stránky kláštera Jedrzejów


JĘDRZEJÓW
nejstarší cisterciácký klášter v Polsku

znak okresu a města Jedrzejów









Nejstarší cisterciácký klášter v Polsku byl založen r.1140. Roku 1149 byl péčí krakovského biskupa Gedka a hnězdenského biskupa Janka osazen jako přímá filiace z burgundského Morimondu. Údaj o vysvěcení kostela v letech 1166-67 hovoří patrně o provizorní stavbě.

Předchůdcem dnešní stavby byl jednolodní orientovaný kostel se dvěma apsidami zasvěcený sv.Vojtěchu. Datován je zmínkou o svěcení za časů krakovského biskupa Maura v letech 1109-18. Z této předcisterciácké stavby se zachovaly zbytky apsidy v prodloužení západní části dnešní hlavní lodi objevené r. 1977 (viz. foto a plánek). Během doplňujícího výzkumu v 90-tých letech byla objasněna podoba celé stavby postavené z vápenných kvadriku na základech z pískovcového zdiva.

Cisterciácká pozdně románská trojlodní pilířová bazilika byla zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie a sv. Vojtěchu. Měla *transept* a pravoúhlý *presbytář* doplněný po stranách dvojicí obdélníkových kaplí. Zaklenuta byla křížovými žebrovými klenbami charakteristickými pro prostou cisterckou architekturu. Ke kostelu přiléhal z obvyklé jižní strany klášter čtvercového půdorysu okolo rajského dvora, s kapitulní síní ve východním a s refektářem v jižním křídle.

Svěcení kostela s klášterem vykonal r.1210 bl. Wincent Kadlubek (1150 -1223), krakovský biskup a jeden z prvních polských historiků, který zde také r.1223 zemřel a byl pochován v presbyteriu kostela.

Dispozici a podobu klášterních budov současných se stavbou kostela odkryl výzkum, který zde v létech 1995-99 prováděla Beata Kwiatkowska-Kopka. Objeveny byly četné zbytky bohaté kamenické výzdoby (hlavice, konzoly, svorníky, segmenty žeber aj.), z nichž nejkvalitnější kusy jsou uloženy v Národním muzeu v Krakově. Klášterní kostel byl přestavěn ve 2.pol. 15.st., kdy vznikly gotické arkády hlavní lodi.

K největší přestavbě došlo po ničivém požáru kostela a kláštera v r. 1725, zhruba v létech 1728-54. Tehdy došlo k celkové barokizaci stavby, presbytář byl prodloužen k východu a k jeho závěru byla přistavěna oslnivá dvouvěžová fasáda. Vybourány byly všechny příčné zdi dosud oddělující kaple v bočních lodích a změnám podlehly všechny klenby a veškerá okna. Interiér byl vyzdoben velkolepou freskovou výmalbou stěn a kleneb a novým hlavním oltářem od Andrzeje Radwańskiho. Pozdně barokní mobiliář pochází patrně z dílny krakovského mistra Antoni Frąckowiecze.

K jižní lodi byla přistavěna barokní kaple zasvěcená uvedenému bl. Wincentu Kadlubkovi. Stavba si přesto ponechala množství pozdně románských cisterckých detailů. Z dalšího vybavení kostela je třeba zmínit náhrobek rytíře Pakoslawa z r.1319.

Klášter byl zrušen r.1819, křídla východní a jižní byla postupně odstraněna v průběhu 19. a 20.st., zbytky kapitulní síně byly rozebrány r.1873.

V sousedství kláštera vyrostlo město, které městská práva obdrželo sice už r.1271, ale po celé historické období až do r.1817 patřilo klášteru. Dnes čítá asi 18.000 obyvatel.

V okolí nalezneme Mokrsko Górne


hrad Checiny	zpět na mapu kraje Swietokrzyskie	klášter Koprzywnica