nazývané po svém zakladateli Kazimierz, které je dnes spojeno s Krakowem a bylo proslavené starobylou židovskou kulturou. | |
| Tento panovník založil také tradici návštěv významných panovníků tehdejší doby. Mezi ně patřil i náš Kare IV, který se zde dokonce i oženil se svou čtvrtou a poslední ženou Eliškou Pomořanskou (21.5. 1363), dcerou vévody Bogislawa Pomořanského a Alžběty, dcery krále Kazimíra III. | |
| Za vlády Vladislava Jagiellonského (1386-1434) rozkvět města pokračoval, hlavně architektury, výtvarného umění a plastiky. Univerzita byla reorganizována a ke studiu a učení byli zváni obyvatelé z celé Evropy. Město se tímto tempem rozvíjelo až téměř do konce 16. st. Předposlední z vládnoucích Jagiellonců, Zikmund I.. Starý (1506-48) pro svou rodinu nechal vystavět na Wawelu pohřební kapli, jenž je považována za perlu renesance na severní straně Alp. Jeho nástupce Zikmund II. Augusta (1548-72) zase například zřídil pravidelné poštovní spojení s Benátkami. | |
| R. 1587 se neúspěšně pokusil dobýt město habsburský pretendent polského trůnu a vévoda Maxmilián Zikmund III. Vasa (1588- 1632) po té raději přesídlil do Varšavy. K tomuto přesunu vlády přispěl také rozsáhlý požár města a také vzdálenost "litevských" problémů, které se z Varšavy lépe řešily. Krakow však zůstal i nadále korunovačním městem a pohřebištěm polských králů. | |
| Třicetiletá válka a následné události město uvrhly v temnotu a úpadek. R. 1791 bylo ke Krakowu připojeno několik okolních měst a obcí. O tři roky, po tzv. II. dělení Polska, v Krakowě vyhlásil Tadeusz Kościuszko později neúspěšné povstání. Rok na to bylo Polsko opět rozděleno, tentokrát po třetí, a v podstatě zaniklo. Krakow připadl rakouským Habsburkům. V jejich držení zůstal, vyjma let 1809-46 kdy zde vznikla tzv. Krakowská republika, až do r. 1918. Na sklonku jejich vlády se Krakow stal kulturním a vědeckým centrem této části jejich říše. Po obnovení Polska došlo také k prudkému rozvoji průmyslu. | |
| Za II. světové války se Krakow stal správním střediskem tzv. Generálního gouvermentu a na Wawelu sídlil obávaný Hans Frank. Před koncem války chtěli nacisté město vyhodit do povětří, ale rychlý postup ruských armád tomu naštěstí zabránil. II. sv. válku přežil Krakow naštěstí téměř bez poškození. | |
|
V centru města hrad Wawel a okolí několik klášterů a hradů |
|
|
|
|
 |
|
kraj Podkarpackie |
zpět na mapu Polska |
kraj Slaskie |
.
další foto města
